Praha, 20. 9. 2016: Česká republika je spolu s Itálií jedinou zemí v Evropě, v níž je hranice pro vstup do senátu 40 let. Jakoby snad tato hranice mohla zaručit kandidáta dostatečně vyzrálého, zkušeného a politicky i názorově vyprofilovaného. Piráti jsou přesvědčeni o opaku, Senát nemůže plnit svoji funkci dobře, pokud senátoři nemají životní zkušenost s tématy, o kterých hlasují. Vzhledem k rychlému vývoji technologií se ale přesně tohle děje. Proto letos podal kandidaturu v obvodu Frýdek-Místek i Lukáš Černohorský, který do jara působil jako předseda České pirátské strany. (TZ)
Lukáš má zkušenosti z politiky, informačních technologií i zapojování veřejnosti do rozhodování. Nesplňuje však zákonnou věkovou hranici 40 let a kandidatura mu tak nebyla umožněna. Piráti se domnívají, že potřebné dovednosti jsou důležitější než věk, a chtějí různorodý Senát otevřený lidem napříč společností. Současnou věkovou hranici považují za nepřiměřenou a diskriminační. Požadují soudní ochranu proti rozhodnutí o odmítnutí registrace kandidáta Černohorského a celá kauza míří k Ústavnímu soudu.
„Hranice 40 let pro senátory je iracionálně vysoká. Poslanci, kteří mohou prosadit zákon i přes odmítnutí Senátem, a v důsledku mají silnější pozici, mohou být zvoleni už v 21 letech. Soudci mohou být jmenováni ve věku 30 let a o míře jejich zodpovědnosti snad není třeba diskutovat. To, že byla do Ústavy prosazena u senátorů hranice 40 let, považujeme za libovůli tehdejších zákonodárců,“ vysvětluje Lukáš Černohorský a odvolává se na Listinu základních práv a svobod, která zaručuje rovný přístup k veřejným funkcím všem občanům.
Celá řada současných i minulých senátorů neměla s politikou ani veřejnými funkcemi do chvíle zvolení prakticky žádné zkušenosti. Často jde o veřejně známé osobnosti, učitele nebo sportovce, obzvlášt oblíbenou volbou jsou u nás lékaři. Lukáš Černohorský se naopak v politice a veřejném dění angažuje už řadu let. Dva roky vedl politickou stranu, angažuje se v záchraně ostravských architektonických památek. Senátu by mohl prospět i svými odbornými znalostmi z oblasti nových technologií, protože nejen české zdravotnictví nebo školství potřebuje reformy a navíc jsou pro tyto oblasti technologické inovace zásadním krokem vpřed. Nemluvě o tom, že zkostnatělému Senátu by mladí lidé s progresivními názory jedině prospěli.
„Volby do Senátu jsou především o osobnostech, jejich názorech, důvěryhodnosti, hodnotách, které představují. Proč nenechat kandidáty, aby voliče přesvědčili o své vyzrálosti, a občany, aby se ve volbách sami rozhodli, jestli věřit i někomu pod 40?“ ptá se předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Věk sám o sobě navíc nezaručuje ani odbornost ani potřebné schopnosti, jak vidíme dnes a denně,“ doplňuje Bartoš.
Piráti se rozhodli touto cestou zajistit, aby celou věc posoudil Ústavní soud, ke kterému podávají odvolání. V odůvodnění argumentují i okolními zeměmi a věkovou hranicí jinde ve světě. V Evropě má kromě Česka stanovený věkový limit pro vstup do senátu až na 40 let pouze Itálie. Ve světě je situace podobná. Z necelých 200 zemí zakotvilo věkovou hranici 40 let pro vstup do horní komory parlamentu jen 10 zemí, jakými jsou například Gabon, Jordánsko, Zimbabwe, Omán nebo Kambodža. Jediné Kongo má hranici ještě o 5 let vyšší, všude jinde je minimální věk pro senát nižší, maximálně 35 let.
Krajský soud žalobu logicky zamítl. Piráti však doufají, že Ústavní soud, který má na rozdíl od soudu krajského pravomoc posoudit zákon jako takový, rozhodne ve prospěch rovnosti práv všech občanů volit i být volen a otevřenějšího různorodého Senátu, v němž hraje věk až vedlejší roli.