Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ)
Únik 13,4 milionů důvěrných dokumentů přináší nová odhalení o tom, jak hluboce je systém daňových rájů propojen se světem politiky, osobního bohatství i korporátních gigantů jako Apple, Nike nebo Uber, kteří se vyhýbají daním čím dál sofistikovanějšími účetními operacemi. Nejsou lae jediní: offshoreové pavučiny vedou i k amrickému ministru Wilburu Rossovi, anglické královně nebo hlavnímu fundraiserovi kanadského premiéra Justina Trudeaua.
Zdrojem uniklých dat jsou dvě offshoreové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Součástí balíku uniklých informací jsou také data z 19 obchodních rejstříků z míst, které slouží jako neuralgické body globální šedé ekonomiky. Uniklá data stejně jako v případě Panama Papers získaly německé noviny Süddeutsche Zeitung a sdílely je s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů. To vytvořilo pracovní tým 382 novinářů ze 67 zemí světa. Investigace.cz je opět součástí tohoto týmu.
Příslibem daňových rájů je anonymita – offshoreové servisní společnosti umožňují vznik firem, které je buď obtížné nebo úplně nemožné spojit s jejich reálnými vlastníky. Zatímco vlastnictví offshoreové společnosti je legální, přidaná hodnota v anonymitě vlastníků přitahuje praní peněz, obchod s drogami, kleptokraty, diktátory i další, kdo chtějí zůstat nespatřeni.
Offshoreové firmy, často jen skořápky bez zaměstnanců nebo kanceláří, jsou zároveň používány v komplikovaných strukturách k vyhýbání se placení daní.
Téměř 7 milionů záznamů setýká období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují e-maily, smlouvy a často i bankovní záznamy týkající se 25 tisíc firem spojených s lidmi ve 180 zemích světa.
V protikladu k veřejnému obrazu právní kanceláře Appleby, která se snaží být tou „lepší a čistější“ firmou ale stojí dokumenty, které poukazují na velmi rizikové klienty z Íránu, Ruska nebo Libye. Další spisy odkazují na vládní audity firmy – ty Appleby vyčítají nedostatky v prevenci praní špinavých peněz. Kauza se ale ututlala a právní kancelář Appleby byla jen potichu pokutována bermudským regulačním úřadem. Kancelář Appleby na podrobné otázky ICIJ neodpověděla, ale vydala na internetu prohlášení, že firma otázky ICIJ zvážila a je „spokojená s tím, že neexistuje žádný důkaz jakéhokoliv pochybení”.
Společnost prohlásila, že „podléhá rutinním kontrolám a je zavázána dosahovat vysokých standardů vyžadovaných našimi regulátory”.
Hlavní mezinárodní aktéři
Trumpův ministr Ross napojený na Rusko
Wilbur Ross, ministr obchodu Trumpovy vlády, vlastní přes komplikované kajmanské schéma podíl ve společnosti Navigator Holdings. Ta od roku 2014 vydělala přes 68 milionů dolarů od ruské společnosti Sibur. Tu spoluvlastní Kirill Šamalov – zeť ruského prezidenta Vladimira Putina.
https://www.reuters.com/article/us-russia-capitalism-sibur/putins-son-in-law-boosted-by-1-75-billion-russian-state-loan-idUSKBN0UD0XC20151230
Královniny investice
Královna Alžběta II. podle dat z právní kanceláře Appleby investovala miliony dolarů do úvěrových a farmaceutických společností. Zatímco královnino osobní dědictví, jímž je Lancasterské vévodství, poskytuje relativně transparentní vhled do jejích investičních aktivit, královna své offshoreové investice nikdy nezveřejnila.
Trudeaův poradce
Dokumenty odhalují, že Stephen Bronfman, poradce a blízký přítel kanadského premiéra Justina Trudeaua, se spojil s dalším kanadským politikem Leo Kolberem a jeho synem. Společně pak potichu přesunuli miliony dolarů do netransparentního kajmanského fondu. Tyto manévry mohly podle expertů ICIJ, kteří prošli více než 3 tisíce souborů popisujících aktivity fondu, sloužit k daňovým únikům v Kanadě, Spojených státech a v Izraeli.
