V České republice je největší problém krátká doba pobytů turistů
Sektor ubytovacích služeb v loňském roce překročil svůj pandemický stín. Mnohé hotelové skupiny překonaly rekordy v obsazenosti a výnosnosti. Letošní rok je ve znamení důrazu na inovace v technologiích a digitální transformaci, zejména prostřednictvím sofistikovaného využití umělé inteligence, která nabízí nové strategie pro získání konkurenčního náskoku. V České republice, kde odvětví ubytovacích služeb zaznamenalo loni růst počtu turistů a přenocování, čelí sektor specifickým výzvám, jako je kratší doba pobytů turistů a potřeba adaptace na nové trendy, jako jsou již zmíněná digitalizace a udržitelnost.
Globální odvětví ubytování a služeb spojených s trávením volního času mělo loni úspěšný rok. Řada hotelových skupin zaznamenala nové rekordy, pokud jde obsazenost a výnosy. Nastal tak zlomový okamžik. V letošním roce již toto odvětví nebude definovat svůj úspěch srovnáváním klíčových ukazatelů výkonnosti před a po globální pandemií. Odvětví se posunulo dál. Firmy, které jsou v tomto odvětví aktivní, se v letošním roce budou muset soustředit především na uplatňování nových strategií a zavádění digitálních novinek, které jim mohou získat konkurenční náskok.
Posun k sofistikovanějším aplikacím AI
Klíčovým tématem jsou technologické inovace, zejména využití umělé inteligence (AI). Sektor se postoupně posouvá od relativně jednoduchých „experimentů“ s AI, kam především patří využití chatbotů pro zákaznický servis nebo například aplikace ChatGPT pro vytváření marketingových kampaní, ke specializovanějším a sofistikovanějším aplikacím. Ty nabízí celou škálu možností, jak může umělá inteligence proměnit sektor hotelů a volnočasových služeb – od dynamického řízení příjmů, po bezpečnostní systémy nebo řízení energií a zdrojů.
Velké mezinárodní hotelové řetězce proto investují miliony dolarů do aplikací AI a tempo jejich zavádění se zrychluje. Odhaduje se, že do roku 2033 dosáhne trh s umělou inteligencí v odvětví pohostinství globálně hodnoty 8,12 miliardy dolarů.
„Po letech, kdy bylo odvětví ubytovacích služeb charakteristické pomalým přijímáním nových technologií, tak dochází k prudkému zlomu. Do jisté míry je to i výsledek těžce nabytých zkušeností, kdy po pandemii bylo třeba najít nové obchodní modely a postavit se čelem k digitální transformaci,“ řekl Marton Takacs z Moore Global.
Česko v tomto segmentu nezůstává pozadu. Například lídr českého hotelového trhu, OREA Hotels & Resorts, pracuje na implementaci celé řady nástrojů využívajících umělou inteligenci: „Naším cílem je vylepšit zážitek hotelových klientů a zjednodušit práci vlastním zaměstnancům,“ vysvětluje Tomáš Holan, Chief Digital Officer, OREA Hotels & Resorts.
Trendem je bleisure
Optimistické výhledy hoteliérů na letošní rok jsou podpořeny i prognózami silné poptávky. Podle Global Business Travel Association by celosvětové výdaje na služební cesty měly v roce 2024 dosáhnou výše 1,5 bilionu dolarů a poprvé tak překročí úroveň před pandemií.
Porostou také výdaje na „bleisure” cestování (tj. „business“ -podnikání a „leisure“ – volný čas), při němž lidé spojí pracovní cestu s odpočinkem. Zůstávají v daných destinacích déle a utrácejí zde tedy více peněz. Očekává se, že hodnota globálního trhu „bleisure“ do roku 2032 dosáhne celosvětově 731,4 miliardy dolarů.
Růst investic a expanze
Zájem investorů o hotelnictví zůstává velký. Hotely jsou totiž považovány za atraktivní komerční nemovitosti. Klíčovým lákadlem je schopnost provozovatelů hotelů dynamicky měnit ceny pokojů a přizpůsobovat se tak různým tržním podmínkám, stejně jako solidní trend v obsazenosti. To je odlišuje od kancelářských a maloobchodních komerčních nemovitostí.
Hlavní mezinárodní hotelové řetězce mají ambiciózní strategie expanze a svůj zájem zaměřují zejména na rostoucí regiony. Blízký východ, jihovýchodní Asie a silné evropské turistické destinace budou i nadále investičně horkými místy.
