První klimatizace vznikly před více než 100 lety, samozřejmostí ale stále nejsou

I když byly letošní prázdniny nejprve teplotně spíš podprůměrné, nakonec se pravá letní vedra přeci jen dostavila. A s nimi zmizely z prodejen mobilní klimatizace: Ty pomohly ulevit od horka domácnostem, které se už dřív nerozhodly pro pořízení stacionárních klimatizačních jednotek.

„V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se klimatizace zatím nestala samozřejmou součástí vybavení domácností,“ říká Roman Tvrzník, předseda představenstva kolektivního systému pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů Elektrowin. 

Podobné to ale podle něj bylo ještě relativně nedávno s myčkami nádobí, které dnes už Češi používají prakticky stejně často, jako pračky nebo stále častější sušičky prádla. 

Klimatizační zařízení přitom bylo nainstalováno například již ve Vinohradské tržnici z počátku 20. století. Samozřejmostí se pak klimatizace stala třeba v pražské budově pensijního ústavu (dnes Dům odborových svazů) z let 1932–1934. 

„Podle údajů OSN je dnes na světě v provozu přibližně 3,6 miliardy klimatizací,“ přibližuje Tvrzník. 

Domy chladili už Římané

Prvky principu klimatizace se objevily již ve starověkých civilizacích. Např. bohatí Římané měli své domy jednou zdí spojené s akvaduktem, který je ochlazoval. 

Za otce principu klimatizace v moderním pojetí je ale považován britský vědec Michael Faraday, který v roce 1820 zjistil, že stlačený amoniak (NH3) v kapalném stavu dokáže chladit, pokud je postupně vypouštěn. 

Za skutečného vynálezce klimatizace je pak považován americký inženýr Willis Carrier, který 17. července 1902 instaloval klimatizační systém v newyorské tiskárně Sackett-Wilhelm. Tiskárna si jej objednala, neboť měla velké problémy s usycháním barev a mačkáním papíru kvůli vysoké teplotě a vlhkosti vzduchu. 

Podle Romana Tvrzníka ale navzdory dosavadnímu menšímu rozšíření začínají už některé z prvních klimatizací používaných v tuzemských domácnostech dosluhovat. Objevují se totiž mezi elektroodpadem, který lidé odevzdávají na sběrných dvorech a dalších místech zpětného odběru elektra, kterých kolektivní systém Elektrowin za dosavadních 15 let svého fungování zřídil na 15 tisíc.

„Odevzdávání vysloužilých spotřebičů na těchto místech vždy bylo a stále je možné zdarma,“ připomíná Tvrzník, a zdůrazňuje: „Jedině odtud se staré elektro, klimatizace nevyjímaje, dostane k certifikovaným zpracovatelům, kteří zajistí jeho ekologickou recyklaci.“