Budou lidé platit kartou na úřadech? Stát to odkládá

Už téměř tři roky lze pokuty dopravním policistům uhradit platební kartou. Za tu dobu takto muži zákona vybrali desítky milionů korun. Použít plast místo bankovek na poště, finančním či obecním úřadě ale stále není samozřejmostí. Podněcovat Čechy k bezhotovostnímu placení je přitom pro stát podle odborníků výhodné. Omezuje totiž šedou ekonomiku i daňové úniky. (TZ)

Přiložit k terminálu. V případě potřeby zadat pin. Zaplaceno. V obchodech je pro Čechy používání platební karty stále běžnější záležitostí. Pro veřejné instituce to ale zatím stále neplatí. Je však možné, že teprve získáváme zkušenosti z okolních států, jako je například Slovensko, kde již začínají tuto praxi zavádět. „Na Slovensku postupně vybavujeme nejen městské, ale i obecní úřady platebními terminály, které budou sloužit pro úhradu všech správních poplatků. To znamená, že se do budoucna uvažuje o úplném zrušení papírových cenin – kolků. Celá tato aktivita směřuje k tomu, aby se maximálně omezila hotovost na trhu. Podle mezinárodních statistik totiž právě to omezuje šedou ekonomiku i daňové úniky,“ uvedla Lenka Bukalová, ředitelka obchodu a marketingu společnosti Sonet, která dodává platební terminály po Česku i v zahraničí a od roku 2014 se zapojila do projektu elektronizace slovenské státní správy.

V Česku přitom zatím platební kartou lidé zaplatí jen na vybraných obecních úřadech. „Na Magistrátu města Brna lze platit platební bezkontaktní kartou. Platební terminály slouží agendě občanek a pasů či agendě řidičských průkazů a vozidel. Terminál je i na hlavní pokladně magistrátu,“ uvedl mluvčí Brna Pavel Žára. Úplnou smůlu ovšem pořád mají ti, kteří by chtěli zaplatit kartou daně. Na třech vybraných finančních úřadech v republice měl sice původně začít od ledna pilotní projekt platebních terminálů, nakonec k tomu ale nedojde. „Od původně zamýšleného pilotního projektu jsme ustoupili, a to zejména z důvodu vysoké finanční náročnosti projektu. Finanční správa nyní hledá alternativní cesty ke zvýšení komfortu při placení daní pro poplatníky, o kterých bude veřejnost včas informovat,“ uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. V hotovosti přišli v roce 2013 lidé na finanční úřady složit na 5,8 miliardy korun.

A bez hotovosti Češi neuspějí ani na poště. Tedy pokud nejsou zákazníky ČSOB či její značky Era Poštovní spořitelna. Banka je totiž takzvaným aliančním partnerem pošty, provozuje na poštách své pobočky a také platební terminály, takže pošta za platby kartami ČSOB nemusí platit žádné poplatky. To by v případě jiných bank neplatilo. „Například poštovní poukázkou lidé převádějí v průměru 1500 korun. K tomu navíc platí odměnu pro poštu, která v tomto případě činí 22 korun. Poplatek za platbu platební kartou, který by ale odváděla pošta, by byl zhruba 15 korun. To je pro nás ekonomicky nepřijatelné,“ vysvětlila mluvčí České pošty Marta Selicharová. Podle ní nyní pošta hledá takový systém, který nepřinese náklady zákazníkům a zároveň se poště vyplatí. Pomoci by mohlo nové nařízení Evropské unie platné od letošního roku, které poplatky za platbu platební kartou snižuje. Vedení pošty předpokládá, že použít platební kartu by klienti všech bank mohli od posledního čtvrtletí letošního roku.

Že se to úřadům vyplatí, dokazuje případ republikové policie. Při placení pokut mohou řidiči plastovou kartičku místo svazku bankovek vytáhnout od října roku 2011. „Dopravní policie má k dispozici 250 platebních terminálů. Na každém dopravním inspektorátu by tak v současné době měly být minimálně dva terminály,“ konstatoval mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. A dopravní policisté si praxi pochvalují. Od zavedení už takto platebními terminály policistů protekly desítky milionů korun. Často i od zahraničních řidičů, kteří jinak od policistů dostanou složenku a tu už pak nezaplatí. Podle dostupných statistik policejního prezidia řidiči jen za první tři měsíce loňského roku pomocí platebních karet zaplatili za pokuty více než šest milionů, tedy zhruba desetinu všech takto vybraných peněz. Ještě používanější jsou bezhotovostní platby v případě kaucí, které policisté ukládají řidičům kamionů například za nedodržení zákonných přestávek. V těchto případech řidiči musejí platit i statisícové částky a tak není divu, že zhruba ve čtvrtině případů využívají právě platební karty. Větší rozšíření platebních terminálů by si přitom přály i samotné banky. „Platby kartou v komerční sféře jsou v současné době v Česku již naprosto běžným jevem, nicméně pro další rozvoj akceptační infrastruktury a rozšíření uživatelského platebního komfortu pro držitele platebních karet je nezbytné rozšíření akceptační infrastruktury i do státní sféry,“ uzavřel Roman Kotlán, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty.