„V odvětví ubytovacích služeb samozřejmě přetrvávají některé významné nejistoty: od geopolitických rizik až po dopady hospodářského zpomalení v některých tradičně silných ekonomikách, jako je například Německo. Stejně tak se budou muset vypořádat s rostoucími vstupními náklady a přetrvávajícím nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Odvětví bude i nadále čelit silným konkurenčním tlakům. Hotely soutěží o zákazníky a jejich loajalitu v situaci, kdy se neustále zvyšují jejich nároky,“ hodnotí situaci Marton Takacs z Moore Global.
V České republice chybí turisté s delším pobytem
Také v České republice došlo v loňské roce k růstu zájmu o služby hotelů. Ubytovalo se v nich přes 22 milionů turistů a jejich počet mírně překonal předcovidový rok 2019. V porovnání s rokem 2022 stoupl počet turistů o 13,5 procenta a počet přenocování o 10,7 procenta. Nicméně ani rok 2023 úroveň z roku 2019 ještě nepřesáhl a byl nižší o 1,8 procenta. Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí.
„Problémem českého sektoru ubytovacích služeb je totiž to, že jezdí turisté na kratší cesty. Souvisí to i se změnou struktury přijíždějících turistů. Jezdí k nám mnohem více lidí z okolních zemí, a naopak stále chybí dlouhé pobyty například návštěvníků z Asie. Nejpočetnější zahraniční turistickou skupinou loni byli Němci, na druhém místě byli Slováci a třetí bylo Polsko. Celkově však dominují domácí hosté. Z 22 milionů turistů, kteří se loni v Česku ubytovali, bylo přibližně 12,5 milionu Čechů,“ uvádí Marcela Hrdá, partnerka skupiny Moore Czech Republic.
„Zejména Praha stále pociťuje důsledky po covidu omezeného leteckého spojení se státy mimo Evropu, zejména s Amerikou a Asií. To u potenciálních hostů český trh znevýhodňuje a generuje i kratší pobyty či méně roomnights,“ uvádí Jiří Fontana, Director of revenue, OREA Hotels & Resorts.
„Pro český sektor ubytovacích služeb je důležitá adaptace na nové trendy a změny ve spotřebitelském chování. Digitalizace a udržitelnost se stávají klíčovými tématy, stejně jako personalizované služby. Významným faktorem pro cestovní ruch je také podpora ze strany státu a propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace, kde se zahraničním návštěvníkům vyplatí zdržet se déle,“ komentuje Marcela Hrdá.
O skupině MOORE Czech Republic
Poradensko-auditní a technologická skupina MOORE Czech Republic poskytuje svým klientům široké portfolio aktivit v 6 divizích – MOORE Advisory CZ, MOORE Accounting CZ, MOORE Audit CZ, MOORE Academy CZ, MOORE Technology CZ a MOORE Legal. MOORE Czech Republic působí na trhu od roku 2011 a od roku 2020 je součástí nadnárodní sítě MOORE Global. MOORE Czech Republic zaměstnává téměř 300 specialistů a působí v 9 místech České republiky a na Slovensku.
Předností skupiny MOORE Czech Republic je schopnost propojovat oblast odborného poradenství s přímou realizací činností a projektů v praxi, čímž přilákala do svého portfolia nejen korporátní klienty, ale také kombinaci středně velkých společností a aktuálně se rychle rozvíjejících start-upů. Více informací o skupině MOORE Czech Republic naleznete na www.moore-czech.cz.
O MOORE Global
MOORE Global je jedna z největších mezinárodních sítí auditorských a poradenských společností s více než 30 000 pracovníky ve více než 260 nezávislých firmách a 114 zemích. Renomovaná síť odborně zaměřených firem se jménem MOORE ve svém názvu vznikla již v roce 1907. Více podrobných informací je možné nalézt na internetové adrese www.moore-global.com.
