Rok s koronavirem zamával důvěrou v instituce

Rok s pandemií koronaviru zásadně otřásl důvěrou lidí v přední instituce, největší výkyvy v důvěře zaznamenala vláda. Oproti loňskému roku stoupla důvěryhodnost především byznysu, který se tak poprvé v historii stal nejdůvěryhodnější institucí (61 %). Druhá vlna epidemie spustila krizi důvěry v tradiční lídry, nejméně se lidé spoléhají na politiky a náboženské autority. Naopak největší důvěře veřejnosti se stále těší vědci (73 %), přestože oproti loňsku zaznamenali největší pokles ze všech. Dlouhodobě dobrou pozici mají zaměstnavatelé a přímí nadřízení (63 %). Vyplývá to ze studie Edelman Trust Barometr (ETB), kterou provádí globální PR agentura Edelman už jednadvacet let po celém světě.

Evropské vlády obhájily důvěru i v krizi 

Globálně to měly instituce v předchozím roce s důvěrou jako na houpačce, největší fluktuaci zažila vláda. Na jaře, během první vlny epidemie, zaznamenala výrazný nárůst důvěry, jak vyplývá z květnového průzkumu PR agentury Edelman. Během druhé, podzimní vlny, ale důvěra v ni opět klesla. Evropské vlády si ale v porovnání s minulým rokem, co se týče důvěry svých občanů, polepšily. Naopak horší vysvědčení dostaly vlády v rozvojových zemích a Číně (82 %), kde důvěra oproti loňsku klesla. Z globálního hlediska však důvěra ve vládu meziročně stoupla (53 %). „Občané nastavili vládám zrcadlo. Epidemie koronaviru rozhodně sehrála hlavní roli při výsledcích Trust Barometeru. Na výkyvech důvěry můžeme sledovat způsob, jakým se konkrétní země vyrovnávaly s krizí. Lidé v rozvojových zemích měli pocit, že jejich vlády krizi nezvládají, proto jejich důvěra po nástupu druhé vlny klesla. Nejvíce poklesla důvěra v Číně,“ vysvětluje Jan Kučmáš, Partner AMI Communications a odborník na krizovou komunikaci. 

Graf – Vývoj důvěry v ve vládu za rok 2020

Byznys ustál epidemii koronaviru nejlépe

Letošní ETB měl poprvé od globální krize v roce 2008 společné téma pro celý svět, zvládnutí koronavirové situace. S nástupem této další krize byla proto očekávání veřejnosti vůči institucím vysoká. Nejlépe ze všech si vedl byznys, důvěra v něj stoupla ve všech evropských zemích. Celosvětově se stal nejdůvěryhodnější institucí (61 %) a zároveň jedinou, která je kompetentní a etická zároveň. Co se týče médií, jejich důvěryhodnost v Evropě stoupla a celosvětově si oproti loňskému roku také polepšila, přesto médiím věří pouze polovina populace. Důvěra v neziskové organizace (NGO) v Evropě měla v jednotlivých státech velmi rozdílný vývoj, někde klesala a jinde mírně stoupala, globálně ale NGO stagnují (57 %). „Ukazuje se, že důvěra v neziskové organizace je luxusem bezpečného a jasného světa. Pokud přijde krize, lidé hledají záchranu u svých vlád a podnikatelů,” říká Jan Kučmáš. 

Nejvíce děsí nejistota ohledně dalšího vývoje

Průzkum také odhalil, jaké obavy mají zaměstnanci do budoucna. Nejčastěji se bojí nejistoty, jak se bude krize dál vyvíjet a jaká opatření budou, jak dlouho platit (33 %). Pětina respondentů se obává zásadního propadu příjmu (19 %) a každý desátý dokonce toho, že jeho zaměstnavatel nebude mít dostatek financí na výplaty (10 %), nebo že přijde o práci úplně (11 %). „Dnes, více než dřív, je důležité, aby firmy se svými zaměstnanci pravidelně komunikovaly. Strach může narušit celkovou produktivitu firmy i po skončení nouzového stavu. Firmy by měly umět s těmito obavami citlivě pracovat a nenechávat své zaměstnance v nejistotě. Je potřeba udržovat je v obraze do takové míry, aby mezi nimi nevytvářely ani paniku, ani iluze,“ upozorňuje Kučmáš. 

 Graf – Vývoj důvěry v instituce v uplynulých letech

Rozdělená společnost oslabuje důvěru v sousedy a vědce

Největší propad důvěry mezi společenskými skupinami zaznamenali vědci (73 %) a lidé z místní komunity (62 %). U těchto dvou skupin jde o nejvýznamnější pokles v historii. I přesto se však těší největší důvěře, letos poprvé spolu se zaměstnavateli a přímými nadřízenými (63 %), kterým, jako jediným, neklesla důvěryhodnost. „Tato pozice zaměstnavatelů je logická. V momentě, kdy lidé čelí nové, neznámé, ohrožující situaci, začnou hledat oporu u lídrů, se kterými jsou nejvíce v kontaktu. Ti poté musejí adekvátně reagovat na okolní dění a přijmout odpovědnost za tuto důvěru. I pokles u vědců je logický. Obracíme se na ně, když chceme znát odpovědi, přejali jakousi roli náboženských lídrů v moderním světě, čekáme od nich, že nám ho budou vysvětlovat. V momentě, kdy vědci odpovědi na zásadní otázky kolem probíhající krize koronaviru neznají nebo se jejich názory zásadně liší, klesá jejich důvěryhodnost,“ vysvětluje Kučmáš z AMI Communications. S poklesem důvěry ve vědce a tradiční lídry se může pojit i (ne)ochota veřejnosti k vakcinaci. Pouze třetina světa se chce nechat očkovat, jakmile to bude možné. Další třetina populace preferuje s vakcinací vyčkat alespoň půl roku. 

O průzkumu

„Edelman Trust Barometr“ je celosvětový průzkum, který zjišťuje důvěru lidí ve firmy, média a NGOs. Letos se konal již jednadvacátým rokem a probíhal v 28 zemích světa. „Edelman Trust Barometer“ se zaměřuje zejména na sledování názorů a postojů tzv. informované veřejnosti. Tu představují lidé s VŠ vzděláním, jejichž příjem se pohybuje v horním kvartilu jejich věkové skupiny a kteří sledují hospodářské zprávy nebo média a otázky veřejné politiky alespoň několikrát týdně. Právě zaměření na informovanou veřejnost dělá z „Edelman Trust Barometru“ unikátní průzkum.