Analýza CIO Network: Reálné přínosy ERP aplikací jsou velmi závislé na míře jejich komplexního využití

Praha, 25. 2. 2013 – Podrobná analýza detailních informací o využití ERP aplikací získaných osobním dotazováním představitelů stovek významných tuzemských podniků a institucí z komunity CIO Network zpochybňuje závěry marketingových průzkumů, jež nezohledňují komplexnost využití těchto aplikací. (TZ)

Představitelé podniků a institucí, kteří zodpovídají za výběr a nasazení podnikových aplikací, mohou být zmateni přívalem marketingových informací, jež se na ně z různých zdrojů valí. Podle referencí uváděných dodavateli ERP aplikací totiž využívají mnohé větší i menší tuzemské podniky a instituce souběžně hned několik takovýchto aplikací.

„V případě již využívaných či nově nasazovaných ERP aplikací tak rostou nároky na jejich flexibilitu a otevřenost při integraci s dalšími stavebními kameny stále komplexnějších informačních systémů – a to již zdaleka nejen v segmentu velkých podniků s velmi širokými spektrem podnikových procesů, nýbrž ve stále větší míře též ve velmi dynamickém segmentu středně velkých podniků s 250 až 1000 pracovníků,“ shrnul poznatky ze svých mnohaletých cest po tuzemských podnicích vedoucí projektu CIO Network Lubomír Karpecki, a dodal: „Z analýzy velmi detailních informací o využití ERP aplikací získaných prostřednictvím osobních rozhovorů s představiteli stovek takovýchto tuzemských podniků a institucí přitom vyplývá, že někteří dodavatelé ERP aplikací se díky tomu sice mohou mezi svými referencemi pochlubit velkými počty instalací dílčích částí jejich ERP aplikací v různých podnicích a institucích, avšak o skutečně celopodnikové nasazení nejde v řadě z těchto případů ani vzdáleně.“

Za nutnou, avšak nikoliv postačující podmínku skutečně celopodnikového využití ERP aplikací lze totiž v komerčních podnicích považovat využití jejich funkcionalit ve sféře komplexního finančního řízení a controllingu, které je obvykle integrujícím prvkem řízení všech navazujících podnikových procesů včetně procesů oborově specifických (viz Graf „Struktura finančních modulů ERP aplikací“).

Výše zmiňovaný pohled tak sice eliminuje vliv zavádějících referencí zahrnujících nezřídka mj. i velmi okrajové instalace dílčích částí ERP aplikací, jež jsou v relativně velkém počtu podniků využívány jen velmi malými počty jejich pracovníků např. pro vedení legislativně velmi specifických personálních či mzdových agend nebo pro komunikaci s bankami, celními úřady apod. Za vskutku celopodnikové v pravém smyslu tohoto slova však lze považovat využití ERP aplikací pouze v těch případech, kdy jsou tyto aplikace využívány souběžně také alespoň pro základní podporu oborově specifických aktivit příslušných podniků a institucí, jako je tomu např. ve výrobních podnicích ve sféře plánování a řízení jejich výroby (viz Graf „Míra využití výrobních modulů ERP aplikací“).

Teprve takovéto detailní informace o celkovém rozsahu nasazení ERP aplikací a o míře jejich využití při podpoře klíčových procesů, jež byly získány věrohodným způsobem od dostatečně rozsáhlého vzorku kompetentních představitelů institucionálních uživatelů těchto aplikací z relevantních vertikálních segmentů české ekonomiky, lze tedy smysluplně využít nejen při výběru nejvhodnějších ERP aplikací jejich budoucími uživateli, nýbrž i při získávání informací o reálném využití ERP aplikací a potřebách jejich uživatelů z pohledu jejich dodavatelů.