Další tiskové zprávy
- David Otava a Vladimír Bedřich jsou dva nadšenci, kteří již několik let sdílejí lásku k cestování a motocyklům. Společně s dalšími kamarády podnikají nezapomenutelné cesty po celém světě. Jejich poslední výprava vedla do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu a jejím cílem bylo projetí takzvané Pamír highway. Nyní se chystají poprvé podělit o své zážitky i se širší veřejností. A to prostřednictvím dokumentárního filmu, jehož projekce bude mít premiéru 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Ačkoliv oba pochází z různých koutů České republiky – jeden ze Staré Huti u Dobříše na Příbramsku a druhý z Humpolce – mají mnoho společného. Kromě toho, že v mládí vyrůstali na venkově, je to především láska k cestování a motocyklům. Právě tyto dvě záliby se David Otava a Vladimír Bedřich rozhodli jednoho dne spojit dohromady a iniciovali založení klubu motorkářských nadšenců, v jehož rámci spolu s dalšími kamarády podnikají cesty napříč celým světem. „Celkem je nás sedm a všichni patříme do generace, která vyrůstala na pionýrech, simsonech či babetách. Přestože dnešní doba nabízí různé a mnohem komfortnější způsoby, jak poznávat svět, cestování motorce má v tomto směru své kouzlo a představuje určitou formu svobody. Člověk si vezme jen pár nezbytných věcí, sedne na motorku a jede,“ shodují se David s Vladimírem. Kdy jste začali společně cestovat na motorkách? DO: „My dva jsme se potkali poprvé v roce 2016, kdy jsme společně s Vláďovým bratrem Jiřím vyrazili do Jeseníku. Tam kluci přišli s první plánem, kterým byla cesta do Rumunska.“ VB: „Nutno podoktnout, že zpočátku jsme vůbec nepřemýšleli nad tím, že bychom založili nějaký společný klub. Nejen nás dva, ale i další členy ovšem spojovala touha podnikat různé dobrodružné cesty po světě, poznávat nové lidi, odlišné kultury a sbírat nové a nové zážitky. Po naší první společné cestě bylo hned jasné, že se nejednalo o cestu poslední.“ Na základě čeho si vybíráte destinace, které hodláte následně navštívit? DO: „Obecně vycházíme a čerpáme ze svého rezervoáru, který tvoříme na základě různých cestopisů nebo knih, článků, kde se dozvídáme o zajímavých místech na světě. Každý jsme však orientovaný trochu jiným směrem. Já osobně preferuji spíše poznání západního světa a obecně jsem spíš člověk, který má rád se rád komfort, který nabízí dnešní doby.“ VB: „Já to mám úplně opačně. Za mě platí heslo: čím více na východ tím lépe. A naštěstí se mi ho dosud daří v naší skupině prosazovat (smích).“ Jaké země jste dosud procestovali? DO: „Kromě již zmíněného Rumunska jsme například kompletně projeli Balkán nebo jsme vyrazili do Maroka. A musím se přiznat, že i já jsem nakonec našel v těchto východních zemích zalíbení. Je to po všech stránkách něco úplně jiného, než na co jsme „my ze západních zemí“ zvyklí…“ VB: „To ovšem neznamená, že bychom vůbec necestovali do západních zemí. Během covidu jsme byli třeba v Norsku, procestovali jsme Alpy nebo Španělsko a spoustu dalších zemí, kde jsme posbírali mnoho zážitků, poznali různé kultury, skvělé lidi, ochutnali nezvyklá jídla… A právě tohle všechno je kromě lásky k motorkám to, co nás na tom nejvíce baví.“ Přitom cestování na motorkách je do velké míry nebezpečné… VB: „Cestování na motorce je samozřejmě vždy nebezpečnější než v autě. Proto potřeba mít na zřeteli spoustu věcí. Nejde pouze o rychlost, ale také například o volbu vhodného stylu jízdy v konkrétním terénu nebo nadmořské výšce. K tomu potřebujete zkušenosti a mít motorku takzvaně „v ruce“. Zároveň se musíte soustředit na každou vteřinu jízdy, ale i tak se dříve nebo později stane, že z motorky spadnete. Pořád jste jen na dvou kolech…“ DO: „Další, co musí člověk z hlediska bezpečnosti určitě zohlednit a nepodcenit je denní plánování. Musíte si uvědomit, že třeba 150 kilometrů jedete v několikatisícové nadmořské výšce na motorce čtyři až pět hodin. Musíte při tom počítat i s určitými časovými prodlevami, jelikož nikdy nevíte, co vás potká. Zároveň však musíte vždy včas dorazit do vašeho denního cíle, který si vytyčíte, protože jinak to může být velký problém.“ O tom byla i vaše nedávná poslední cesta do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Proč jste se rozhodli vyrazit právě tam? VB: „Tuhle cestu už jsme měli v plánu delší dobu. Byl to jeden z mých nápadů, který jsem Davidovi nadhodil s tím, že naším cílem bylo ujet během čtrnácti dnů tisíce kilometrů a procestovat sedmitisícové pohoří Pamír.