- Tým VDC (Virtual Design and Construction) společnosti Letiště Praha a.s. využil mezinárodní klasifikační systém CCI k propojení informací o stavbách do třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP)
- Třídník TSKP využívá oddělení plánování a ekonomiky staveb pro kontrolu stavebních rozpočtů u projektů na pražském letišti
- Kontrola rozpočtů probíhajících staveb je tak jednodušší, rychlejší a méně náchylná k chybám
- Informace obsažené v Digitálním modelu stavby (DiMS) lze s pomocí připravených filtrů automaticky spárovat s třídníkem TSKP za pomoci klasifikačního systému CCI a identifikace
- Místo ručního vyhledávání si tak informace jednoduše pracovníci oddělení plánování a ekonomiky staveb načtou a roztřídí podle svých potřeb. Znamená to úsporu několika hodin ruční práce
- Přibližně 70 připravených filtrů automaticky zatřídí všechny prvky modelu do struktury třídníku TSKP za pomoci tří parametrů
Praha, 30. května 2023 – Společnost Letiště Praha a.s. se před několika měsíci rozhodlo na svých stavebních projektech využívajících metodu BIM přejít od klasifikačního systému Uniclass k mezinárodnímu klasifikačnímu systému CCI. Problematika kontroly rozpočtů oddělení plánování a ekonomika staveb se ukázala být vhodným pilotním projektem pro otestování nové klasifikace. Toto oddělení se na Letišti Praha stará mimo jiné o kontrolu rozpočtů probíhajících staveb, jeho úkolem je také ověřovat, jestli vykázaná množství odpovídají skutečně použitým na stavbě. Strukturovat rozpočtované informace pomáhá oddělení plánování a ekonomiky staveb třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP).
„Dříve jsme ve spolupráci s kolegy z oddělení plánování a ekonomiky staveb vytvářeli ručně filtry ve společném datovém prostředí (CDE) a tabulkovém procesoru, abychom zatřídili stavební prvky do TSKP. To bylo poměrně časově náročné a vždy to vyžadovalo naši součinnost. Proto jsme se rozhodli celý systém zjednodušit a mezinárodní klasifikační systém CCI se ukázal jako velmi vhodný pomocník,“ říká Petr Tesař, BIM koordinátor společnosti Letiště Praha. „Navíc se ukázalo, že při využití klasifikace CCI a identifikace nám pro zatřídění všech stavební prvků stačí pouhé tři parametry. Prostor pro případnou chybu se tak zmenšuje,“ doplňuje Tesař.
Tým VDC (Virtual Design and Construction), odpovídající za digitalizaci stavebních projektů, rozhodl využít možnosti, které nabízí mezinárodní klasifikační systém CCI doplněný o identifikaci. Místo ručního vyhledávání a doplňování tak vše probíhá automaticky. S pomocí přibližně sedmdesáti připravených filtrů dokázal propojit všechny stavební prvky z Digitálního modelu stavby se strukturou třídníku TSKP. Pracovníkům oddělení plánování a ekonomiky staveb to ušetří mnoho hodin práce, a navíc i zmenší prostor pro možnou chybovost způsobenou lidským faktorem. Kontrola propočtů a výkazů výměr je tak výrazně snazší.
Klasifikace usnadňuje orientaci
Klasifikační systém zajišťuje, abychom stejné věci chápali stejně. Není to jen výsada stavebnictví nebo metody BIM. Za jistý klasifikační systém lze považovat třeba i roztřídění zboží v běžném supermarketu. Digitalizace a strojová práce s informacemi ale důležitost klasifikačních systémů zvyšuje. Ve stavebnictví při využívání metody BIM (ale nejen při něm) potřebujeme, aby se vzájemně domluvily všechny rozlišné stavební profese. Klasifikační systém je tak v podstatě základem společného digitálního jazyka pro stavby a zajistí, že od projektanta, přes rozpočtáře, až třeba po facility managera budou všichni chápat okno jako okno, byť třeba jejich aplikace budou používat různé názvy či označení.
„Klasifikační systém CCI vznikl na základě mezinárodní spolupráce a Česko bylo jedním z jeho spolutvůrců hned od počátku. Proto je vytvořen s ohledem na potřeby českých stavařů, počítá s ním připravovaný Datový standard staveb (DSS) a měl by se stát národním klasifikačním systémem,“ vysvětluje Eva Kaiserová, zástupkyně ředitele odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci a pokračuje: „Příklad využití CCI ve společnosti Letiště Praha ukazuje, že tento klasifikační systém má skutečně možnost stát se propojovacím prvkem nejen pro stavební projekty, ale také pro další digitální agendy veřejné správy.“
Kontrola rozpočtů, a tak zvané výkazy výměr, jsou běžnou částí každé stavby. Mnohdy je ale jejich tvorba a případná kontrola investorem poměrně zdlouhavá práce obnášející mnoho času hledáním informací. Metoda BIM přináší změnu, všechny relevantní informace o stavbě jsou na jednom místě a sdílené napříč celým životním cyklem stavby. Bylo tedy zcela na místě pokusit se nabídnout informace o stavebních prvcích, které jsou již součástí Digitálního modelu stavby (DiMS) jako zdroj pro tuto kontrolu. Je logické, že oddělení plánování a ekonomiky staveb využívá informace v jiné struktuře, potřebuje totiž vyhodnocovat náklady po jednotlivých skupinách výrobků (například vodovodní potrubí). Tyto skupiny jsou definovány právě v třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Na pražském letišti jich u pilotního projektu administrativní budovy bylo přes 60 tisíc. Pokud ale využíváme jeden klasifikační systém pro celý projekt, máme jistotu, že všechny využívané aplikace i systémy budou stejné věci chápat stejně. A v případě Letiště Praha bude možné jednoznačně zařadit všechny stavební prvky do TSKP jen na základě jejich klasifikační třídy doplněné o identifikaci. Takže například všechny součásti rozvodů vody budou správně zařazeny do příslušné kategorie TSKP a následně porovnány s rozpočtem.
Metoda BIM
Metoda BIM, anglicky Building Information Management, vytváří informační model stavby, který lze chápat jako tak zvané digitální dvojče. Tento informační model v sobě soustřeďuje veškeré informace vznikající během celého životního cyklu stavby. Kromě vizualizace podoby stavby ve 3D obsahující grafické i negrafické informace (tak zvaný digitální model stavby – DIMS), jsou jeho součástí také digitalizované procesy (například změnové či schvalovací řízení) a také veškerá komunikace mezi jednotlivými subjekty podílejícími se na stavbě a později i provozu budovy. Vše je přitom sdíleno na jednom místě. Do stavebnictví se tak dostává konečně reálně mimo jiné i možnost kalkulovat celkové náklady na životní cyklus (LCC), což je obdoba nákladů na vlastnictví (TCO) známého z oboru IT. Využití metody BIM navíc výrazně otevírá cestu k digitálnímu stavebnímu řízení. Více informací o metodě BIM získáte na web KoncepceBIM.cz. O společném datovém prostředí (CDE) se více dočtete zde, o digitálním modelu stavby (DIMS) pak zde.