Štítek: Evropa v datech

Nižší zastoupení mladých vysokoškoláků mají podle Indexu prosperity a finančního zdraví jen čtyři unijní země. I to je důvodem, proč Česko ve srovnání kvality vzdělávání a výzkumu padá v evropském srovnání těsně pod průměr. Ačkoliv do vědy a školství země investuje a může se chlubit i kvalitními univerzitami, inovační potenciál klesá a ani účast dospělých na vzdělávání není nijak závratná. Naděje pro zlepšení prostředí pro vědu a vzdělávání se může skrývat v rozšiřující se spolupráci mezi byznysovým a univerzitním sektorem.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

9 z 10 Čechů má v současnosti zřízený alespoň nějaký typ pojištění. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Výše vynaloženého pojistného navíc představuje jen 2,9 % českého HDP, což je 10. nejhorší výsledek v Evropě. Navíc se často pojišťujeme nedostatečně. Například dvě třetiny Čechů, kteří mají sjednané pojištění nemovitosti, ho nemají správně nastavené. Od pojištění Čechy často odrazuje přesvědčení, že nevlastní nic cenného, nedůvěra v pojišťovny i nedostatek finančních prostředků. Průzkum zajistila agentura Ipsos v září 2023 na vzorku 2 032 respondentů.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Ačkoli má v současné době takřka polovina Čechů (46 %) půjčku, v eurounijním srovnání zaujímá Česko mírou své zadluženosti 10. nejnižší pozici. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR. Podle průzkumu jsou nejčastějšími půjčkami hypotéky a spotřebitelské úvěry. Tři čtvrtiny dlužníků (75 %) uvedly, že jim půjčka pomohla splnit přání či zlepšit kvalitu života. Naopak problém se splácením měla v posledním roce 4 % dlužníků, třetina z nich pak řešila situaci novou půjčkou. Průzkum zajistila agentura IPSOS v červnu 2023 na vzorku 2 060 respondentů.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Rok 2022 prolomil celosvětový rekord v těžbě i spotřebě uhlí. Podle analýzy projektu Evropa v datech došlo v Česku v důsledku energetické krize k bezprecedentnímu nárůstu těžby hnědého uhlí o 14 %. Navzdory tomu plánuje Evropa od užívání fosilních paliv ustoupit v horizontu let – v souladu s cílem snižování emisí o 55 % do roku 2030. Řada států včetně Česka ale stále řeší, jak uhlí nahradit. Obrysy pro příští desetiletí by měla dát tuzemské energetice aktualizace Státní energetické koncepce a opožděného Národního klimaticko-energetického plánu. Na strategii s dlouhodobým výhledem netrpělivě čeká energetický sektor vyžadující plánování na desetiletí dopředu.  Nerozhodnost státu může vést ke zbrzdění vývoje a potřebných investic.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

• Alespoň desetinásobek měsíčních příjmů domácnosti má naspořeno jen 12 % Čechů, většina stále spoléhá na státní důchod, vyplynulo z Indexu finančního zdraví.
• Dlouhodobou rezervu sice vytváří 83 % Čechů, ale polovina z nich si měsíčně dokáže odložit maximálně 3 000 korun, většinou na běžný nebo spořicí účet. Takováto výše a typ spoření však většině Čechů při odchodu do důchodu nezajistí částku 2 miliony korun, která představuje odborníky doporučovanou dlouhodobou rezervu na dobu 15–25 let, kterou průměrný Čech v důchodu stráví. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství).