Praha, 20. února 2023 – V rámci právní ochrany majetku je třeba pečlivě myslet i na řešení případného dědictví. Pokud neexistuje závěť, bude totiž pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel – tzv. dědických tříd. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, tak v takovém případě hrozí riziko zejména nesezdaným párům – partner totiž bude dědit pouze v případě, že zemřelý neměl děti a žili ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku. Praxe navíc ukazuje, že mohou nastat i kuriózní situace, kdy byt zdědí napůl manželka a partnerka.
„Když neexistuje závěť, neprojeví zemřelý svou pravou vůli, což je problematické zejména u nesezdaných párů. Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. Pozůstalost je totiž v první dědické třídě dělena jen mezi děti a manžela či manželku. „Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele – bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili. Navíc velice často může nastat případ, kdy jsou dokonce pouze děti z předchozího manželství či vztahu – současný partner se tak ocitá bez jakékoliv vazby na dědictví.“
„Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Například vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti,“ doplňuje příklad z praxe advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti. Při sepisování závěti nebo jiných pořízení pro případ smrti s cílem dobře právně ochránit svůj majetek je třeba ale pamatovat na tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou děti. Vyjma zákonem striktně vymezeného a v praxi poměrně obtížně realizovatelného vydědění mají tito dědicové vždy dostat zákonem stanovený povinný díl, který u nezletilých potomků činí tři čtvrtiny a u zletilých vždy jednu čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu.
O Právní Ochrana Majetku – P. O. M.:
Právní Ochrana Majetku – P. O. M. je společnost zabývající se individualizovanou ochranou majetku před riziky. V rámci svých produktů poskytuje detailní analýzu majetkové a rodinné situace klientů, na jejichž základě zpracovává na míru šitý seznam doporučení, jak konkrétní rizika včas ošetřit. Mimo jiné radí, zda majetek vlastnit společně s manželkou nebo každý sám, ve spoluvlastnictví, prostřednictvím společnosti, svěřenských fondů nebo dětí. Navrhuje řešení pro všechny rizikové situace včetně rozvodů, výpadku příjmů, úrazů, nemocí, úmrtí, závisti, problémových dětí, složitých rodinných vztahů, půjček i jejich zajištění v rámci rodiny. Právní ochrana majetku řeší i dědictví, a to včetně toho digitálního – tedy dědictví online účtů a účtů v aplikacích a jejich hodnoty. Více informací na www.pravniochranamajetku.eu.
O AK Polverini Strnad:
Advokátní kancelář Polverini Strnad funguje na trhu více než 20 let. Po celou dobu své existence usnadňuje svým klientům podnikání a nabízí komplexní business řešení včetně nadstandardních služeb – jako jsou například záruky na smlouvy, upozornění na závazné termíny nebo přípravy jednoduchých obchodních shrnutí právních dokumentů. Kancelář působí v Praze, Římě, Brně a v dalších více jak 40 zemích světa v rámci mezinárodní sítě IGAL. Jejími zakladateli jsou Pavel Strnad a Giampaolo Polverini. Více informací na www.ak-ps.eu.