Firmy by měly lidem platit za využití jejich dat, myslí si polovina Čechů

Získávání a využívání osobních dat uživatelů je ožehavým tématem diskusí ve všech částech světa. Jen třetina uživatelů internetu napříč Evropou například věří, že společnosti budou s jejich daty zacházet zodpovědně. Ani Češi nejsou výjimkou – společnostem důvěřuje čtvrtina. Za určitých okolností přitom nemají spotřebitelé s poskytováním dat takový problém, a to jsou-li za svou sdílnost náležitě odměněni. Odměny by podle nich měly být zejména finanční, pro tento typ kompenzace se vyslovilo 61 % Evropanů. V Česku je, z hlediska evropského průměru, podpora pro finanční odměňování nejnižší, přesto dosahuje 50 %. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat spotřebitelů.

Známe hodnotu svých dat? Podle většiny Evropanů ne

Podle tří čtvrtin (68 %) Evropanů si většina uživatelů není vědoma finanční hodnoty svých osobních údajů. Češi nejsou výjimkou, s tímto tvrzením souhlasí 65 % z nich. „Data, zejména ta osobní, jsou cennou komoditou. Například v inkasní oblasti může sdílení dat lidem ušetřit další výdaje. Čím obsáhlejší data máme, tím individuálněji se můžeme věnovat konkrétní situaci dlužníka a lépe mu pomoci,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI. 

Byť spotřebitelé ohledně finanční hodnoty svých dat spíše tápou, chtějí být za jejich další použití finančně odměňováni. V Evropě je pro finanční kompenzace za využití dat společnostmi 61 % respondentů. Nejvýraznější podporu jim vyslovili Chorvaté, nejslabší naopak Francouzi a právě Češi. Obecně ovšem převládá nevole spotřebitelů vědomě sdílet svá data za nějakou formu náhrady, ať už se jedná o slevu či nadstandardní služby. V Česku je tomu nakloněna sotva čtvrtina (24 %) dotázaných, což je s náskokem nejméně v Evropě.

Data, anonymita a důvěra

Důvěru ve společnosti, že budou zodpovědně nakládat s osobními daty, má jen třetina Evropanů. Češi (25 %) patří v tomto směru, opět spolu s Francouzi (18 %), k nejméně důvěřivým národům. Nejdůvěřivější jsou naopak Makedonci (47 %) a Slováci (46 %). „Je překvapivé, že Slováci jsou o tolik důvěřivější vůči společnostem než lidé u nás. Může to plynout z předchozí negativní zkušenosti s nakládáním s jejich daty, která je v Česku horší,” vysvětluje Vachel. Téměř třetina (28 %) Čechů v průzkumu uvedla, že toleruje anonymní využití dat společnostmi. „V praxi se rozlišuje správa osobních dat a výstupy z anonymizovaných dat. Užití anonymizovaných dat zákon nijak neomezuje, taková data jsou například zdrojem pro vytváření naší každoroční statistiky schopnosti Čechů splácet své závazky,“ dodává.

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.