Převratné tabulky k používání tesařských spojek a kování, které přinášejí obrovskou úsporu času a peněz pro projektanty dřevostaveb kdekoliv v Evropě, zpracovali na základě výzkumu společně odborníci březnické firmy Bova a vědci z ČVUT. Výzkumný projekt z oboru stavebnictví a architektury podpořilo dotací z inovačního voucheru Středočeské inovační centrum.
BŘEZNICE Březnická firma BOVA patří spíše k těm menším. Má zhruba sedmdesát zaměstnanců. Nyní ale přišla s chytrou pomůckou, která stavařům a projektantům dřevěných konstrukcí zajistí velkou úsporu času a peněz. Spolupracovala přitom s ČVUT. Peníze na užitečný výzkum získala ze Středočeského inovačního centra (SIC) v rámci premiérového kola poskytování inovačních voucherů. Středočeský kraj na ně vyčlenil 5 milionů korun.
„Na trhu je nepřeberné množství tesařských spojek a kování. Jsou toho teď plná železářství a hobbymarkety. Konkurence je z Polska, Číny a dalších zemí. Je obtížné se v tom vyznat a vybrat ten nejlepší výrobek,“ upozornil Zdeněk Leiterman, konstruktér firmy Bova. Středočeský inovační voucher využili pro úhradu nákladů na spolupráci s ČVUT při řešení problému, který se týkal hojně využívaných kovových úhelníků pro spojování dřevěných prvků. Jeho charakteristika je sice popsaná i v evropských normách, ale příliš obecně, s nejednoznačným výkladem. „V centru ČVUT v Buštěhradě jsme tyto konkrétní spoje, jednalo se o osm druhů v desítkách rozměrových variant, fyzicky vyzkoušeli a naměřili jejich skutečné hodnoty,“ vysvětlil Zdeněk Leiterman.
Výsledkem jsou návrhové tabulky, které s sebou přinášejí obrovskou úsporu času a peněz. „Nyní už nemusejí projektanti každý ten spoj konkrétně počítat. Kdekoliv v Evropě budou navrhovat dřevostavbu a budou přemýšlet, jaké tam použijí od nás kování, podívají se do našich návrhových tabulek a ihned to budou vědět,“ zdůraznil Zdeněk Leiterman. Březnická BOVA tím získala výraznou konkurenční výhodu, kterou chce nyní na tuzemských i evropských trzích maximálně zužitkovat.
Místo počítání jeden pohled
Podle ředitelky SIC Rut Bízkové je to jeden z hlavních důvodů zavedení inovačních voucherů – podpořit firmy, aby zlepšily své produkty a s těmi pak byly úspěšnější při hledání zákazníků. Ke zlepšení často potřebují zkoumat, což samy neumí, ale mohou jim v tom pomoci lidé z výzkumných organizací. „Podpora rozvoje spolupráce mezi podnikatelským sektorem a vědeckovýzkumnou sférou, a to prostřednictvím poskytnutí jednorázové dotace podnikateli na spolupráci s poskytovatelem znalostí byla hlavním důvodem pro vznik podpory prostřednictvím voucherů,“ zdůraznila. Inovační vouchery tak zvyšují motivaci podniků vstupovat do spolupráce s výzkumnou organizací, ke které by jinak nedošlo. „U firmy BOVA bych ráda vyzdvihla, že vlastně s výrobkem nyní může dodávat i službu – zatímco u konkurence musí projektanti složitě počítat, tady to mají jednoduché, podívají se do tabulek. Tím se zvyšuje šance, že budou chtít na projektovaných stavbách právě výrobky firmy BOVA,“ dodala.
Firma BOVA existuje 25 let. Část jejího výrobního programu navazuje na dřívější Středočeské dřevařské závody. „Naším hlavním oborem je výroba tesařského kování pro dřevostavby,“ uvedl jednatel společnosti Jiří Ježek. BOVA dále vyrábí a dodává technologii pro výrobu dřevěných příhradových vazníků. Jsou to například lisy pro montáž styčníkových desek s trny, úhlové pily pro přesné řezání dřevěných prvků a software pro navrhování a výpočet. Tato technologie umožňuje vyrábět příhradové vazníky ve výrobní hale a dopravovat je na stavbu hotové. Používají se zejména pro zastřešování supermarketů, rodinných domů, sportovních hal, zemědělských objektů nebo jízdáren. V současné době je používá zhruba padesát výrobců v Čechách a na Slovensku. Své výrobky vyváží BOVA například do Francie, Belgie, Německa a na Slovensko.
Pro úspěšné uplatnění na mezinárodních trzích musí BOVA Březnice každoročně investovat zhruba milion korun do nezbytné certifikace svých výrobků, a to například i na základě přijímaných stále nových a nových evropských norem. „Pro malé a střední firmy je to obrovská zátěž. „Potřebovali bychom na tuto oblast výrazně více peněz, než kolik se nám dostává,“ podotkl Jiří Ježek.