Zloději i zaměstnanci kradou v obchodech stejnou měrou, působí daňové problémy

Organizované zlodějské gangy dokáží v hypermarketu za hodinu nakrást zboží i za 100 tisíc korun. Vyplývá to ze zkušeností dodavatelů bezpečnostních služeb. V celkovém součtu si s nimi ale v ničem nezadají zaměstnanci prodejen. To vše obchodníkům nepůsobí jen přímé ztráty, ale také komplikace při jednání s finanční správou.

Podle statistik společnosti SSI Group, která zajištuje bezpečnostní služby několika stovkám objektů, včetně obchodních center v České republice a na Slovensku, tvoří kriminalita páchaná zloději 38 % škod, zaměstnanecká kriminalita pak dokonce 39 % škod. Na třetím místě jsou ztráty v rámci tzv. dodavatelského řetězce, ty se na škodách obchodníků podílí zhruba 7%.

„Krádeže rozlišujeme ještě s ohledem na jejich organizovanost, případně nahodilost a spontánnost. Do organizovaných krádeží jsou ve větší míře zapojeni pracovníci se znalostí interních procesů a škody bývají zpravidla vyšší. Jedná se zejména o fiktivní převzetí zboží od přepravce určené k prodeji, dále pak tzv. fiktivní odpisy, úmyslné nemarkování zboží a podobně,“ uvádí Michal Cícer, ředitel útvaru ostrahy SSI Group.

Neorganizované, respektive spontánní krádeže, se podle něj zase vyznačují daleko větší pestrostí ve způsobu provedení, od tzv. pronesení výrobku přes „pokladní čáru“, až po sofistikovaně upravené tašky, batohy, které zamezí správnému fungování bezpečnostního alarmu.

Na krádeže, které přicházejí zvenčí, je většina majitelů obchodů dobře připravená. Problémy se ale množí při těch ztrátách, které přicházejí z vlastních řad. Firmy a majitelé obchodu jsou tak nuceni stále zdokonalovat své interní postupy a kontrolní mechanismy, jak zabránit škodám páchanými vlastními zaměstnanci.

Zloději se nejvíce zaměřují na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách či na černém trhu. „Jedná se o mobilní telefony, tablety, herní konzole, dále pak o módu, nápoje a jídlo, parfémy a kosmetiku,“ upřesňuje Cícer.

Ztratné jako součást obchodních plánů

Maloobchodní prodejci sice s krádežemi bojují, jak mohou, zároveň s nimi ale počítají už ve svých podnikatelských záměrech. Na základě svých přechozích zkušeností a statistik kalkulují tzv. ztratné, tedy předpokládanou hodnotu či objem zboží, které bude odcizeno.

„Ztratné pak zahrnou do svých obchodních plánů a interních účetních směrnic (normy ztratného). Jedná se o standardní účetní a daňový náklad,“ říká Jaroslava Hanková, partnerka poradenské skupiny APOGEO.

„Výše ztratného určeného ve vnitřních předpisech však musí být ekonomicky zdůvodněná a v případě kontroly správce daně musí být i řádně doložena,“ upozorňuje Hanková.

„Pokud prodejce na základě inventury zjistí, že fyzický stav neodpovídá stavu evidenčnímu, tedy je nižší, pak hovoříme o manku. Prodejna musí určit, jak dané manko vzniklo a případně dle interních postupů předepsat odpovědnému pracovníkovi příslušnou náhradu,“ popisuje.

Další komplikace podle Hankové nastává, pokud provozovatel prodejny uplatnil u odcizeného zboží odpočet DPH. Pak je povinen tento odpočet upravit.