O společnosti , s.r.o.

Společnost SONET působí na trhu již od roku 1991 a zabývá se vývojem a poskytováním služeb v oblasti platebních technologií. Kromě vývoje softwaru pro platební terminály nabízí SONET i speciální platební aplikace, které zajišťují propojení platebního terminálu s pokladním systémem, dobíjení kreditů mobilních telefonů či CashBack. V rámci dalších aktivit se firma také věnuje vývoji manažerských a monitorovacích aplikací pro platební terminály. SONET zároveň poskytuje kompletní servis platebních systémů a provozuje odborné call centrum. Společnost působí v České republice, na Slovensku a v Maďarsku.

O Brnu

Brno je centrem jižní Moravy a krajským městem Jihomoravského kraje. S téměř 400 000 obyvateli je po Praze druhým největším městem České republiky. Leží v nadmořské výšce 190 až 479m a svojí rozlohou dosahuje 230,22 km2.  Brno je centrem soudní moci České republiky. Sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Své sídlo má v Brně také veřejný ochránce práv. Mezi další celostátní instituce se sídly v Brně patří úřad Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Vinařský fond a některé profesní komory. V Brně působí jedna státní vysoká škola, pět veřejných vysokých škol se sedmadvaceti fakultami a šest soukromých vysokých škol. Počet studentů přesahuje 80 tisíc.

O Policii ČR

Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zřízený zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Plní rovněž úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, předpisy Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Policie České republiky je podřízena ministerstvu vnitra. Tvoří ji policejní prezidium, útvary s celostátní působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajských ředitelství. Zákon zřizuje 14 krajských ředitelství policie. Jejich územní obvody se shodují s územními obvody 14 krajů České republiky.

O společnosti Česká pošta

Česká pošta, s. p., je státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky a se zhruba 33 tisíci zaměstnanců je největší českou firmou podle počtu zaměstnanců. Zřizovatelem je Ministerstvo vnitra České republiky. Podnik Česká pošta s. p. je řízený generálním ředitelstvím, v jehož čele stojí generálním ředitel. Pod působnost Generálního ředitelství spadá v současnosti 7 Regionů (původně odštěpných závodů) a 11 Sběrných přepravních uzlů (SPU).

O Finanční správě ČR

Je zřízena zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 456/2011 Sb.“), jakož i její postavení a kompetence. Finanční správa ČR je tvořena soustavou orgánů finanční správy, které jsou podřízené Ministerstvu financí. Finanční správu ČR tvoří Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady. Klíčovou součástí kompetence Finanční správy ČR je správa daní, ale zároveň vykonává široké spektrum dalších agend.

O Sdružení pro bankovní karty

Sdružení pro bankovní karty je zájmovým sdružením právnických osob – bank případně i jiných organizací –, jejichž zájmem je rozvoj platebních karet v České republice a koordinace prací souvisejících s tímto rozvojem. Sdružení pro bankovní karty má za cíl koordinaci a podporu rozvoje platebních karet v České republice. Za tímto účelem vytváří sdružení podmínky pro vzájemně výhodnou spolupráci bank v oblasti platebních karet, pořádá pravidelná jednání sdružení řešící technické, obchodní, bezpečnostní, marketingové a další otázky. V zájmu svých členů jedná s tuzemskými i mezinárodními organizacemi, pracujícími v oblasti platebních karet. V oblasti platebních karet pořádá pro své členy školení a semináře. Zajišťuje propagaci platebních karet s cílem rozšíření jejich vydávání i akceptace v ČR, při zachování samostatné obchodní politiky jednotlivých členů sdružení. Pro specializované oblasti činnosti ustavuje dočasné i trvalé pracovní skupiny, výbory nebo komise.