Digitalizuje se čtení, psaní i vydávání knih, ale o ty papírové se bát nemusíme.

Dubnové Creative Talks přinesly dobré zprávy

Praha, 25. dubna 2019 – Knižní trh se v Česku proměňuje na všech úrovních, ale neznamená to, že by lidé méně četli. Zájem o literaturu neztrácí ani nejmladší generace. I o tom byla řeč na dubnových Creative Talks, které se konaly v prostorách Creative Docku ve středu 24. dubna. O tom, jak se mění způsoby, jakými píšeme, čteme, vydáváme, prodáváme i kupujeme knihy, promluvila trojice speakerů z knižního a startupového byznysu.

Inovace a optimismus v Albatrosu

O inovacích na knižním trhu a nových formách čtení i vyprávění promluvila Barbora Votavová, marketingová manažerka a specialistka na inovace v Albatros Media: „Všichni mluví o tom, že nová generace je ztracená, že děti nečtou a jen koukají do mobilů, že v digitální době už knihy nemají své místo. My to vidíme pozitivně. Z našich dat, ze soft feedbacku i od odborníků víme, že to tak zlé není.“

Vyprávění je podle ní univerzální záležitostí, která s lidstvem byla, je a bude. Vstup nových forem ilustrovala na příkladu prvního filmu bratří Lumièrů: „Divadlo nebo fotografie tehdy nezanikly, jen vedle nich vznikla nová svébytná forma. Podobně máme dnes papírové knihy a vedle toho audioknihy, e-books nebo aplikace, ve kterých se dá číst a psát.“

Právě na poslední zmíněné se Albatros zaměřil, na český trh přinesl hned trojici takových aplikací. Storki v rámci trendy žánru „chat fiction“ simulují komunikaci v messengerech včetně gifů nebo hlasových zpráv. Každý uživatel tak může napsat vlastní příběh ve formě dialogu. Booko je aplikace převzatá z Maďarska: dětské knížky jsou v ní jemně rozpohybované a doplněné zvukovou stopou. StoryMe je vznikající aplikace pro dospělé, která uživatelům bude v reálném čase vyprávět příběhy na pokračování.

„Lidé dnes udrží pozornost v průměru osm vteřin, doslova méně než zlatá rybka,“ uvedla Votavová. „Ano, je to kvůli mobilům a tabletům, ale my je také používáme a nechceme proti nim bojovat. Chceme v nich nabízet kvalitní obsah a rozšířit možnosti jejich využití.“ Velkou výzvou podle ní bude snaha tento typ digitálního obsahu monetizovat, ale podobně jako u médií, která už dnes nabízejí kvalitní placený obsah, by takový přístup časem mohl být pro uživatele schůdný.

Pointa mění způsob vydávání

Zatímco Albatros digitalizuje způsob, jakým lidé čtou, nakladatelská služba Pointa do online světa přesouvá samotný nakladatelský proces. Láká autory, kterým tradiční nakladatelství z nějakého důvodu nevyhovují. Obtížná snaha prorazit s debutem, nedostatečná kontrola nad finální podobou knihy i relativně nízká provize, obvykle kolem 5 až 10 % – to všechno může začínajícího autora odradit od toho, aby s rukopisem vůbec do klasického nakladatelství přišel, vysvětlila šéfka Pointy Veronika Mahdalová.

Online nakladatelství, které vzniklo právě v company builderu Creative Dock, nabízí přístupnější alternativu jak k tradičnímu knižnímu byznysu, tak k mnohdy obtížnému vydávání samonákladem. Autor přichází s hotovým rukopisem, v rámci online komunity postaví tým knižních profesionálů a v předprodeji získává od budoucích čtenářů menší finanční částky. Celkový obnos použije na vydání knihy a veškeré náklady, které jsou s ním spojené. Pointa mu pomůže s distribucí a může se těšit z provize z prodejů knihy, která začíná na 20 %.

„Pointa vlastně vznikla tak, že jsme dali dohromady všechny problémy autorů, ale i tradičních nakladatelů a pokusili se je vyřešit,“ popsala Mahdalová. Na českém trhu služba působí od září minulého roku a za tu dobu v ní vzniklo téměř 300 knižních projektů. 14 z nich už se dočkalo úspěšného předprodeje, celkem se v předprodejích vybralo 1 222 803 korun. Průměrná výše příspěvku v předprodeji je 225 Kč

„Velkou výzvou je pro nás častá představa čtenářů, že zejména beletrie by neměla být crowdfundovaná. Abychom předprodeje pomohli dotáhnout k úspěchu, pracujeme s autory online i offline. Radíme jim, jak se ke čtenářům dostat, tvoříme pro ně i unikátní manuál,“ shrnula Veronika Mahdalová. „Naší vizí je vytvořit důvěryhodnou, automatizovanou službu a zároveň místo, kde se potkávají autoři, čtenáři a knižní profesionálové, kteří společně tvoří krásné knihy. Snad se některá z nich dočká i ocenění.“

Jaký je vlastně český čtenář?

Z hlediska zákazníků se na český knižní trh podíval Matyáš Ostříž, který v Creative Docku působí jako projektový manažer. Během uplynulých dvou měsíců se podílel na výzkumu, který se zaměřil na nákupní chování Čechů a na to, jak se proměňuje knihkupecké odvětví. „Nezávislí knihkupci jakožto odborníci, vlastně řemeslníci, mají pocit, že už o ně není zájem. Lidé si už do knihkupectví nechodí popovídat, vědí přesně, co chtějí,“ vysvětlil.

Typický český čtenář si ať už v hlavě, na papíře, nebo v mobilu vytváří seznamy knih, které by si rád pořídil. Inspiraci získává nejčastěji od kamarádů a známých, popřípadě z facebookových skupin nebo z recenzních portálů: „Nákup knihy ve výsledku není tak impulzivní, jak by se mohlo zdát. V akci si zákazník například koupí knihu, o které už předtím přemýšlel, spíš než tu, co vidí poprvé.“

Na akce přitom Češi slyší: nejlépe fungují ty jednorázové, třeba v rámci Dne knihy, méně už například věrnostní programy. Více a snáze se také prodávají bestsellery, které velcí hráči na trhu skupují ve velkém a prodávají je velmi levně, někdy za dumpingové ceny. Netýká se to pouze knihkupeckých řetězců, ale také velkých e-shopů, které nabízejí různé druhy zboží. Nezávislým knihkupcům tak ovšem snižují šanci na přežití. „Říkají: Oni to prodávají levněji, než to já nakupuju,“ uvedl Ostříž.