České zdravotnictví čeká systémová elektronizace. Bez ní se veřejnost zlepšení kvality zdravotní péče nedočká.

Tuzemské zdravotnictví stojí před důležitým milníkem. Buď zůstane na technologické úrovni minulého století, nebo se bude plnohodnotně elektronizovat. Jde o zásadní rozhodnutí pro další rozvoj a zkvalitnění zdravotní péče a služeb pro občany i vyšší úspory na straně poskytovatelů péče i státu. S odkazem na chystanou Národní strategii elektronického zdravotnictví (tzv. eHealth), která má být jedním z prvních kroků vlády a státní správy pro systémové řešení elektronizace českého zdravotnictví, to shodně potvrzuje řada odborníků a zástupců institucí se zkušenostmi se zaváděním eHealth do praxe. Přitom potřebu zavést co nejrychleji komplexní eHealth v ČR podporují jednoznačně zástupci lékařských profesních komor a sdružení, státní správy, zdravotních pojišťoven i zdravotnických zařízení. Vyplývá to z bleskového průzkumu mezi účastníky konference na téma elektronizace zdravotnictví pořádané Česko-Izraelskou obchodní komorou (ČISOK). (TZ)

Roste role občana/pacienta

Kromě zvýšení kvality zdravotní péče eHealth zásadním způsobem rozšiřuje možnosti pacientů a zjednodušuje jim život. Pacient bude moci sám a z pohodlí domova nahlédnout do všech svých zdravotních záznamů. Bude-li chtít jiný odborný názor na svůj stav, může své zdravotní záznamy odeslat zvolenému specialistovi. Při změně lékaře se nemusí dokumentace nikam nosit nebo odesílat. Zdravotní záznamy, léky i vyšetření jsou, ověřené a úplné, přístupné specialistovi, kterého si pacient zvolí, stejně jako třeba rodinnému příslušníkovi. Na nic důležitého se tak nezapomene. Systém umožní pacientovi i lékaři přehledně plánovat zdravotní péči tak, jak nám to dnes umožňují moderní technologie v ostatních oblastech života. V případě urgentní zdravotnické pomoci bude mít také zasahující zdravotník k dispozici sadu nejdůležitějších údajů pro rychlou pomoc.

Každý pacient získá také větší přehled a informace o poskytovatelích zdravotní péče včetně referencí ostatních pacientů o kvalitě služeb.

Ukázek efektivní elektronizace zdravotnictví s přínosem pro pacienty, lékaře, pojišťovny i poskytovatele zdravotní péče, je v Evropě hned několik. V zemích s dlouhodobou zkušeností s eHealth, jako je Estonsko, Dánsko, Švédsko či Finsko, přineslo jeho zavedení pokles administrativní zátěže všeobecných lékařů o 10%, nebo snížení předepisování léků ve standardní péči až o 25%. Hlavním přínosem je však pro pacienty kvalitnější zdravotní péče.

Slovenská cesta k elektronizaci

Letos eHealth začal v praxi fungovat na Slovensku, kde se do něj začali připojovat první uživatelé. Právě tento případ ukazuje, jak je důležité předem koncepčně nastavit podmínky v legislativě, technologiích nebo organizačních procesech. Vývoj, implementace, testování až po samotné spuštění do ostrého provozu trvalo na Slovensku pět let.

 

Přitom přínosy eHealth na Slovensku potvrzují i přímo jeho účastníci. „Hlavní motivací pro používání elektronického zdravotnictví je pro mě sdílení klinických informací o pacientech. Je mnohem bezpečnější léčit, když mám o pacientech ověřené a autorizované klinické záznamy,“ uvedla jeden z příkladů MUDr. Helga Kajanová, medicínská poradkyně pro eHealth s tím, že díky elektronizaci se pacienti mohou například vyhnout riziku lékové interakce. „Navíc mi v lékařské praxi časem ubyde i administrativa spojená s hlášeními do různých institucí. Tato hlášení se budou z mých záznamů připravovat automaticky a já je jen odsouhlasím,“ doplňuje MUDr. Helga Kajanová.

eHealth šetří čas a peníze, nejen v Evropě

Příkladem mimo Evropu je Stát Izrael, kde jsou tvůrci elektronizace zdravotní pojišťovny, ale jsou do ní zahrnutí i ostatní aktéři. Jeden z mnoha prvků tamního komplexního řešení eHealth, může být třeba takzvaná telemedicína, tedy vzdálený monitoring pacientů či konzultací s lékařem. „Systémová elektronizace zdravotnictví mimo jiné snížila nutnost návštěvy pohotovostních služeb nemocnic o sedmdesát osm procent. Ve výsledku se šetří čas a peníze pacientů i pojišťoven a v nemocnicích se mohou soustředit na závažnější případy,“ upřesnil Pavel Smutný, prezident ČISOK s tím, že fiskální dopady na zdravotnictví i zkvalitnění a zefektivnění zdravotní péče jsou zřejmé. „Je ovšem nutné zmínit, že pojišťovny v Izraeli jsou motivovány svojí odpovědností za vlastní finanční situaci. To bohužel v Česku plně neplatí,“ doplnil Pavel Smutný.

Bezpečnost na prvním místě

Vedle přínosů vyvolává proces elektronizace obecně i otázky zabezpečení citlivých dat. „Platí, že identifikační údaje a medicínská data jsou v oddělených databázích, jejich propojení je spjato s přísnými pravidly a stálým dohledem,“ uvedl Martin Kult, viceprezident společnosti Ness Technologies v ČR, která se podílela právě na slovenském řešení eHealth. Objevují se také obavy kolem nesouladu s individuálními informačními systémy institucí a strach některých lékařů ze ztráty svého know-how. „Lékaři mohou dál pracovat se svým systémem, stačí jen projít certifikací a následně jsou zapojeni do centrálního eHealth,” popsal Martin Kult zkušenosti ze Slovenska.

O eHealth

Systém zdravotnictví eHealth využitím ICT technologií podporuje procesy ve zdravotnictví k zajištění zdravotně relevantních dat pacientů pro všechny poskytovatele zdravotní péče v režimu 24×7. Umožňuje dostupnost a sdílení zdravotní historie i klinických dat pacientů mezi informačními systémy poskytovatelů zdravotní peče a strukturami zdravotnictví.

Přínosy eHealth

  • Občan a pacient – zkvalitnění péče a zvýšení odpovědnosti za vlastní zdraví vzhledem k přístupu k úplným informacím
  • Lékař – kvalitnější léčba, efektivnější preskripce, plánování úkonů a více obsloužených pacientů díky úplným informacím
  • Pojišťovna – významné úspory nákladů, úplná a aktuální data, prevence a lepší odhalitelnost podvodů
  • Zdravotnické zařízení – kvalitnější služba pacientům, kratší čekání, méně návštěv a nižší náklady díky kvalitnějšímu plánování
  • Lékárna – snížení administrativní zátěže, zvýšení bezpečnosti výdeje léků a menší prostor pro podvodné chování
  • Stát – více prosperity pro všechny díky efektivnější zdravotní péči, menším ztrátám v systému a větším prostředkům na zlepšení zdraví obyvatel
  • Vzdělávání a výzkum – kvalitnější výzkum díky kontinuálnímu sběru úplných a strukturovaných dat