Další prominentní klienti
Dalšími prominenty ze světa politiky a monarchie s offshoreovými vazbami jsou jordánská královna Noor. Ta byla vedena jako majitelka dvou fondů na ostrově Jersey. Dalšími jsou Sama Kutesu, ugandský ministr zahraničí a bývalý prezident Valného shromáždění OSN. Ten si pro správu svého osobního majetku zřídil offshoreový fond na Seychelách. Zato brazilský ministr financí Henrique de Campos Meirellese si na Bermudách zřídil nadaci „pro dobročinné účely”. Evropské politiky zastupuje Antanas Guogu, litevský člena Evropského parlamentu a profesionální pokerový hráč. Ten měl spolu s hazardním králem podíl ve společnosti na Ostrově Man. Dalším podnikatelem se zajímavou historií je Wesley Clark, kdysi prezidentský kandidát za demokraty a čtyřhvězdičkový generál v důchodu, který sloužil jako hlavní evropský velitel NATO. Podle dokumentů z Appleby byl ředitelem on-line hazardní firmy s offshoreovými dceřinými společnostmi.
Češi
České Paradise Papers
V Paradise Papers se 12 060 dokumentů přímo týká České republiky. Z toho je 8 tisíc dokumentů z právních kanceláří Appleby na Bahamách a Asiaciti v Singapuru.
Není možné přesně stanovit, kolik je v Paradise Papers Čechů, protože značná část českých podnikatelů, kteří offshorové služby využívají, uvádí svoji adresu trvalého pobytu v zahraničí.
Procházet se dokumenty z posledního masivního úniku informací z firmy Appleby je z velké části jako procházet se zažloutlými stránkami novin z přelomu tisíciletí. Ze zpravodajského záhrobí se vynořují kauzy jako Viktor Kožený a Česká námořní platba, Kajmanské fondy, České pivo i sklo a IPB nebo Appian.
A tak můžeme zpětně a s povzdechem pročítat dokumenty, které zaznamenávají rozprodej sedmnácti lodí České námořní plavby přes maltské firmy pojmenované po planetách sluneční soustavy s předponou COS (Czech Ocean Shipping). Československá námořní plavba byla zprivatizována během první vlny kupónové privatizace v roce 1995. Většinu získal Harvardský investiční fond z portfolia takzvaného „piráta z Karibiku“ Viktora Koženého a jeho obchodního partnera Borise Vostrého.
Harvardské fondy jsou dodnes nejen symbolem „jistoty desetinásobku“ ale i tunelování investičních fondů. Jak Viktor Kožený tak Boris Vostrý uprchli do zahraničí – Kožený na Bahamy, Vostrý do Belize. V roce 2008 bylo v Praze zahájeno trestní řízení proti Koženému a Vostrému jako uprchlým – Bahamy i Belize je do České republiky odmítly vydat. Odsouzeni byli 17. října 2012. Obviněním z finančních podvodů čelí i v USA. Neúspěšně se také pokusil privatizovat ázerbájdžánskou státní ropnou společnost SOCAR.
V dokumentech se jeho jméno vyskytuje v souvislosti s firmou Renaissance Capital Group Limited. Tato společnost je zapsána na dvou adresách – jedné na Bahamách a druhé ve Švýcarsku, kde se o ni stará Paul Gully-Hart, právník se specializací nejen na Česko a kriminalitu bílých límečků. Mezi jeho velké případy patří obhajoba Hannibala Kaddáfího (syn libyjského diktátora Muammara Kaddáfího) nebo Pavlo Lazarenka, bývalého ukrajinského premiéra z poloviny 90. let. Ten byl v roce 2006 v USA odsouzen za praní špinavých peněz a vydírání.
V profilu Viktora Koženého, který sestavila agentura Bloomberg, tvrdí americký vyšetřovatel z GAP Steven Tullberg, že Kožený velmi pravděpodobně má miliony dolarů poschovávané v rodinných trustech po celém světě. https://web.archive.org/web/20150525162405/http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aYo5XHTxYDT0
„[Kožený] tvrdí, že je chudý, což nás všechny vždycky rozesměje,“ říká k tomu Tullberg. Spolu s ostatními kolegy z GAP se dva roky snažili zmapovat stovky offshorových účtů na Kypru, v Lichtenštejnsku, Grenadě a v dalších daňových rájích. Kožený popírá, že by někde schovával peníze, nicméně v roce 2013 si znovu otevřel offshoreovou firmu Harvard Capital Management (Worldwide) Limited, která byla od devadesátých let neaktivní.
