Brno, 11. ledna 2024 – Společnost Konecta dále rozvíjí svoji spolupráci s vybranými českými věznicemi. V zařízeních v Oráčově a Všehrdech aktuálně zaměstnává v oblasti zákaznického servisu na pět desítek osob ve výkonu trestu. Možnost přivýdělku a pravidelné sociální interakce pomáhají odsouzeným lépe se připravit na budoucí resocializaci.
Již čtyři roky probíhá úspěšná spolupráce společnosti Konecta s vybranými českými věznicemi. Lidem ve výkonu trestu nabízí lídr v oblasti outsourcingu zákaznických služeb možnost spolupodílet se na reálných projektech jednotlivých klientů. „Aktuálně pokračujeme ve spolupráci s věznicemi Oráčov a Všehrdy. V těchto zařízeních k dnešnímu dni zaměstnáváme celkem padesát osob ve výkonu trestu,“ popisuje Jan Nedělník, CEO Konecta Czech, Hungary a Slovakia.
V obou zmíněných vězeňských zařízeních vybudovala společnost Konecta samostatná pracoviště, která zde zaměstnaným nabízejí veškeré potřebné technické zázemí. „Ze strany odsouzených je značný zájem, aby mohli být na toto pracoviště zařazeni. Přispívá k tomu nejen specifický druh činnosti, kterou zaměstnaní na tomto pracovišti vykonávají, ale i vybavenost pracoviště,“ nastiňuje Lenka Pašková, tisková mluvčí Věznice Oráčov.
Skutečnost, že se práce v call centru významně liší od jiných profesí, v nichž odsouzení v průběhu trestu běžně nacházejí uplatnění, zmiňuje i Miroslav Fous, ředitel Věznice Všehrdy. „Při práci v zákaznickém centru odsouzení komunikují se širším okruhem lidí, než je běžné u činností, které obvykle vykonávají. U nich je totiž komunikace omezena pouze na zaměstnance firem, kteří odsouzené úkolují a dohlížejí na jejich výkon práce,“ uvádí.
Velmi specifické je podle Fouse rovněž to, že se odsouzení při hovoru se zákazníky představují jako zaměstnanci společnosti Konecta. Člověk na lince tedy v daný okamžik neví, že komunikuje s osobou ve výkonu trestu. Tato podoba komunikace tak zaměstnanci nabízí anonymitu a stigma „odsouzený“ je v ten moment částečně potlačeno.
Pečlivá výběrová řízení
Ačkoli je pracovní náplň odsouzených při plnění úkolů výrazně spjatá s využíváním telefonního zařízení, nehrozí zde nebezpečí potenciálního zneužití této možnosti. Linka je zařízena tak, aby dotyčný nemohl vytáčet nepatřičná čísla, také se nedostane k práci s citlivými či jinak zneužitelnými údaji.
Konecta si zároveň vhodné kandidáty na dané pozice pečlivě vybírá prostřednictvím konzultací se zástupci věznic a výběrových řízení. „Práce v klientském centru vyžaduje určité penzum dovedností. Podstatná je samozřejmě úroveň komunikačních schopností uchazeče, ale i umění ovládat své emoce. Důležité je rovněž být schopen alespoň základně pracovat s digitálními technologiemi,“ vysvětluje Ivana Smejkalová, ředitelka společnosti Konecta PRO, která daný projekt vede.
Jistota práce po propuštění
Samotný výdělek odsouzeného putuje zpravidla nejprve věznici. Ta jej po odečtení všech srážek rozdělí na kapesné, které má osoba ve výkonu trestu ihned k dispozici, a úložné, jež se převádí na účet odsouzeného. „Možnost být zaměstnán při výkonu trestu je pro odsouzeného důležitá i z pohledu jeho následné resocializace. Pokud daná osoba navíc projeví zájem, může mít pracovní pozici u nás zajištěnou i po svém propuštění,“ doplňuje Jan Nedělník s tím, že takovou příležitost v minulosti využilo již jedenáct dříve trestaných.
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody ukládá každému odsouzenému povinnost pracovat, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav. V dlouhodobém horizontu poměr zaměstnaných vězňů v České republice mírně narůstá. V posledních letech se pohybuje mezi 50 a 60 procenty. Osoby ve výkonu trestu nejčastěji pracují přímo ve strukturách věznice, uplatnění ale nacházejí i v oblasti manuálních a pomocných prací.
O společnosti Konecta
Společnost Konecta byla založena v roce 1999. Své sídlo má v Madridu. Je předním globálním poskytovatelem inovativních služeb v oblasti outsourcingu podnikových procesů na poli zákaznického servisu. Zaměstnává téměř 130 tisíc lidí. Nabízí služby ve 30 jazycích na 4 kontinentech a ve více než 40 zemích světa. V uplynulých letech Konecta úspěšně integrovala řadu různých společností, například brazilskou Uranet a španělskou skupinu Rockethall, čímž posílila vedoucí postavení skupiny v oblasti umělé inteligence, digitálního marketingu a řešení Big Data.