“ DO: „Tohle pohoří je unikátní tím, že napříč vede takzvaná Pamír highway, což je bývalá dálnice, po které se dá prakticky celé pohoří přejet právě dopravním prostředkem. Z cestovatelského pohledu bych to přirovnal trochu k Route 66, ovšem s tím rozdílem, že Pamír Highway není pro každého…“ Mají tyto země na základě vašich zkušeností a dle vašeho názoru něco společného s Českou republikou? Případně v čem vidíte naopak největší rozdíly? DO: „Pojítka by se určitě našla. Zajímavostí například je, značnou průmyslovou část kyrgyzstánského města Biškek vystavěli v dřívějších sovětských dobách čeští, potažmo českoslovenští dělníci.“ VB: „České občany velmi dobře. Jsou si vědomi, že jim řada z nich v minulosti pomohla. Ať už z hlediska průmyslu, infrastruktury a mnoha dalších věcí. Právě v ochotě, laskavosti a vděčnosti tamějších obyvatel bych pak viděl také možná největší rozdíl, což nás i velmi mile překvapilo. Bohužel, pořád je znát, že se tyto státy nevymanily z pod vlivu Ruska a tím pádem je to pro nás úplně jiný svět a asi ještě dlouho bude…“ Zmiňujete Rusko… Neměli jste vzhledem k aktuální situaci ve světě trochu obavy vypravit se do těchto zemí? A potřebovali jste nějaká speciální povolení? VB: „Obavy jsme měli. Asi největší z toho, že tyto země udržují člověka v permanentní nejistotě s ohledem na to, co smí nebo nesmí. Na začátku jsme tedy nějaký plán cesty, ale pak jsme například i od našeho ministerstva zahraničí dostali zprávy, že na nějaká místa z bezpečnostních důvodů nemůžeme, takže jsme museli shánět nejen speciální povolení, víza, ale také se často informovat u lokálních kontaktů a mnohdy také improvizovat.“ DO: „Byla to pro nás zcela nová situace, protože doposud nám v rámci našich cest stačilo prakticky jen zajistit transport motorek a letenky. Nic dalšího jsme řešit nemuseli. Tentokrát jsme do poslední chvíle nevěděli, zda přejedeme hraniční přechody a bude do jednotlivých zemí vpuštěni. Pro nás, co žijeme v Schengenském prostoru, je to něco momentálně něco těžko představitelného, jelikož se dostaneme kamkoliv. Ale ne všude na světě je to stejně.“ Nejen o tom se ostatně bude moci přesvědčit i široká veřejnost, jelikož právě cesty po Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu chystáte dokumentární film. Bude to vaše premiéra? DO: „Dosud jsme se soustředili především na publikaci krátkých videí z cest na sociálních sítích a tvoření krátkometrážních filmů, které se objevovali na YouTube. Tohle bude náš první větší film a troufám si říct, že diváky čeká zhruba 45 minut plných zajímavých momentů, zábavy i napětí.“ Jak náročné je natáčení při takových cestách? DO: Obecně cestování na motorkách je o tom, že s sebou vezete pouze nezbytné věci. Mít u sebe na motorce klasickou kameru není ve vašich možnostech, proto natáčení probíhá na GoPro, případně mobilní telefon – naštěstí dnešní technika je velmi kvalitní. Ovšem záběry z jízdy zase nejsou až tak zajímavé, proto jich použijeme jen pár na prolnutí záběrů. Při natáčení se zaměřujeme hlavně krajinu, lidské příběhy a momenty, které nás během cesty potkají… Projekce proběhne 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Můžete nastínit na co se mohou potenciální návštěvníci těšit? VB: To je otázka především na Davida, který je hlavní režisér a střihač (smích). DO: „Velká část bude samozřejmě o Pamír highway, kterou chceme představit široké veřejnosti, jelikož si troufám říct, že prakticky nikdo nemá reálné představy o tom, co to všechno obnáší. V tom by měla spočívat hlavní message a unikátnost našeho filmu. K tomu jsme během naší čtrnáctidenní výpravy překonali řadu překážek, nasbírali spoustu zážitků a poznali několik lidských příběhů, o které se chceme také podělit s návštěvníky.“ Jaké další cesty plánujete do budoucna? DO: Jak už padlo, hlavním iniciátorem našich cest je Vláďa, takže my ostatní teď s napětím čekáme, s čím zase přijde (smích). VB: Něco v hlavě mám, ale zatím bych nechtěl nic prozrazovat – možná až na filmové projekci, která nás čeká, takže kdo chce vědět více, ať za námi zavítá. Jen napovím, že by se mohlo jednat o kontinent, na kterém jsme společně ještě nebyli…
- Moore: Nezaměstnanost je v Česku nadále nízká
- Moore: Maloobchodním tržbám se v září dařilo
- NIS2 jako velká neznámá. Povědomí o klíčové směrnici pro kyberbezpečnost má jen málokdo
- Moore: Průmysl si v září udržel meziroční růst
