Každý Čech ročně vyprodukuje téměř 16 kilogramů elektronického odpadu. Objem mohou zmenšit recyklace i jednotné nabíječky

Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za 3 až 3,5 roku. Potřeba mít neustále moderní chytrý telefon přitom zatěžuje i životní prostředí. Na každého obyvatele Česka totiž připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně, a více jak desetinu z něj tvoří právě mobilní zařízení. Nejlepším řešením je vysloužilé telefony recyklovat, ať už u prodejců elektroniky nebo operátorů. Češi službu ale téměř nevyužívají. Podle T-Mobile se operátorům k recyklaci vrací méně než 1 % prodaných telefonů. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Cena elektřiny na krátkodobých trzích vloni vzrostla až o 146 %. Současnou stabilizaci cen pocítí koncoví zákazníci se zpožděním

Pro odběratele elektřiny je často zarážející, že cena na burze nekoresponduje s nabídkami dodavatelů a konečnou cenou na faktuře. Elektřina jako komodita ale není to jediné, za co platí, a celou částku nedostane ani výrobce elektřiny. Cena silové elektřiny vzniká na trhu, zatímco regulovaná část je pevně stanovena. Na konečné ceně se tak mimo jiné podílí i distribuční tarify, poplatky za obnovitelné zdroje a daně. V minulých letech tvořila regulovaná složka stanovená regulačním úřadem až polovinu výsledné částky, v tomto roce je to už jen jedna čtvrtina. Stát se tím snaží spotřebitelům alespoň částečně kompenzovat růst ceny silové elektřiny. 

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Po elektrárnách teplárny. Zdražování se jich ale dotkne méně a v budoucnu přejdou na udržitelnější biomasy a odpady

Zdražování se letos nevyhne ani sektoru teplárenství. V závislosti na zdroji podraží v příštím roce o jednotky až desítky procent. Oproti odvětví plynárenství nebo energetiky se ale stále jedná o levnější a stabilnější zdroj tepla, který využívá téměř 40 % českých domácností. V teplárenství se prozatím nejvíce využívají fosilní zdroje, rychle se ale zvyšuje podíl biomasy, která letos tvořila 10 % objemu paliva. Do budoucna se ale bude více využívat také spalování odpadu. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Continue reading „Po elektrárnách teplárny. Zdražování se jich ale dotkne méně a v budoucnu přejdou na udržitelnější biomasy a odpady“

Solární elektrárny na vzestupu. Do roku 2030 by mohla roční produkce elektřiny ze slunce přesáhnout výrobu jednoho bloku Temelína

Solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii. Důvodem jsou vysoké náklady na elektřinu, které výrazně zkrátily návratnost investice do solárních panelů, i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelené zdroje. Podle expertů by v Česku do roku 2030 mohly soláry dodávat stejně elektřiny jako jeden blok jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Continue reading „Solární elektrárny na vzestupu. Do roku 2030 by mohla roční produkce elektřiny ze slunce přesáhnout výrobu jednoho bloku Temelína“

Index prosperity Česka: Nedostatečné flexibilní úvazky a nerovné podmínky sráží český trh práce na 15. místo v EU

Česká republika obsadila v eurounijním srovnání kvality trhu práce 15. příčku. O lepší umístění zemi připravila zejména malá pracovní flexibilita, nízká produktivita či neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Velkým problémem jsou i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen, což dokazuje i propastný 16,4% rozdíl mezi platy mužů a žen. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, který postupně analyzuje 10 socioekonomických pilířů a srovnává je s ostatními členy Evropské unie.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Na úroveň české vědy má negativní vliv nezájem o terciární vzdělávání i malé zastoupení žen. Situaci zlepšují pouze úspěchy vědců

Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Lepšímu umístění brání nízký zájem o terciární vzdělání i malé zastoupení žen ve vědě. Podle průzkumu Evropské komise jsme na 4. nejhorším místě v průměrném počtu výzkumnic ze 47 zkoumaných zemí. Potenciál ke zlepšení ale máme, což dokazují i úspěchy vědeckého centra Biocev. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Continue reading „Na úroveň české vědy má negativní vliv nezájem o terciární vzdělávání i malé zastoupení žen. Situaci zlepšují pouze úspěchy vědců“

Česko má nejhustší železniční síť v EU, ale nejméně spokojené uživatele silnic. Infrastrukturu oslabuje malé pokrytí rychlým internetem

Česká republika má ve srovnání s členskými státy Evropské unie dvanáctou nejlepší úroveň infrastruktury a digitalizace. Vyplývá to z 6. pilíře Indexu prosperity Česka. Podle výsledků analýzy má Česko nejhustší železniční síť, v hodnocení stavu silnic je ale páté nejhorší. V digitalizaci pak Česko zaostává zejména v nízkém pokrytí vysokorychlostním internetem a nižší úrovni digitalizace státní správy.

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Analýza: Výstavba bytových domů v Česku oproti loňsku podražila o 13 %. Růst cen by mohla zmírnit recyklace vedlejších produktů elektráren

Stavba bytových domů v Česku je čím dál dražší. Ceny se zvyšují nejen kvůli rostoucí poptávce, ale také z důvodu celosvětového nedostatku surovin. Za poslední rok vzrostly ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví o více než čtvrtinu. Pomoci by mohly nové materiály, které lze vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren, patří mezi ně například popílek. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Continue reading „Analýza: Výstavba bytových domů v Česku oproti loňsku podražila o 13 %. Růst cen by mohla zmírnit recyklace vedlejších produktů elektráren“

V Česku je potřeba obnovit po těžbě území o rozloze 58 tisíc fotbalových hřišť. Ekologickým řešením by mohla být sukcese

Obnovu krajiny po těžbě nerostných surovin si v Česku žádá území větší než 400 km2. Ne vždy je ale třeba využívat technicky náročnou rekultivaci. Příroda si v řadě případů dokáže poradit sama přirozenou obnovou – sukcesí. Největší potenciál jí nabízí vytěžené lomy, probíhat ale může i v rekreačních městských oblastech. Sukcese je navíc nástrojem, který by mohl pomoci Česku do roku 2030 dohnat 8% deficit chráněných území, a splnit tak cíle EU . . .

Tento obsah je v kompletní podobě dostupný pouze pro členy FeedIT+ (#FULL a #LITE členství). 

Mýty brzdí rozvoj větrných elektráren v ČR. Ty přitom mohou pokrýt až 10 % spotřeby elektřiny

Válka na Ukrajině odhalila zranitelnost dosavadního energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je hrozbou, kterou Česko podcenilo, a proto je nutné hledat zdroje jinde. Příležitostí by mohla být větrná energie. Podle analytiků projektu datové žurnalistiky Evropa v datech pokrývají větrné elektrárny v současnosti v ČR pouze 1 % spotřeby elektřiny. Do roku 2040 by se přitom tento podíl mohl až zdesetinásobit.

Continue reading „Mýty brzdí rozvoj větrných elektráren v ČR. Ty přitom mohou pokrýt až 10 % spotřeby elektřiny“