IPB a Kajmanské fondy
Vzestup a pád Investiční a Poštovní banky (IPB) je jednou z nejznámějších českých finančních kauz. Banku potopily ohromné ztráty, které se dlouhodobě vršily i kvůli toxickým úvěrům lidem blízkým managementu nebo kvůli takzvané privatizaci „incestem“, tedy vlastnické ovládnutí banky jejím managementem přes neprůhledné struktury.
Polibkem smrti byl vstup strategického investora, který měl banku zachránit. Tím byla japonská banka Nomura, která ale IPB nikdy moc zachraňovat nechtěla. Z transakce si téměř zadarmo odnesla akcie takzvaného Českého piva – tedy dvou klíčových českých pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast.
Většině lidí, kteří v roce 2000 sledovali, jak do ústředí krachující IPB vtrhlo komando v maskách a převzalo její správu, se v souvislosti s Kajmanskými ostrovy vybaví Kajmanské fondy. Ty byly součástí netransparentních vlastnických řetězců, které měly komplikovat kontrolu banky.
V roce 1999, tedy rok před uvalením nucené správy, kdy už každému v managementu banky muselo být jasné, že IPB má zásadní problém, vyvedla banka velmi složitě velký objem svého majetku do fondů na Kajmanských ostrovech. Hlavními fondy byly Tritton Development Fund Ltd. a Accord Development Fund Limited. https://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/B0305FEF90B53064C12571B6006CCBE4
Správcem fondů byla privátní holandská banka Mees Pierson, později přejmenovaná na Fortis Bank (Cayman) Limited. Ta se od roku 2005 několika let soudila s fondem Tritton přímo na kajmanských sotrovech. Součástí uniklých dokumentů je detailní spis o několika tisících stran nazvaný Tritton vs Fortis Bank, který popisuje jak chronologii pádu IPB tak například expertně odhaduje tržní hodnotu akcií IPB v roce 1999. Nejzajímavější je ale emailová komunikace mezi právní kanceláří Appleby, kde v momentě, kdy dojde k mimosoudnímu vyrovnání, jsou adresáti emalů překvapeni, že to šlo tak hladce.
V dokumentech také figuruje český zástupce firmy Nomura – Eduard Onderka. TAJMLAJNA
Komárkovi
Další set dokumentů uniklých z právní kanceláře dokumentuje zakládání složitých vlastnických struktur Jitkou Komárkovou Cechlovou a jejím manželem Alešem Cechelem. Jitka Cechlová Komárková je podle žebříčku časopisu Forbes nejbohatší ženou v České republice. Většinu svého jmění získala při dělení rodinného majetku v roce 2010. V té době se dělil rodinný holding rodiny Komárkových KKCG, který na začátku 90. let společnými silami vybudovali otec a syn Karlové Komárkovi. Holding se dělí na dvě hlavní větve – ropnou a plynárenskou část a strojírenskou část. Ropnou a plynárenskou část získal Karel Komárek mladší, strojírenskou část Karel Komárek starší a jeho dcera Jitka Cechlová Komárková.
Po rozdělení impéria KKCG se Jitka Cechlová Komárková dostala k většinovému podílu strojírenské části KKCG, pod kterou spadala i firma na výrobu kolových souprav pro vlaky Bonatrans. Podle Karla Komárka staršího ho připravila Jitka s manželem Alešech Cechelem právě o podíl ve firmě Bonatrans, a to přes komplexní systém offshoreových společností. Komárkovi se rozhodli v roce 2016 řešit celou věc soudně. Tento soudní spor stále probíhá.
V uniklých dokumentech jsou popsány vlastnické struktury jak firmy Bonatrans tak kajmanské firmy Malverine Limited, která lichtejnštejnské nadaci Santon půjčila v roce 11 milonů euro. Santon Foundation také patří Jitce Komárkové Cechlové.
Ředitel kajmanské firmy Malverine Limited Richard McMillan v dopise právní firmě Appleby vysvětluje, proč potřebují offshoreovou firmu: „po několika vážných sporech s Jitčiným bratrem se Jitka a její otec rozhodli bratra opustit a vznikla současná (finanční) skupina. Rodinné vztahy ale stále ještě nejsou dobré a pokračují neopodstatněné útoky a pokusy podkopat rozdělení původní (finanční) skupiny…“
Rodiny Komárkových se částečně týkají i další dokumenty z prosince 2003, a to spojené s Vítkovicemi a Davidem Beranem. Vítkovice a.s. měli podle draftu smlouvy zaplatit 50 milonů korun Lahvarne ostrava a.s.
Braxatorovi
Prominentní právník, soukromý bankéř a obchodním se zlatem Kamil aka Camillus Braxatror a Irena Braxatorová jsou v Paradise Papres vedeni jako správci firmy White Vessel Corp., na kterou je na Kajmanských ostrovech registrovaná superluxusní jachta Elizaveta. Ruský novinář Alexej Navalný o Ireně Braxator napsal, že není jen manažerkou firem pro mafiány typu Jakunin (bývalý šéf ruských železnic a osobní přítel Miloše Zemana- pozn. red.) , ale ja i autorkou knihy o základních principech fungování panamských nadací. Camillus Braxator je v Česku známý z kauzy Mostecké Uhelné společnosti. Braxatorovi žijí v Panamě a ve Švýcarsku.
Josef Brož
Přibližně stovka „českých“ dokumentů z Paradise Papers se týká prominentního advokáta Josefa Brože. Ten je spojován s bývalým ředitelem ČEZu Martinem Romanem. Brož zakládal komplexní offshorové finanční struktury s mnoha portfolii. Základním hybatelem byla kajmanská firma Chorus Explorers Fund SPC s portfólii A – K, která byla vlastníkem dalších společností sídlících v Holandsku . Tato firma figuruje v kauze, kdy ČEZ nevýhodně prodal dceřinou servisní společnost I & C Energo. Podle ekonomického zpravodajského serveru Motejlek mohl za celou nevýhodnou transakcí stát právě Martin Roman. Jedním z dokumentů je i schéma firem, ve kterých je Josef Brož ředitelem a spadají pod Chorus Investors Fund a jejich dceřiných společností.
Appian a MUS
Poslední velkou kauzou, která zanechala svůj otisk v Paradise Papers se pojí s firmou Appian. Jako vlastník Appian Group Limited je uvedený Marek Čmejla. Dokumenty, které unikly z právní kanceláře Appleby a popisují finanční struktury založené na Ostrově Man, přesně korespondují s nálezy obžaloby v kauze Mostecké uhelné.
„Všechny výše uvedené společnosti využívané k tomu, aby umožnily zpronevěru a legalizaci výnosů z trestné činnosti, týkající se kmenových hodnot MUS, byly řízeny přímo či nepřímo všemi obviněnými nebo jejich částí, kteří vlastnili podíly ve společnosti Monument Resources, Ostrov Man jež držela strukturu společností vlastněných společností Camra Consultants, Ostrov Man, řízené fiduciární kanceláří Charterhouse na Ostrově Man podle instrukcí uvedených obviněných. Oněmi pěti osobami oprávněnými k ekonomickým úkonům prostřednictvím pěti společnosti, vlastnících 20 % kapitálu-akcií společnosti Monument byli Luboš Měkota (Russel Square), Marek Čmejla (Albert Consultants), Petr Kraus (Gordon Developments), Antonín Koláček (Richmond Communications) a Oldřich Klimecký (Vauxhall Consultants). Tato struktura byla poté zachována i společností Virium LTD, Ostrov Man, která vlastnila společnost Appian, v níž všichni obvinění nebo jejich část měli své podíly a byli oprávněni k ekonomickým úkonům,“ popisuje složité schéma vybudované ale na jedné adrese obžaloba.
http://mosteckauhelna.cz/admin/souborykestazeni/6.pdf