Průzkum Buřinky: „O penězích mluvíme,“ tvrdí rodiče, ale stačí to?

Buřinka zkoumala, jak rodiče připravují své děti na start do samostatného života. Jedna z oblastí rozsáhlého výzkumu se věnuje tomu, jak Češi vzdělávají své potomky v oblasti financí. Více než polovina rodičů s dětmi o penězích alespoň mluví, 38 % jim dává kapesné a více než třetina bere děti na nákupy, aby poznaly hodnotu peněz. Pouze 4 % rodičů dětem nic nevysvětlují a na školu se v tomto ohledu nespoléhá téměř nikdo. 

„Jako výbavu do života lidé vnímají nejen materiální věci, ale i vzdělání a hodnoty, které jim rodiče předávají.  Vliv rodičů na to, jak budou jejich děti v budoucnu nakládat se svými penězi, je významný,“ říká Stanislav Oliva ze Stavební spořitelny České spořitelny a dodává: „Podle našeho průzkumu 55 % rodičů s dětmi o penězích alespoň mluví, většinou však používají kombinaci více metod.“ Pozitivní je, že rodiče si uvědomují svou zodpovědnost a na školní výchovu v oblasti financí spoléhají pouze dva respondenti z tisíce. 

Kapesné a nákupy s rodiči 

Druhým nejpopulárnějším nástrojem, který rodiče při finanční edukaci svých potomků používají, je kapesné. Pokud dětem nestačí, musí si od určitého věku zbytek vydělat samy, třeba na brigádě. Podle průzkumu Buřinky dává svým dětem nějakou částku více než třetina dotázaných.

Na společné nákupy bere své ratolesti 36 % rodičů, více chodí děti nakupovat s matkami. „Když jdete s dětmi nakupovat, nestačí si přečíst, že mléko stojí 20 korun. Děti informaci hned zapomenou. Lépe jim v paměti utkví, když je přimějete částky aktivně použít. Například si můžete všímat věcí ve slevě a počítat spolu, kolik ušetříte a co by se za ušetřené peníze dalo jinak koupit,“ radí Stanislav Oliva.

Vysvětlování smluv a podpora spoření

13 % rodičů vede své děti ke spoření například také tím, že na konci každého roku zdvojnásobí částku, kterou si jejich potomci naspoří třeba do prasátka. Téměř třetina (29 %) rodičů se snaží zasvětit potomky do otázek, které se týkají pravidelných plateb za energie či bydlení, ale i stavebního spoření nebo pojištění. „Mají pak lepší představu o životních nákladech a uvědomí si důležitost spoření. Často se pak stane, že rodiče díky tomu kontrolují smlouvy a mohou zjistit, že by některé mohli nastavit výhodněji. Výhra je tedy na obou stranách,“ dodává Stanislav Oliva. Dobrým příkladem může být smlouva o stavebním spoření uzavřená jménem dítěte, kterému rodiče takto ukládají peníze pro jeho start do života. 

O výzkumu

Výzkum pro Stavební spořitelnu České spořitelny (Buřinku) prováděla v listopadu 2019 společnost STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace ČR ve věkové kategorii 18-75 let v počtu 1009 osob.