Čtyřdenní pracovní týden má v Česku první výsledky

4 dny práce za plný plat, 3 dny víkend, ale na druhou stranu maximálně efektivní využití času. Tak zněla dohoda mezi vedením a zaměstnanci kreativní agentury B&T.  Tento režim se podařilo zachovat i v době pandemie, přestože kreativní odvětví dostalo tvrdý zásah. Výsledek: Obrat agentury na zaměstnance vzrostl během prvního roku o 18 %, produktivita vystřelila o 60 %. Naopak o 17 % klesl čas strávený na schůzkách a náklady na provoz firmy o 14 %. Znamená to, že se blíží revoluce?

4 > 5

Nedává to smysl už na první pohled. Za čtyři dny se přece nedá stihnout stejně, natož pak víc než za pět. Při bližším pohledu je ale realita jiná. Produktivita a efektivita stoupá (v B&T o zmiňovaných 60%! ). Například kvůli tomu, že osobní věci jako lékař nebo úřad nemusí lidé řešit v pracovní době. Soustředění na práci je tak násobně vyšší. Spokojenost a energie v práci stoupá ještě výš. (90 % zaměstnanců B&T se považuje za spokojenější, než při pětidenním pracovním týdnu) Tady matematika funguje. Za tři dny si prostě člověk odpočine víc, než za dva. Navíc získá o 24 hodin víc času pro sebe, svou rodinu a přátele. 

“Motivace zavést čtyřdenní pracovní týden měla byznysovou i lidskou rovinu. Věřili jsme, že když budeme mít víc času na sebe a na své blízké, budeme daleko odpočinutější a šťastnější. A tedy i produktivnější. A přesně v tu chvíli to dává smysl i z pohledu byznysu – Stejný tým odvede v kratším čase daleko kvalitnější práci. Nemluvě o tom, že tím zároveň přilákáte ty nejlepší lidi na trhu práce,” říká zakladatel B&T, Jan Jelínek.

Kde je háček?

Všechno vypadá skvěle… Takže je tam někde past. A ta se jmenuje „organizace“. Zavést čtyřdenní pracovní týden je plánovací výzva, která stojí a padá na tom, zda se do ní zapojí každý zaměstnanec. Neefektivní využívání času jednoho člověka dokáže zabrzdit celý tým. Neefektivní nebo zbytečná schůzka se neodpouští. Procesy je nutné přesně dodržovat, nevymýšlet kličky a výmluvy. To vyžaduje daleko větší osobní zodpovědnost.  I proto je zatím snazší zavést čtyřdenní pracovní týden v menších firmách, a proč se mu ty větší zatím spíš vyhýbají. 

“Několik měsíců jsme jen shromažďovali data, diskutovali, četli analýzy z celého světa, rozebírali všechny pro i proti, než jsme našli správný způsob implementace čtyřdenního modelu, který nám vyhovuje. Kdybych to měl zjednodušit, jde o to vzít staré zažité pracovní návyky a zbavit se jich. Hacknout je. Změnit je na efektivnější a produktivnější verzi. Soustředit se na to, abyste pracovali chytře, ne tvrdě,” popisuje zavedení čtyřdenního pracovního týdne CEO B&T, Jeremie Bertolino.

100 let dvoudenního víkendu

Psal se rok 1926, kdy Henry Ford změnil svět a prohlásil sobotu za druhý volný den. Všichni jeho zaměstnanci dostali 24 hodin navíc pro svou rodinu, přátele, pro svůj život. Právě tehdy vznikl víkend, jak ho známe. Téměř o sto let později, v době masové digitalizace, rozvoje umělé inteligence a při rozmachu práce z domu během pandemie, je rozhodně na místě přemýšlet, zda není čas udělat další krok. U nás se k tomu kromě B&T odvážila jen hrstka firem. Ale čísla z ČR i ze světa ukazují, že další revoluce je možná za dveřmi.

B&T je pražská kreativní agentura s mezinárodním týmem, která pro klienty zajišťuje kompletní servis v oblasti komunikace a marketingu, produktových inovací, byznysových strategií, a další. Od svého založení se B&T pokouší změnit status quo v celém odvětví. Kromě čtyřdenního pracovního týdne se například snaží propagovat i nový způsob oceňování práce agentur a to ne na základě počtu hodin, ale hodnoty, kterou práce klientovi přinese. Na trhu funguje 4 roky a mezi její klienty patří například Centropol, Jihlavanka, Rohlík.cz, Ondrášovka, nebo L’Oreal.