Ericsson ConsumerLab studující chování spotřebitelů provedl v loňském roce průzkum informovanosti, postojů a chování spotřebitelů v oblasti ochrany soukromí, důvěry a bezpečnosti při používání internetu. Zpráva nazvaná Ochrana soukromí spotřebitelů v online světě, která se zaměřuje na uživatele internetu v USA, Indii, Spojeném království, Německu a Švédsku, zkoumá problémy, které internet přináší v oblasti ochrany soukromí spotřebitelů, a v této souvislosti se snaží porozumět očekáváním lidí u mobilních služeb a uživatelů a provozovatelů internetu. (TZ)
Již dnes spotřebitelé sdílejí na sociálních sítích, jako jsou např. Facebook, Google+ nebo Twitter, (popřípadě místní sítě, např. Orkut v Indii) ohromné množství informací o své osobě. Celých 63 % dotázaných v průzkumu uvedlo, že se denně přihlašují do některé sociální sítě. Je poctivé přiznat, že sdílení informací se stalo každodenní zvyklostí a že cestu k tomu vydláždily sociální sítě. Zatímco nové technologie přinášejí stále další inovace, spotřebitelé se tomu rychle přizpůsobují a osvojují si tyto nové a snadné možnosti, jak se prezentovat na internetu. Jednotlivci se stávají stále otevřenějšími a zvou jiné lidi na akce, kam by je před érou sociálních sítí nepozvali. Lidé prohlašují, že jsou dnes otevřenější a sdílejí více informací, než kolik by si ještě před pár lety dokázali představit nebo odhadnout. Sociální sítě se vyvíjejí v něco více než v pouhou volnočasovou zábavu – stávají se z nich nástroje, které lidé používají k utváření své vlastní identity.
V minulosti bylo naše soukromí automaticky „chráněno“, protože v praxi bylo složité získat informace o druhých lidech. Dnes, kdy jsou na internetu snadno dostupné tuny informací o naší osobě, vyvstane otázka ochrany soukromí ve chvíli, kdy se ocitneme v situaci, ve které je naše soukromí ohroženo. Podle Ryana Cala je nutné přijmout lepší zákony na ochranu soukromí, současně je však přesvědčen, že existuje prostor pro trh s komerčními službami chránícími spotřebitele.
Když jsme položili přímou otázku, tak všichni spotřebitelé prohlásili, že soukromí je pro ně důležité. Srovnáním s jinými tématy a potřebami však vznikl trochu jiný obrázek. Většina dotázaných spotřebitelů si je vědoma problémů s ochranou soukromí na internetu, avšak pouze menší část z nich to vnímá jako vážný problém. Nicméně mezi mladšími respondenty – kteří také tráví na sociálních sítích nejvíce času – je toto číslo mnohem vyšší. Více než 4 z 5 dotázaných ve věku 20–24 let prohlásilo, že se při použití internetu velmi obávají o své soukromí.
Spotřebitelé, kteří se přihlašují k internetu pomocí služeb založených na určení polohy uživatele, se o své soukromí na internetu obávají více než lidé, kteří tyto služby nevyužívají. Pokud máte u sebe chytrý telefon, více si uvědomujete možné narušení soukromí u uživatelů tohoto typu telefonu. Současně je pro mnoho lidí nepříjemné sdělovat ostatním členům jejich sociální sítě místo, kde se v danou chvíli nacházejí. Přestože si jsou spotřebitelé vědomi hrozeb a problémů, buď se domnívají, že jim samotným žádné riziko nehrozí, nebo jsou jednoduše přesvědčeni, že výhody internetu převažují nad rizikem narušení soukromí.
Lidé si jsou dle svých slov vědomi, že firmy jsou oprávněny používat jejich údaje – min. 80 % dotázaných se domnívá, že firmy nabízející online služby mají přístup k jejich osobním údajům a mohou je používat ke komerčním účelům. Nedochází jim však souvislost mezi jejich osobními údaji, například v e-mailech, a cílenými reklamami objevujícími se na obrazovce počítače. Celkem 54 % respondentů odpovědělo, že by sdíleli méně informací, pokud by obdrželi personalizovanou reklamu k tématu, o kterém se zmiňovali v e-mailu. Jedná se o kuriózní prohlášení, uvážíme-li, že například služba Gmail automaticky prohledává e-maily, aby k nim mohla připojit reklamy související s obsahem zprávy. Joseph Turow, profesor komunikace na Annenbergově vysoké škole komunikace při pensylvánské univerzitě, je popisuje jako spotřebitele, kteří nepropojí tečky tak, aby vznikl výsledný obrázek. „Neuvědomují si, že jejich osobní údaje se používají způsobem, který oni sami považují za nepřijatelný.“ Tvrdí, že lidé si obecně neuvědomují, co znamená extrakce dat, kdy jakákoliv firma si o vás dokáže vytvořit úplný obrázek ze všech dílků roztroušených na webu a využije jej například k přizpůsobení reklam vašemu profilu na sociální síti.
Poznámky pro redaktory:
Broadcast room: www.ericsson.com/broadcast_room
Celá zpráva v anglickém jazyce je dostupná na: http://www.ericsson.com/res/docs/2012/ericsson_privacy_report_updated_20120203.pdf
Ericsson je předním mezinárodním dodavatelem telekomunikačních technologií a služeb. Prostřednictvím řešení fungujících v reálném čase vytváříme propojenou společnost, která nám všem umožňuje studovat, pracovat a svobodněji žít v trvale udržitelných společnostech po celém světě.
Naši nabídku tvoří služby, software a infrastruktura informačních a komunikačních technologií určených telekomunikačním operátorům a jiným odvětvím. V současnosti se v sítích od Ericssonu uskutečňuje více než 40 % celosvětové mobilní komunikace a naše společnost zajišťuje servis sítí zákazníků s více než 2 miliardami uživatelů.
Působíme ve 180 zemích a zaměstnáváme více než 100 000 pracovníků. Ericsson byl založen v roce 1876 a sídlí ve Stockholmu ve Švédsku. V roce 2011 činily tržby naší společnosti 226,9 miliard švédských korun (35 miliard amerických dolarů). Ericsson je zapsán na stockholmské burze NASDAQ OMX a newyorské burze NASDAQ.
www.ericsson.com
www.twitter.com/ericssonpress
www.facebook.com/technologyforgood
www.youtube.com/ericssonpress