V návaznosti na dnešní tiskovou zprávu MPSV ohledně stagnace míry nezaměstnanosti Vám zasílám komentář paní Kateřiny Haring a pana Martina Jánského z Randstadu.
Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika
Stagnace míry nezaměstnanosti v únoru reflektuje smíšený dopad ekonomických a sezónních faktorů. Zatímco výjimečně teplý únor umožnil dřívější zahájení sezónních prací a najímání brigádníků, celková opatrnost na trhu práce a snižující se počet pracovních nabídek vedly firmy k opatrnosti při náboru kmenových zaměstnanců.
V nadcházejícím období očekáváme opět stagnaci či mírný pokles nezaměstnanosti. Vyplývá to mimo jiné z průzkumu HR Trends 2024, ve kterém většina firem (55 %) uvedla, že plánuje udržet stávající počet zaměstnanců, zatímco čtvrtina ho plánuje dokonce rozšířit. Pouze 15 % firem očekává snížení počtu pracovníků. Významným důvodem pro nábory nových pracovníků je právě obchodní růst společností (70 %) a fluktuace zaměstnanců (40 %). Největší poptávka po nových zaměstnancích bude ve výrobě (60 %), inženýrství (40 %) a provozu (30 %), což naznačuje optimistický výhled na trhu práce, zejména v technických a výrobních sektorech.
V kontextu dnešního Mezinárodního dne žen je důležité zdůraznit, že nezaměstnanost má také genderový rozměr. V únoru podíl nezaměstnaných mužů dosáhl 3,8 %, zatímco u žen tento podíl vzrostl na 4,2 %. Tento rozdíl poukazuje na nerovnost na trhu práce, které ženy čelí a která je mimo jiné odrazem nerovnoměrného rozdělení zodpovědnosti za domácí práce a péči o rodinu. Uvedená čísla nám připomínají, že v oblasti zaměstnanosti je v rovných příležitostech pohlaví stále prostor pro zlepšení. Je proto klíčové, aby politika trhu práce a podnikové strategie braly tyto rozdíly v úvahu a směřovaly k efektivnějším opatřením pro podporu genderové rovnosti v zaměstnanosti.
Kateřina Haring, prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek
Mezinárodní den žen je příležitostí podívat se na trh práce přes genderovou optiku. Ženy čelí dlouhodobě vyššímu riziku nezaměstnanosti než muži. Jde o komplexní téma, které se nedá plně pochopit bez detailního rozboru věkových kategorií a zohlednění specifických skupin, jako jsou matky vracející se z rodičovské dovolené. Ty čelí nedostatku místa ve státních školkách, případně vysokým nákladům soukromých zařízení. Stejně tak je ovlivňují sociální stereotypy odsuzující dřívější návrat na pracovní trh. Dlouhá rodičovská dovolená, jedna z nejdelších v EU, je výhodná pro rodiče, kteří chtějí s dětmi zůstat doma, avšak omezuje matky, které chtějí pracovat. Navíc přispívá ke mzdové nerovnosti a nižším důchodům žen. Je důležité, abychom dali ženám šanci rozvíjet jejich potenciál a dosáhnout vedoucích pozic. Musíme se naučit podporovat se navzájem a poskytovat příklady úspěšných žen jako inspiraci pro ostatní. Tím nejen podpoříme rovné příležitosti, ale i ekonomický růst – snížení mzdové nerovnosti o 10 % by zvýšilo HDP státu o 1 %. Je na čase, aby politici a společnost na tyto výzvy zareagovali.