Kampaní Technika poznání bojuje brněnské VUT proti studijní neúspěšnosti

Vysokou studijní neúspěšností na vysokých školách patří Česká republika mezi nejhorší z vyspělých evropských států. V letošní náborové kampani Technika poznání se Vysoké učení technické v Brně rozhodlo apelovat na středoškoláky, aby z jejich přihlášky na vysokou školu byla informovaná volba. Hlavní hrdinové videa tak uchazečům vyvrací některé mýty o studiu na univerzitě.

„Zjistili jsme, že studenty středních škol, když přemýšlí o tom, co a kam půjdou studovat, nenapadne přemýšlet i o tom, že systém vzdělávání bude zcela jiný. Někteří se s tak velkou změnou nejsou schopni poprat a pak odchází,“ uvedla Pavla Ondrušková z Oddělení marketingu a vnějších vztahů VUT, autorka námětu kampaně Technika poznání. Problematika neúspěšnosti studia na vysokých školách v ČR stála poměrně dlouho stranou pozornosti. A to i přesto, že ČR je 3. nejhorší ze sledovaných zemí ve výzkumu OECD, který se na toto téma zaměřil.

Na VUT počet neúspěšných studentů od roku 2011 postupně klesá, nicméně stále jde o vysoká čísla. Po prvním ročníku bakalářského studia v průměru skončí téměř 38 % studentů. „Málokdo si před nástupem na vysokou dělá podrobnou analýzu toho, k čemu mu studium bude, spíše se rozhoduje na základě toho, co ho dosud bavilo a kam ho směřuje nejbližší okolí, alespoň to vyplývá z výzkumů behaviorálních ekonomů. Chtěli jsme, aby to byla spíš informovaná volba. Bylo náročné zpracovat takto náročné téma odlehčenou formou pro naši cílovou skupinu,“ přiznala Ondrušková. Studijní neúspěšnost dle zaměření studia je podle odborníků nejvyšší u zemědělských oborů, ale hned poté následují technické a přírodní vědy. Naopak relativně nízká neúspěšnost je v případě uměleckých oborů.

Kromě videa, které vtipně rozbíjí některé mylné představy o studiu na vysoké škole, je součástí kampaně také možnost kontaktovat studentské ambasadory z jednotlivých fakult. Těm mohou uchazeči posílat své dotazy, a to přes jejich osobní sociální sítě. „Dnešní digitální generace se narodila do éry internetu a sociálních sítí. Při studiu hledají podporu a určitý komfort, dalo by se i říct, že mají vyšší nároky. Navíc je nelze motivovat strachem či hrozbou, protože tito středoškoláci už mají celou řadu možností, nejen studium na vysoké škole,“ naznačila Ondrušková.

Tématu studijní neúspěšnosti se výrazně věnuje také Evropská unie, která na ni nahlíží optikou plýtvání veřejných financí. „Český systém financování vysokého školství vychází z minulosti, kdy byl postavený na financování počtu studentů. V současnosti nastupuje v ČR na vysoké školy 56 % všech 19letých, což znamená, že se na ně dostávají i studenti s nedobrými studijními výsledky na středních školách. Naším úkolem je motivovat budoucí studenty VUT tak, aby získali potřebnou touhu a odhodlanost ke studiu a aby měli už před nástupem na univerzitu dostatek informací o tom, jak to u nás na VUT funguje,“ uvedl rektor Petr Štěpánek.

Nejvíc studentů končí po prvním ročníku, často přechází na jinou fakultu nebo univerzitu, případně zcela opouští vysoké školství. Někteří ale ukončí studium až těsně před inženýrským titulem, například v případě IT oborů studenty lákají vysoké nástupní platy v komerčním sektoru. Vysoké učení technické v Brně kromě již zmíněných ambasadorů připravilo pro uchazeče i elektronickou příručku pro prváka, která nabízí řadu informací potřebných při nástupu na vysokou školu. Všechny materiály najdou zájemci na webu https://www.technikapoznani.cz/.

Reklamy