Počet pracujících cizinců v ČR roste o desítky tisíc ročně. Vedle velkého zájmu českých zaměstnavatelů kvůli vyčerpanému trhu práce je důvodem i zájem zahraničních pracovníků, kteří si v ČR mohou vydělat i třikrát více než ve své domovské zemi. V letošním roce by cizinci měli tvořit až 17 % všech pracovních sil v Česku. Jedná se o kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve výrobním sektoru nebo v podnikových službách.
Na paritu kupní síly si jsou mnozí cizinci schopni v České republice vydělat až trojnásobek své mzdy v rodné zemi. Například průměrná mzda na Ukrajině činila v roce 2020 dle dat společnosti Moody`s zhruba 9600 Kč, což je v porovnání s českou průměrnou mzdou méně než třetina. V kombinaci s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, který na českém trhu dlouhodobě vládne, tato skutečnost způsobila, že počet pracujících zahraničních zaměstnanců od roku 2014 exponenciálně roste. I navzdory komplikacím, které způsobila pandemie Covid-19, zde vloni pracovalo 644 000 lidí ze zahraničí, což je o 22 000 více než v roce 2019, a letos se očekává další růst. „Velmi záleží na jednotlivých zemích a důvodech, proč je zaměstnanci opouští. Většina cizinců k nám přichází pouze na přechodnou dobu a svoji budoucnost plánují v rodné zemi. Jakmile si vydělají dostatek peněz, vrací se zase zpět,“ říká Vlastimil Václavík, specialista na zahraniční nábor v personální agentuře Grafton Recruitment, a dodává: „Očekáváme, že v letošním roce budou cizinci tvořit až 17 % všech zaměstnanců v České republice.“
Cizince na český pracovní trh láká také nadprůměrná kvalita života a nižší životní náklady v porovnání s jinými zeměmi. V důsledku toho pracovníkům po zaplacení životních nákladů zbývá vyšší částka než například v západní Evropě.
Nejčastěji ve výrobní sektoru a v podnikových službách
Nejčastěji nacházejí cizinci uplatnění ve výrobě, a to buď na méně kvalifikovaných pozicích, které nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo na kvalifikovaných řemeslnických pozicích, po kterých v ČR poptávka firem dlouhodobě výrazně převyšuje nabídku. Jedná se zejména o svářeče, zámečníky, lakýrníky, elektromontéry nebo CNC seřizovače. Kromě výrobního sektoru však cizinci nacházejí práci také ve stavebnictví, v logistice a v odvětví podnikových služeb. V tomto oboru dnes cizinci dle údajů oborové asociace ABSL tvoří již 45 % všech zaměstnanců, přičemž se obvykle jedná o vysoce kvalifikované odborníky na IT, finance či HR. „Zatímco firmy v e-commerce hledají zaměstnance spíše na krátkodobá víza, aby jim pomohli vykrývat sezónní výkyvy, výroba i podnikové služby mají naopak zájem o pracovníky na víza dlouhodobá,“ vysvětluje Vlastimil Václavík s tím, že ve výrobě pracuje nejvíce lidí ze Slovenska, Polska a Ukrajiny. V podnikových službách se pak jedná o mnohem pestřejší národnostní zastoupení. Dle průzkumu ABSL pochází tři čtvrtiny cizinců ze zemí EU a v oboru se hovoří celkem 30 jazyky. „Cizinci přicházející do podnikových služeb samozřejmě nemusí umět česky, za firemní jazyk se totiž považuje angličtina,“ dodává Václavík.
Jazyková bariéra není překážkou, přináší však další výdaje
To ovšem neplatí ve výrobě či stavebnictví. Zde může jazyková bariéra představovat velkou výzvu. Řešením bývá často překladatel, který je v provozu k dispozici, anebo směny složené jen z cizinců hovořících stejnou řečí. „Cizinci se ale díky nízké fluktuaci a delšímu pobytu v podniku dokáží obvykle naučit poměrně rychle alespoň základy češtiny. Po určité době tak mohou být zaměstnaní i na vyšších pozicích, na kterých mohou řídit ostatní cizince bez jazykové výbavy,“ komentuje Vlastimil Václavík s tím, že i investice do jazykových kurzů pro zahraniční pracovníky se mohou firmám vyplatit.
Vyšší náklady, ale jistota splněných zakázek
I když při zaměstnávání cizinců vzniká společnostem řada dodatečných nákladů, například na ubytování pracovníků, relokaci či dopravu nebo víza, firmám se jejich nábor vyplácí. Mají totiž jistotu, že díky nim dodrží nasmlouvané zakázky a objemy práce. „Ve srovnání s českým zaměstnancem může být cizinec i o polovinu dražší, přesto zájem firem o zaměstnávání pracovníků ze zahraničí roste, protože lidí je nedostatek,“ uzavírá Vlastimil Václavík.
O Grafton Recruitment Czech Republic
Grafton Recruitment, s.r.o. byla založena v roce 1994 a v současné době je zastoupena 14 pobočkami po celé ČR: v Praze, Brně, Jihlavě, Ostravě, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Plzni, Zlíně, Liberci, Olomouci, Hradci Králové a Kolíně. Grafton Recruitment nabízí efektivní řešení v otázkách náboru, ať už se jedná o jednorázové vyhledání zaměstnance nebo velkoobjemové nábory pro soukromý i veřejný sektor. Specializuje se dále na agenturní zaměstnávání formou dočasného přidělování. Připravuje také na míru řešení outsourcingu nebo kompletní zajištění servisu náboru řízením celého procesu jako hlavní dodavatel.
Patří rovněž mezi přední poskytovatele outplacementových služeb a poradenství nebo výběru zaměstnanců pomocí assessment center, speciálních testů a dodatečně nabízí poradenský servis v oblasti lidských zdrojů. Grafton Recruitment je součástí Gi Group. Více informací na www.grafton.cz.
| 20 zemí s největším počtem cizinců v ČR | |
| Ukrajina | 180 801 |
| Slovensko | 126 331 |
| Vietnam | 64 161 |
| Rusko | 45 210 |
| Německo | 20 778 |
| Polsko | 20 773 |
| Rumunsko | 18 914 |
| Bulharsko | 18 175 |
| Mongolsko | 10 759 |
| Velká Británie | 9 478 |
| Maďarsko | 9 386 |
| Čína | 7 908 |
| Kazachstán | 7 887 |
| Bělorusko | 7 798 |
| Spojené státy | 7 724 |
| Moldavsko | 6 571 |
| Itálie | 6 330 |
| Indie | 6 266 |
| Srbsko | 5 973 |
| Francie | 4 921 |
| Zdroj: MVČR, květen 2021 |
| 10 okresů s největším počtem cizinců | |
| Praha | 240 302 |
| Brno-město | 39 786 |
| Plzeň-město | 22 539 |
| Praha-východ | 17 212 |
| Mladá Boleslav | 14 267 |
| Praha-západ | 14 046 |
| Ostrava-město | 12 556 |
| Pardubice | 12 474 |
| Liberec | 11 732 |
| Kladno | 11 024 |
| Zdroj: MVČR, květen 2021 |