Češi jsou ohledně svých dat největší tajnůstkáři v Evropě

Uživatelé internetu napříč Evropou si nejvíce chrání data o své finanční situaci, zároveň je v digitálním prostředí nejméně sdílí s dalšími stranami. Češi jsou, co se týče sdílení dat, dokonce nejvíce „tajnůstkářským“ národem v Evropě. Mezi data, která přesto sdílí ochotněji obchodům, službám a aplikacím, patří kontaktní údaje (44 %). Téměř dvě pětiny Čechů (39 %) poskytují třetím stranám své osobní informace. Třetí nejčastěji sdílenou položkou jsou data o nákupním chování a oblibě určitých výrobků či značek (37 %). Oproti jiným národům jsou však čeští spotřebitelé stále rezervovaní, ačkoliv se zneužitím dat nemají ve většině špatné zkušenosti. Ukazuje to mezinárodní průzkum EOS KSI, který se zabýval aktuální hodnotou dat internetových uživatelů. 

Ve finančních otázkách jsme ostražití. Pokud jde o nákupy, sdílíme mnoho

Kontaktní údaje, osobní informace, nákupní chování a podrobnosti o oblíbených značkách patří do kategorie, kterou Češi s třetími stranami sdílejí nejochotněji. Naopak zdravotní data si chrání Češi nejvíce a sdílejí málokdy (10 %). Zdrženlivější jsou oproti ostatním evropským státům i při sdílení dat o poloze, GPS a pohybu. S třetími stranami polohu sdílí třetina (27 %). „Data jsou samozřejmě cenným komerčním nástrojem. Často však mohou výrazně pomoct, například záchranným složkám s určením polohy ohroženého či při kontaktu s nakaženou osobou. Sdílení dat finančního charakteru může např. umožnit společnostem lépe pomoci zadluženým klientům se splácením úvěrů, jako se děje v našem sektoru. Obezřetnost je jistě chvályhodná, lidé by však měli poznat hranici, kdy tajnůstkaření může škodit jim samým,“ vysvětluje Vladimír Vachel z inkasní agentury EOS KSI. 

Za obezřetností nejsou špatné zkušenosti 

Paradoxem ale je, že téměř dvě třetiny Čechů (61 %) nemají se sdílením dat třetím stranám špatné zkušenosti, nebo o nich neví. Čeští spotřebitelé nejsou vůči společnostem a sdílení dat ani výrazně skeptičtí. Nedůvěřiví jsou dokonce méně, než je evropským průměrem. Tento přístup potvrzuje další nesrovnalost v chování na internetu – čtvrtina (25 %) například nijak neupravuje nastavení cookies souborů na jednotlivých webových stránkách a automaticky jim uděluje svůj souhlas. „Cookies jsou pěknou ukázkou, usnadňují personalizaci webu, díky nim web ví, jaké nastavení si uživatel při minulé návštěvě vybral nebo jaké osobní údaje má předvyplnit do formuláře. Webovému prohlížeči o sobě dovolujeme vědět relativně mnoho,“ říká Vladimír Vachel a doplňuje: „Výsledky průzkumu ukazují, že je v naší zemi třeba silně budovat digitální důvěru a gramotnost ohledně sdílení dat. Také bojovat proti dezinformacím, které okolo zneužití dat panují a výhody digitalizace zpomalují. Velká odpovědnost edukace je právě na straně firem.“

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.