eRecept musí být uložen v centrálním úložišti nejméně 5 let. Téměř 70 % dotazovaných o tom vůbec neví

13.08. 2018 – Mezinárodní advokátní kancelář Taylor Wessing se zaměřuje již delší dobu na problematiku ochrany osobních údajů a soukromí jednotlivců vůbec.  Svůj průzkum nyní zaměřila na elektronické recepty a jejich uchovávání. Je známo, že od 1. ledna 2018 je vystavování elektronických receptů povinné, a to na základě novely zákona o léčivech.

Výjimky, kdy je možné lékařský předpis vystavit i nadále „papírově“, jsou stanoveny prováděcí legislativou (vyhláškou) Ministerstva zdravotnictví ČR. Jinak všechny elektronické recepty jsou již od této doby ukládány do centrálního úložiště elektronických receptů zřízeného Státním ústavem pro kontrolu léčiv. V tomto uložišti se uchovávají digitální údaje o všech předepsaných léčivech pacientovi, bez ohledu na to, zda si pacient léky vyzvedl či nikoliv. Advokátní kancelář si nechala provést průzkum na vzorku 511 osob a zjišťovala četnost jejich kontaktu s eReceptem, dále se dotazovala lidí, zda mají povědomí o tom, kdo může využít data z centrálního úložiště. Ptala se také, zda respondenti vědí, že detailní údaje o všech předepsaných lécích konkrétním pacientům jsou od 1. ledna uloženy v registru nejméně 5 let a mohou do něj vstupovat jak zdravotní pojišťovny, tak i Policie České republiky (postupem dle trestního řádu se souhlasem soudu). Průzkum proběhl na přelomu července a srpna 2018. Výsledky komentuje Karin Pomaizlová, partnerka Taylor Wessing Praha a expertka na ochranu osobních údajů.

A Pomaizlová shrnuje: “Více než 61 % účastníků průzkumu se vyjádřilo, že považují zavedení eReceptu a hlavně vytváření další, státem spravované elektronické databáze o zdravotním stavu a léčbě českých občanů za určitý zásah do jejich soukromí. A výsledky jednoznačně prokazují, že je zde ještě velký prostor pro prohlubování informovanosti a objasňování tohoto nástroje zejména ze strany kompetentních orgánů.” Další zajímavou otázkou bylo, zda respondenti vědí, že zdravotní pojišťovny či Policie České republiky o nich mohou získat detailní popis užívání jakýchkoliv léčiv. K tomu Pomaizlová dodává: “Je překvapité, že až téměř 60 % respondentů z celého vzorku vůbec netuší, že například zdravotní pojišťovny resp. jejich pověření zaměstnanci mají přístup do uložiště elektronických receptů a k údajům o jednotlivých pacientech a lécích, které jim byly předepsány a které si na základě elektronického receptu vyzvedli i nevyzvedli v lékárně. Zejména půjde o citlivou věc u jednotlivců veřejně činných, kteří se například léčí s nějakými psychickými poruchami, dále o pacienty s pohlavními nemocemi apod. Je otázkou, do jaké míry je současný systém robustní a odolný např. proti vynášení informací. Jen pouze 14,3 % dotazovaných o této skutečnosti ví a schvaluje jí.”

Vláda od příštího roku připravuje další novelizaci a zavedení tzv. lékového záznamu, což v praxi bude znamenat, že k údajům o předepsaných lécích budou mít přístup i lékaři a lékárníci včetně záchranné zdravotní služby. Přičemž vládní návrh prosazuje, aby byl k tomuto přístupu souhlas pacienta presumován a pacienti, kteří si toto nebudou přát by mohli event. vyslovit svůj nesouhlas, který však bude spojen s návštěvou některého z kontaktních míst pro elektronickou identifikaci osob, např. CheckPoint.

Z aktuálně provedeného průzkumu vyplývá, že 33,7 % dotazovaných již má osobní zkušenost s eReceptem a lékař jim již takový předpis vystavil. 25 % respondentů vědělo, že eRecept existuje a má o něm informace, ale lékař jim ještě žádný elektronický recept nevystavil. Avšak téměř 31 % dotazových sice pojem eRecept zná, ale nemá další informace a ani představu, co lze s tímto nástrojem dělat a jaké má výhody, event. dopady na jejich soukromí. Jen 10 %  dotázaných vůbec nevědělo, co to je a v průzkumu se vyjádřilo, že tento pojem slyší poprvé.

Zdroje informací o eReceptu

Z dotazovaných, kteří měli povědomí o eReceptu, se jich ze všech nabízených možností nejvíce informací o novém nařízení dozvědělo od státu, tedy z veřejnoprávního rozhlasu nebo veřejnoprávní televize. Bylo jich z celé skupiny oslovených nejvíce, a to 52,2 %. Dále pak lidé získávali informace z komerčních televizí, a to 27 % oslovených. Větší skupina našla jako velmi důvěryhodný zdroj v této oblasti své přátele a známé, 23,6 % a 18 % k vlastní edukaci využilo sociální sítě. 15,1 % recipientů si informace vyhledalo samo kdekoliv. Respondenti mohli uvést více možností.

