Zejména v nejúrodnějších oblastech České republiky začíná narůstat obsah zdraví nebezpečného kadmia v půdě. Dopady na zdraví mohou být zhoubné – kadmium se pomalu ukládá v lidském těle a způsobuje třeba nemoci kostí nebo deformace novorozenců.
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se kadmium akumuluje ve 45 % zemědělských půd v Evropě. Pochází hlavně z těch fosforečných minerálních hnojiv, která jsou vyráběna z fosfátů obsahujících vysoké hladiny těžkých kovů. Obsah kadmia v půdě v České republice je v celoevropském srovnání poměrně nízký. Podle dokumentu „Evropské životní prostředí — stav a výhled 2020“, zveřejněného EEA, se ale neustále pomalu zvyšuje. A to především v nejúrodnějších oblastech celé republiky – na středním toku Labe, na Hané a na jižní Moravě.
„Nastavení rozumných limitů pro obsah kadmia a dalších nebezpečných látek v používaných hnojivech bude proto rozhodující pro budoucí míru znečištění zemědělských půd,“ říká profesor Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy.
Kadmium je těžký kov, který způsobuje mimo jiné třeba řídnutí kostí, deformace novorozenců a podle některých dat i rakovinu plic, prsu, dělohy nebo močového měchýře. Intenzivní hospodaření s půdou, ale i průmyslová činnost a zacházení s odpady, vedly k jeho hromadění v půdě. Kromě minerálních hnojiv jsou jeho původci i zbytky přípravků na ochranu rostlin, průmyslové emise, hnůj a kaly z čistíren odpadních vod, konzervační prostředky na dřevo nebo farmaceutické výrobky.
Právě z půdy se nebezpečné látky dostávají do potravin a do lidského těla. „Kadmium je nebezpečné v tom, že se usazuje dlouhodobě, vše, co přidáme, se v půdě může plíživě akumulovat a následně se pak hromadit i v lidském těle,“ vysvětluje profesor Frouz.
Podle studie francouzské agentury pro bezpečnost potravin a životního prostředí ANSES by při zavedení limitu kadmia ve fosforečných hnojivech na úrovni 20 miligramů na kilogram vymizela současná kontaminace půd kadmiem za sto let. Evropské nařízení o pravidlech pro dodávání hnojivých výrobků do EU, které bude platit od roku 2022, stanovuje přesto limit pro EU na maximálně 60 mg/kg. Česká republika má nyní příležitost vyjednat s Evropskou komisí možnost stanovit přísnější limity k ochraně půdy a plodin, které se na ní pěstují. Při vstupu do EU bylo ponecháno jako národní limit 50mg/kg, pokud bychom ale přijali nové evropské regule se 60 mg/kg beze změny, ohrozilo by to schopnost státu chránit spotřebitele před negativními dopady půdního znečištění. „Vzhledem k tomu že kadmium se akumuluje dlouhodobě, je 50 mg/kg pořád dost. Například sousední Maďarsko nebo Slovensko má limit na 20 miligramech, Finsko na 22.“ zdůrazňuje J. Frouz. Snížení povolených limitů podporuje dokonce i část výrobců, například firmy sdružené v asociaci Safer Phosphates, a také ekologické organizace a někteří zemědělci, kteří se zajímají o kvalitu svých produktů.
Pro české zemědělce by přitom přechod na méně nebezpečné fosfáty neměl být problém. „Bezpečnější hnojiva jsou běžně k dostání na evropském trhu, je věcí každého státu, aby si pohlídal, která na svá pole pustí a která ne,“ uzavírá Jan Frouz.
O iniciativě Safer Phosphates:
Safer Phosphates je globální oborová asociace, jejímž cílem je zdůraznit negativní dopad použití těžkých kovů v minerálních hnojivech. Usiluje o sdílení znalostí a řešení problémů spojených s kontaminací půd těžkými kovy, které jsou přítomny v některých hnojivech na bázi fosfátů. Iniciativa Safer Phosphates chce zlepšit osvětu a prosazovat řešení, která optimalizují výběr hnojiv s cílem podpořit bezpečnost potravin a udržitelné zemědělství.
https://www.saferphosphates.com/