Osamělost mladých v Česku roste. Téměř 5 % Čechů z generace Z se nemá na koho spolehnout

Ačkoli obyvatelé Česka patří podle údajů EU mezi nejméně osamělé v unijní sedmadvacítce, osamělost mezi mladými lidmi stále roste. Statistika ukazuje, že se 4,7 % mladých Čechů ve věku 16–24 let nemá na koho spolehnout.  Podle organizace Nevypusť duši se pak česká generace Z často potýká s pocitem, že jejich názory a potřeby nejsou vyslyšeny. V boji s osaměním mohou pomoci například digitální technologie. Ty lidem pomáhají zůstat v kontaktu i v těžkých časech. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Ročně dojde ke statisícům případů zneužívání dětí na internetu. Mohou za to i rodiče, kteří sdílí fotky svých potomků

Rodiče své děti vystavují na internetu často nebezpečí, aniž by si to vůbec uvědomovali. Fotky a videa, které vypadají na první pohled nevinně, totiž často končí na pedofilních fórech. Výzkum ukazuje, že pokud pedofilové využívají pro vyhledávání materiálů sociální sítě, tak se nejčastěji jedná o Instagram a 45 % pedofilů jej využívají i ke kontaktování dětí. O nárůstu sexuálního obsahu spojeným s dětmi vypovídají také reporty mezinárodních organizací. Ročně evidují téměř 393 tisíc případů a více než 275 tisíc webových stránek. Zveřejněný materiál se pak velmi těžko maže a vymáhá zpátky. Samotné šíření, pokud materiál nebyl pořízen za účelem dětské pornografie, však nelze postihnout. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

63 tisíc studijních výjezdů skrze Erasmus+ či bezplatný roaming. Mladí Češi hojně využívají výhod EU

3. června 2024 – Cestování bez omezení, možnost studovat a následně pracovat v zahraničí nebo záruka mírového soužití členských států. Tyto výhody členství Česka v EU považují mladí lidé ve věku 18–29 let za nejdůležitější. Důležitý je pro mladé rovněž bezplatný roaming, který EU zajišťuje, nebo příležitosti ke studiu v zahraničí. V rámci studijního programu Erasmus+ uskutečnili čeští studenti během 10 let přes 63 tisíc studijních pobytů či stáží. Nejčastěji se vydávají do Německa, Francie či Španělska. Vyplývá to z analýzy datového portálu Evropa v datech.

Continue reading “63 tisíc studijních výjezdů skrze Erasmus+ či bezplatný roaming. Mladí Češi hojně využívají výhod EU”

Obalového odpadu v Evropě přibývá. Vratné obaly nemusí být za každou cenu zelenější, velkou roli hraje délka jejich dopravního řetězce či počet znovuvyužití

29. května 2024 – Jednou z oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou také obaly. Podle dat Eurostatu došlo během roku 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který stoupl o 22 %. Potenciální řešení, jak snížit uhlíkovou stopu, mohou představovat znovuvyužitelné obaly, ani ty ale nemusí být zcela ideálním řešením. Jejich efektivita může být snížena například při delších přepravních vzdálenostech. Firmy tak již nyní hledají řešení, jak minimalizovat environmentální dopady obalových materiálů. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Vodík jako budoucnost zelené energetiky. Rozvoji by v Česku mohly pomoci vodíkové projekty – laboratoře i elektrolyzéry

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v sedmi evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí. Tradičně uhelné české regiony ale sází na vodík jako na technologii, která může pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů: na Ústecku vzniká vodíková laboratoř, v Moravskoslezském kraji pak první „vodíkové údolí”. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

S diskriminací v zaměstnání se setkalo 14 % českých LGBTQ+ lidí. Ve veřejném sektoru se nejčastěji dotýká pracovníků v ozbrojených silách ČR

V zaměstnání se s diskriminací setkalo podle dat Eurostatu přes 50 tisíc Čechů. Ačkoli z prosincového šetření Eurobarometr vychází Česko v této oblasti relativně příznivě, studie ukazují, že realita je podstatně horší. Nejčastěji se s diskriminací v zaměstnání setkávají ženy a podle průzkumu Být LGBTQ+ se s ní za poslední rok potkal i každý sedmý z LGBTQ+ skupiny – jednalo se o slovní útoky i výhružky násilím. Nejhorší situace ve veřejném sektoru je v ozbrojených silách ČR, kde se s negativními komentáři a jednáním setkalo 39 % LGBTQ+ lidí. Vyplývá to z analýzy datového portálu Evropa v datech. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

S 5G sítěmi si Česko může gratulovat, v budování optiky za Evropou ale zaostává. K optickému připojení má přístup pouze 37 % českých domácností

Kvalitní pokrytí internetem je klíčovou podmínkou k digitální transformaci. Podle dat Českého telekomunikačního úřadu může v současnosti využívat 5G sítě 96 % všech obyvatel Česka. Vysokému podílu pokrytí se nicméně těší i venkovské oblasti, kde se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil podíl pokrytých domácností o 35 procentních bodů. Naopak v doméně pokrytí pevným internetem na bázi optických sítí Česko za většinou Evropy zaostává. V roce 2022 mělo přístup k tomuto typu infrastruktury pouze 37 % domácností. Operátoři nyní spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Pětina Čechů před svými partnery tají některé příjmy i výdaje. Zatímco muži nepřiznají pořízení elektroniky, ženy se nechlubí koupí oblečení

Nadpoloviční většina českých párů považuje příjmy domácnosti za společné. Naopak pětina Čechů před svým partnerem některé z nich tají. A nepřiznávají ani veškeré výdaje. Muži se nejčastěji nesvěřují s pořízením elektroniky, ženy pak s nákupem oblečení či bot. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, portál datové žurnalistiky Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR. Z průzkumu dále vyplývá, že je v současné době s vlastní finanční situací nespokojena třetina Čechů. Aby snížili své výdaje, omezují Češi nejčastěji návštěvu restauračních zařízení. Sběr dat zajistila v průběhu října 2023 agentura IPSOS na vzorku 2025 respondentů ve věku 18–65 let.

Continue reading “Pětina Čechů před svými partnery tají některé příjmy i výdaje. Zatímco muži nepřiznají pořízení elektroniky, ženy se nechlubí koupí oblečení”

Přeprava zemního plynu přes oceán do Česka produkuje více než 100násobek emisí oproti přepravě uhlí

Při dopravě zemního plynu z USA do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, při přepravě kila uhlí v tuzemsku unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, na některých trasách tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu. Jedná se přitom o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování produkuje více emisí uhlí. Z dlouhodobého hlediska se tedy jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování a úniků odpadá. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Uhelné elektrárny mají na lidi i prostředí velké dopady, jsou ale nejstabilnější a v současnosti se bez nich neobejdeme

V říjnu schválila česká vláda národní klimaticko-energetický plán, který stanovuje růst podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030. Stoupnout má ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Na odchodu od fosilních paliv se navíc ve středu ráno shodly i téměř dvě stovky států v rámci klimatické konference COP28. Navzdory tomu ale zůstává region střední Evropy silně závislý na uhelných elektrárnách. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky. Portál datové žurnalistiky Evropa v datech porovnal, jaké výhody a nevýhody s sebou jednotlivé zdroje energie přinášejí. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).