Kdo má přístup do centrálního uložiště k údajům o vystavených elektronických receptech?

V dotazníku respondenti odpovídali i na to, zda vědí, že od 1. ledna mohou vstupovat do centrálního úložiště elektronických receptů státní i soukromé subjekty. Ty si např. v případě podezření na zneužití systému zdravotního pojištění mohou o každém zjistit přehled předepsaných a vyzvednutých léků. Téměř 60 % dotazovaných o tom neví a slyšelo tuto informaci z průzkumu poprvé. Pouze 8,4 % to ví a vadí jim to. 17,4 % dotazovaných to ví a je jim to jedno. Pouze 14,3 % o tom ví a tento postup schvaluje.

Na otázku, zda vědí, že informace o vydaném léku, lékaři, který jej předepsal, o lékarníkovi, který jej vydal, a pacientovi, který jej obdržel, se v registru uchovávají po dobu nejméně 5 let, téměř 70 % netuší, že je tomu tak. Jen 12 % respondentů to nevadí a schalují to, tedy souhlasí s tím. Karin Pomaizlová k tomu dodáva: “Například v Rakousku je doba uchování elektronických receptů omezena pouze na dobu 2 let.”

Poslední otázkou v internetovém průzkumu byl dotaz ohledně vnímání zavedení eReceptu a vytváření další, státem spravované  elektronické databáze o zdravotním stavu a léčbě českých občanů. A zda jí považují za zásah do svého soukromí. Téměř 60 % respondentů to považuje za zásah do svého soukromí (to zahrnuje 9,2 % jako nepřípustný zásah, 24,4 % jako velký zásah a 28 % za malý zásah).

A Pomaizlová doplňuje: “Mezi základní lidská práva zakotvená v Listině základních práv a svobod patří i právo na soukromí. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) účinné od 25. května 2018 ve všech členských státech Evropské unie zavádí velmi přísná pravidla pro zpracování osobních údajů zejména soukromými podnikatelskými subjekty, nevztahuje se na zpracování osobních údajů jednotlivců, pokud o tom rozhodují parlamenty členských států a umožňují vznik různých databází na základě zákona. Nicméně jakkoliv nové technologie mohou přinést mnoho pozitivního, vždy je zde riziko jejich zneužití, ať již ze strany osob, které mohou zneužít své pravomoci nebo např. hackerskými útoky. Žádná elektronická databáze není 100% imunní vůči zneužití. Tak jako soukromé subjekty musí pečlivě vážit, jaké osobní údaje, za jakým účelem budou zpracovávat a jak dlouho je budou uchovávat, aby minimalizovaly případná rizika pro soukromí jednotlivce, tak i stát by měl při vytváření elektronických databází, zejména s citlivými údaji o zdraví jednotlivců, postupovat uvážlivě a minimalizovat možná rizika. A to např. i tím, že omezí dobu uchovávání údajů v takové databázi na dobu skutečně nezbytně nutnou, či přístupová práva k údajům v takové databázi uchovávaným.”

Průzkum:

Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 50,3 % mužů a 49,7 % žen. Nejvíce se do něj zapojili lidé ve věku 30 – 44 let, těch bylo 41,7 %. Další početnou skupinou byli lidé mezi 15 – 29 lety, těch se zúčastnilo průzkumu v téměř 29,2 %. Třetí skupina byli lidé mezi 45 – 59 let a ti zasáhli do šetření ve 29,2 %.  V oblasti vzdělání ze zapojilo téměř 38 % respondentů s maturitou, 26,6 % bylo bez maturity a 22,5 % s vysokoškolským vzděláním.

V průzkumu byly zapojeny všechny kraje České republiky, kdy nejvyšším počtem respondentů bylo zastoupeno hlavní město a Středočeský kraj (26,2 %), následoval Moravskoslezský kraj a Jihomoravský kraj shodně s 11,7 %. Významné zastoupení respondentů bylo i z Ústeckého kraje, celkem 7,6 %. Další kraje se pohybovaly v rozmezí 6 – 4 % z celkového počtu odpovídajících. Nejméně respondentů bylo z Karlovarského kraje (2,5 %). Vzorek zahrnoval 511 dotazovaných. Průzkum proběhl na přelomu července a srpna 2018.

O Taylor Wessing:

Taylor Wessing je mezinárodní advokátní kancelář poskytující svým klientům celosvětově kompletní servis ve všech odvětvích jejich podnikání. Více než 1 100 právníků přistupuje k poradenství cílevědomě a o obchodních záležitostech klientů přemýšlí inovativně, čímž jim pomáhá uspět zejména v rychle se rozvíjejících oblastech. Taylor Wessing podporuje své klienty všude tam, kde chtějí podnikat. Celkem 32 kanceláří v Evropě, na Středních východě a v Asii, stejně tak dvě kanceláře v USA, nejsou jen symbolickým zastoupením;  jedná se o týmy se znalostí místního obchodního, průmyslového a kulturního prostředí, ale zároveň s mezinárodní zkušeností, která advokátní kanceláři umožňuje vždy poskytovat efektivní a integrovaná řešení.

 

Reklamy