V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevila řada otázek týkajících se nerostného bohatství Ukrajiny. Zejména na východě země se nachází významná ložiska vzácných zemin, které hrají zásadní roli v průmyslu. O některé z nich se v posledních letech vedly obchodní spory mezi Čínou a USA. Které prvky jsou nejcennější a jaký mají význam pro světovou ekonomiku?
Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).
Zasedání Evropské centrální banky přineslo další úpravu úrokových sazeb. Podle očekávání Rada guvernérů snížila základní úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazbu banka snížila na 2,50 %, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 % a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 %. Výhled pro další pokles sazeb je však nejasný – na straně proinflačních tlaků se v poslední době formují jak poptávkové, tak nabídkové faktory, které nelze opomenout.
Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).
Nově zvolený americký prezident Donald Trump se rychle pustil do díla. Jak se čekalo, jeho politika má být přísně proti migrační. Nová administrativa tedy na základě exekutivních nařízení začala deportovat migranty z USA do zemí jejích příchodu (např. návrat do Mexika, Kolumbie). Tyto státy s tím úplně nesouzní, ale americký prezident pohrozil uvalením mimořádných cel na tamní zboží, což tyto vlády nakonec přiměje radši v této věci s USA spolupracovat. Jaká z toho plynou rizika pro americké hospodářství? A může zrychlit růst cenové hladiny v tamní ekonomice?
Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).
Ceny kávy arabika dosáhly historického maxima, když poprvé překonaly hranici 140 US centů za váhovou libru. Jen letos zdražila arabika o více než 80 % a důvody tohoto růstu sahají především do Brazílie, kde dlouhotrvající sucho a vysoké teploty výrazně zasáhly tamní produkci kávy.
Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).
Uplynulé týdny přinesly po zvolení D. Trumpa razantní růst celé řady aktiv. Zejména velmi rizikové kryptoměny se nesly na vlnách nových rychlých zhodnocení. Posilovala ale i další aktiva, jako jsou akcie. Ztrácelo naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro finanční trhy? A které nominace D. Trumpa na jednotlivé budoucí ministry v USA trh potěšily? Co na to měnová politika?
Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).
Srpnová predikce MF ukázala na to, že česká ekonomika by letos měla růst kolem 1 % a v příštím roce by pak měla zrychlovat až na 2,7 %. To se mi tedy hned zdálo jako velmi optimistický výsledek (model spíše ukazující na potřebu naplánovat rozpočet kvůli nutnosti vyšších příjmů a výdajů ve volební roce 2025), přece jen, současný odhadovaný růstový potenciál českého hospodářství je spíš někde kolem 2,5 %. A to maximálně. V posledním období pak došlo právě ke korekci očekávaného růstu z pera MF právě na tuto hodnotu, jaký je výhled pro příští rok po výsledku amerických prezidentských voleb?
Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).
Domácí ekonomika a její veřejné finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhnul schodek rozpočtu 288 mld. Kč (asi 3,5 % HDP). Letos to má být zhruba kolem 250 mld. Kč (dalších 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 mld. Kč a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se v rámci NATO kdysi zavázali. Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny v minulých týdnech zesílila, v EU tak začínají padat rozumné návrhy na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň 3 %. Musíme si tedy zároveň položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme a případně za jakých podmínek.
Continue reading „Zvládnou veřejné finance výdaje 3 % HDP na obranu?“