Praha, 22. června 2022 – V rámci právní ochrany majetku je třeba pečlivě myslet i na způsob řešení dědictví. Pokud zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákona – řada lidí proto začala závěti sepisovat. Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ale změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem. Nově musí platnost prokázat ten, kdo má podle takové závěti dědit, ne ten, kdo s ní nesouhlasí. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, jedině závěť sepsaná notářem tak pomůže předejít budoucím sporům mezi dědici, ke kterým dle jeho zkušeností dochází stále častěji.
„Když neexistuje závěť, neprojeví zůstavitel svou pravou vůli. Kvůli sporům mezi dědici pak velmi často dochází až k ohrožení majetkové situace pozůstalých osob – partnera, dětí, rodičů nebo sourozenců. A zpravidla vždy k narušení jejich vzájemných vztahů,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. „Nejvyšší soud teď ukázal, že ani závěť sepsaná vlastnoručně nebo před svědky nezaručí jednoduché řešení. Podle soudu musí totiž ten, v jehož prospěch je sepsána, její platnost v případě soudního sporu prokázat. A případné spory o pravost závěti mohou trvat opravdu velmi dlouhou dobu. Prokazování je totiž velmi obtížné a celá pozůstalost tak může být paralyzována i na řadu let.“
Nejvyšší soud rozhodl, že je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. A závět nesepsaná u notáře soukromou listinou je. Ten, kdo tvrdí neplatnost závěti, tak dle soudu nemusí své tvrzení prokázat. Povinnost prokázat platnost naopak přechází na toho, v jehož prospěch závěť svědčí. „Pokud tak kdokoliv chce maximálně předejít budoucím sporům svých dědiců ohledně pravosti závěti a nejistotě ohledně osudu svého majetku, je na to jednoduchá rada – sepsat závěť u notáře. V takovém případě se totiž jedná o tzv. veřejnou listinu, u které se má za to, že je platná, dokud někdo neprokáže opak,“ doplňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti. Pokud zůstavitel závěť nezanechá, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel dědické posloupnosti. Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na poměrné části.
Předmětný rozsudek Nejvyššího soudu ČR má sp. zn. 24 Cdo 2592/2021.
O Právní Ochrana Majetku – P. O. M.:
Právní ochrana majetku je speciální produkt určený vlastníkům nemovitostí, veřejně registrovaných věcí a jiných majetkových hodnot (kam patří například podíly ve společnostech, veterány, jachty nebo letadla) a cenných předmětů (například různé sběratelské objekty), kteří chtějí přistoupit zodpovědně k sobě a ke svému nejbližšímu okolí a vyvarovat se konfliktním a nákladným přechodům majetku v rámci dědictví, majetkových ztrát v případě rozvodu, možným podvodům, závisti či škodám z pouhých nedopatření. Právní ochrana majetku se nově věnuje i oblasti digitálního dědictví – tedy dědictví online účtů a účtů v aplikacích a jejich hodnoty. Více informací na www.pravniochranamajetku.eu.
O AK Polverini Strnad:
Advokátní kancelář Polverini Strnad funguje na trhu více než 20 let. Po celou dobu své existence usnadňuje svým klientům podnikání a nabízí komplexní business řešení včetně nadstandardních služeb – jako jsou například záruky na smlouvy, upozornění na závazné termíny nebo přípravy jednoduchých obchodních shrnutí právních dokumentů. Kancelář působí v Praze, Římě, Brně a v dalších více jak 40 zemích světa v rámci mezinárodní sítě IGAL. Jejími zakladateli jsou Pavel Strnad a Giampaolo Polverini. Více informací na www.ak-ps.eu.