Evropa do roku 2030 vyrobí stejné množství čistého vodíku jako vyrábí dnes špinavého

Evropská unie se zavázala být do roku 2050 klimaticky neutrální. Klíčem a jednou z možných cest, jak tohoto ambiciózního cíle dosáhnout, je využívání vodíku v sektorech energetiky, průmyslu, chemického průmyslu a mobility. 

Vodík se dnes totiž spotřebovává prakticky jen v místě výroby, a to hlavně při výrobě amoniaku a petrochemických procesech. Strategickým cílem Evropské unie je vybudovat funkční trh s vodíkem, který bude fungovat na základě principu poptávky a nabídky. Jak chce ale EU nastartovat vodíkový boom? Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout je platforma Evropské aliance pro čistý vodík.

„Evropská komise chce pomocí Evropské aliance pro čistý vodík identifikovat a zhodnotit projekty zaměřené na výrobu, využití, skladování i přenos vodíku po celém kontinentu. Na Evropském vodíkové fóru pak poskytne těmto projektům informace o možnostech financování i networkingové příležitosti,“ zmínil Jan Sochor, analytik České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

EU chce podpořit výrobu zeleného vodíku a nastartovat vodíkový trh

Evropská unie ve své vodíkové strategii z léta 2020 plánuje podporu až 2×40GW výkonu elektrolyzérů, které by společně produkovaly až 10 milionů tun zeleného vodíku ročně do roku 2030. Cíle pro zelený vodík počítají i s výrobou vodíku na Ukrajině a v severní Africe. Od roku 2030 by měl již fungovat trh s vodíkem, podobný trhu se zemním plynem. V současné chvíli činí výroba v EU okolo 8 milionů tun vodíku ročně, a to zejména z fosilní zdrojů, tedy zemního plynu, ropy či uhlí. 

Na Evropském vodíkovém fóru, které je výsledkem aktivit Evropské aliance pro čistý vodík a které se uskutečnilo v polovině června, představili zástupci Evropské komise 997 vodíkových projektů.

„Pokud by došlo na realizaci všech těchto projektů, vyráběla by samotná Evropa ročně více jak 6 milionů tun zeleného vodíku, přes 2 miliony modrého a okolo půl milionu tun vodíku z odpadu. To je výrazný potenciál, který převyšuje naše ambice z loňské strategie. Co je podstatné z hlediska signálu pro soukromou sféru i veřejnost je fakt, že více jak dvě třetiny projektů se začnou uskutečňovat během následujících čtyř let,“ upozornil analytik Sochor.

Projekty, které čeká realizace v následujících letech, mají za cíl snížit konečné ceny vodíkových technologií. Ty jsou v současnosti stále vysoké, a to zejména z důvodu, že zatím nedošlo k jejich masovému rozšíření.

„Nabízí se také otázka, jak budeme v budoucnu vodík mezi centry výroby a spotřeby přepravovat. S předěláváním plynovodů ze zemního plynu na vodík se počítá spíše až v příští dekádě. Množství vyrobeného bezemisního či nízkoemisního vodíku bude také silně záviset na schopnosti členských států budovat obnovitelné zdroje energie nebo obecněji dekarbonizovat energetiku v následujících letech,“ doplnil Aleš Doucek, předseda představenstva HYTEP.

_______________

Česká vodíková technologická platforma 

Česká vodíková technologická platforma (Czech Hydrogen Technology Platform; HYTEP) je sdružení českých firem a výzkumných subjektů s posláním zavádět a koordinovat aktivity vodíkového hospodářství v ČR. Naším cílem je rozvoj vodíkového hospodářství v České republice. Podporujeme vzájemnou informovanost subjektů působících v oblasti vodíkových technologií a podnikáme aktivity prostřednictvím kterých rozvíjíme potenciál vodíkových aplikací v ČR v návaznosti na klimatické ambice Evropské unie a jejich členských států. Členem naší platformy se může stát každá organizace, která splní naše stanovy a aktivně se zajímá o rozvoj vodíkového hospodářství v ČR.