Advokátní kancelář Taylor Wessing se zaměřila na nejzákladnější a nejpodstatnější rozdíly, které se váží k obchodním společnostem a pracovnímu právu. Rakouské právní předpisy nemohou klást při zakládání společností a zahájení podnikání v Rakousku větší překážky občanům Evropské unie, než jaké jsou kladeny na rakouské státní příslušníky. Při zakládání společností, organizačních složek a vyřizování živnostenských oprávnění musí však být čeští podnikatelé velice obezřetní, neboť rakouská právní úprava je v mnohém odlišná od té české, jak je nastíněno níže.
Markéta Deimelová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha a evropský usazený advokát v Rakousku k tomu dodává: “Předně při zakládání rakouské společnosti s ručením omezeným nepřijalo dosud Rakousko liberální úpravu, jaká byla zavedena do českého právního řádu zákonem o obchodních korporacích, dle kterého minimální základní kapitál ve společnosti činí 1 Kč. Rakouská úprava dává v této oblasti možnost využít tzv. privilegované základní vklady, jejichž suma musí činit minimálně 10.000 euro. Rovněž není možné dle rakouského zákona o společnostech s ručením omezeným ustanovovat jednateli právnické osoby. Rakouská úprava nezná ani vtělení podílu na společnosti s ručením omezeným do cenného papíru – kmenového listu. Jako jeden z mnoha dalších rozdílů můžeme uvést ustanovení o dozorčí radě, která v českém právu není pro tuto formu obchodní společnosti povinná. Rakouská úprava stanoví povinnost zřídit dozorčí radu při splnění určitých minimálních kritérií.”
Striktnější je v mnoha případech rovněž úprava akciových společností. Jedná se například o stanovení minimálního počtu členů dozorčí rady, která může dle českého zákona o obchodních společnostech a družstvech být jednočlenná, kdežto rakouská právní úprava vyžaduje minimální tři členy. Dále vyžaduje rakouská právní úprava uvést jméno vlastníka akciové společnosti ve Firemní knize, pokud drží všechny akcie společnosti.
A Deimelová dále upozorňuje: “Ani podnikání v Rakousku prostřednictvím organizační složky není bez komplikací. Česká obchodní společnost, která si v Rakousku zřídí organizační složku, bude plně odpovědná za veškerá jednání své organizační složky a přímo jimi zavázána. Organizační složka nebude mít právní subjektivitu. Kromě toho bude nezbytné veškeré změny v Obchodním rejstříku registrovat ve Firemní knize, což je spojeno s dalšími finančními náklady.”
Důsledně propracovaná je v rakouském právu ochrana zaměstnanců a s tím jsou spojená odlišná práva, která jim je třeba zaručit. Přestože není zákonem stanovená minimální mzda, jsou téměř všechny obory činnosti regulovány kolektivními smlouvami, které většinou zaručují nižší týdenní pracovní dobu, minimální mzdové podmínky, nebo právo na třináctý a čtrnáctý plat, resp. mzdu. Zákonná dovolená činí zpravidla o týden déle, než je tomu ve většině případů dle českého zákoníku práce. Rovněž výpovědní doba je odlišná. Závisí na délce pracovního poměru, ale může se vyšplhat až na pět měsíců, avšak pouze ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec bude mít většinou možnost ukončit pracovní poměr s jednoměsíční výpovědní dobou. Zaměstnavatel navíc není dle rakouské úpravy povinen uvádět důvod výpovědi. Rozdíly nalezneme i v regulaci odstupného, kdy zaměstnavatelé musí odvádět určitou část mzdy zaměstnance do Zaměstnaneckého penzijního fondu.
A Deimelová ještě doplňuje: “Odlišnosti nalezneme i v úpravě živnostenského práva. Živnosti se dle rakouského práva dělí v zásadě na volné a vázané. Při přihlašování živností je třeba mít na paměti, že živnostník bude muset odvádět roční poplatek Rakouské hospodářské komoře, jehož výše se bude odvíjet od oboru činnosti a ročního obratu. Je to jen jeden z mnoha rozdílů české a rakouské úpravy živnostenského podnikání.”
Jak je z předchozích odstavců patrné, podnikání v Rakousku je spojeno s vyššími náklady, než je tomu dle českého práva. Bude záležet na okolnostech každého případu, zda se vyplatí založit v Rakousku jednu z forem obchodních společností, zřídit organizační složku a zda bude nutné opatřit si rakouské živnostenské oprávnění.
Co je Firemní kniha:
Firemní kniha („Firmenbuch“) je rakouská obdoba českého obchodního rejstříku. Jedná se o veřejný rejstřík složený ze dvou částí, hlavní knihy a sbírky listin. Do Firemní knihy se zapisují obchodní společnosti, družstva, podnikatelé – fyzické osoby (Einzelunternehmer) a jiné subjekty, o nichž to zákon stanoví. Rozdíl oproti českému obchodnímu rejstříku je v tom, že je zpoplatněný i v případě elektronického nahlížení.
O Taylor Wessing:
Taylor Wessing je mezinárodní advokátní kancelář poskytující svým klientům celosvětově kompletní servis ve všech odvětvích jejich podnikání. Více než 1 200 právníků přistupuje k poradenství cílevědomě a o obchodních záležitostech klientů přemýšlí inovativně, čímž jim pomáhá uspět zejména v rychle se rozvíjejících oblastech. Taylor Wessing podporuje své klienty všude tam, kde chtějí podnikat. Celkem 33 kanceláří v Evropě, na Středních východě a v Asii, stejně tak dvě kanceláře v USA, nejsou jen symbolickým zastoupením; jedná se o týmy se znalostí místního obchodního, průmyslového a kulturního prostředí, ale zároveň s mezinárodní zkušeností, která advokátní kanceláři umožňuje vždy poskytovat efektivní a integrovaná řešení.