Od roku 2021 došlo k šestinásobnému nárůstu biofarmaceutických organizací s digitálně propojenými produkty připravenými k uvedení na trh. Tři ze čtyř MedTech organizací již mají produkty propojeného zdraví na trhu.
Praha, 26. června 2024 – Většina organizací v oblasti věd o živé přírodě, zahrnující biofarmacii a MedTech (Medical Technology), má již na trhu nebo ve vývoji digitálně propojené zdravotnické produkty. Přesněji řečeno, 63 % těchto organizací se aktivně podílí na těchto inovacích. Navzdory různým fázím vývoje produktů, firmy z oblasti life sciences očekávají, že během příštích pěti let bude digitálně propojené zdraví představovat více než jednu pětinu jejich celkových příjmů. Tento optimistický výhled však může být omezen nedostatkem základních datových kapacit. Z nejnovější zprávy výzkumného institutu Capgemini „The Connected Health Revolution“ také vyplývá, že tři z pěti organizací v oblasti life sciences aktuálně pracují na plánech integrace generativní umělé inteligence, a více než polovina z nich již využívá generativní AI v pilotních projektech pro interakci s pacienty a poskytovateli zdravotní péče.
Přestože si přibližně polovina organizací myslí, že jejich úsilí v oblasti digitálně propojeného zdraví již dosáhlo zralosti, většina z nich uznává, že jim stále chybí spolehlivé možnosti pro správu dat. Ačkoli se jejich přístup ke strategii a plánování v této oblasti oproti situaci před třemi lety výrazně zlepšil, výzkum ukázal, že obecně stále existuje nedostatek společného rámce, standardů a nástrojů pro efektivní nakládání s daty v kontextu digitálně propojeného zdraví.
Thorsten Rall, vedoucí oblasti globálních věd o živé přírodě ve společnosti Capgemini, uvedl: „Organizace zabývající se vědou o živé přírodě, ať už v biofarmacii nebo v oblasti medicínských technologií, činí skutečný pokrok směrem k využívání potenciálu digitálně propojeného zdraví. Klíčem k této revoluci bude osvobození potenciálu zdravotnických dat a využívání přelomových technologií, jako je generativní umělá inteligence, které mohou zrychlit vývoj léků, zlepšit péči o pacienty a předefinovat pojem ‚produkt‘ pro farmaceutické a MedTech společnosti. Vytváření robustních datových rámců je nezbytné pro zajištění dostupnosti a spolehlivosti dat, což umožní pokročilou analýzu a generování poznatků pomocí AI, jež jsou klíčové pro novou éru zdravotní péče.“
Prudký nárůst digitálně propojeného zdravotnictví v biofarmacii a zdravotnických technologiích
Zpráva dále uvádí, že od roku 2021 došlo k šestinásobnému nárůstu počtu biofarmaceutických organizací s digitálně propojenými produkty připravenými k uvedení na trh. Přestože prevence a fitness zůstávají prioritou pro většinu těchto organizací, zvyšuje se důraz na dříve opomíjené oblasti jako diagnostika a monitorování, s rostoucím zaměřením na onkologii, imunologii a kardiologii. Navíc se stále více pozornosti věnuje novým oblastem jako duševní zdraví, diabetes, obezita a dermatologie.
Propojené zdravotnictví zůstává hlavní prioritou také pro zdravotnické organizace, přičemž tři ze čtyř z nich již mají na trhu nebo vyvíjejí digitálně propojené produkty, se zvláštním zaměřením na digitální řešení a nositelnou elektroniku.
Zavádění dat a umělá inteligence je na vzestupu
Podle zprávy dosáhly biofarmaceutické organizace v posledních třech letech značného pokroku ve využívání umělé inteligence (AI), strojového učení (ML) a cloudu. Počet biofarmaceutických organizací využívajících AI k prediktivní analýze dat z propojených zdravotnických produktů v reálném čase se od roku 2021 téměř zdvojnásobil z 24 % na 46 %. Zpráva také zjistila, že více než dvě pětiny (42 %) mají také zavedenou cloudovou platformu pro integraci dat z různých zdrojů.
Pouze menšina dotázaných organizací v oblasti věd o živé přírodě však uvedla, že má dostatečnou nabídku technických dovedností, jako je AR/VR a generativní umělá inteligence. K překlenutí této mezery téměř dvě třetiny organizací preferují zvyšování kvalifikace stávajících pracovníků, zatímco 56 % by najalo nové talenty.
Organizace v oblasti věd o živé přírodě zkoumají široké spektrum možností využití generativní umělé inteligence.
Tato technologie má potenciál přinést hodnotu napříč celým hodnotovým řetězcem zdravotní péče, od výzkumu a klinického vývoje po provoz, regulaci, dodržování předpisů, komercializaci až po provoz po uvedení na trh. Zpráva uvádí, že více než polovina organizací v současnosti testuje generativní AI pro interakci s pacienty a poskytovateli zdravotní péče. Testují také její aplikace pro tvorbu syntetických dat, analýzu existujících dat, automatizaci dokumentace, správu dodavatelů, návrh produktů a identifikaci míst pro klinické studie.
Přestože propojené zdravotnictví otevírá nové příležitosti pro tento sektor, je klíčové, aby organizace definovaly jasnou vizi a přizpůsobily své služby specifickým potřebám v oblasti zdravotní péče a wellness, aby dosáhly měřitelného dopadu. Investice do rozvoje škálovatelné, bezpečné a kompatibilní datové infrastruktury a posílení spolupráce s dalšími aktéry v ekosystému jim umožní přinést hmatatelnou hodnotu pro všechny zúčastněné strany, zdůrazňuje zpráva.
Další tiskové zprávy
- Vyhlídky manažerů na letošní rok jsou optimističtější, plánují se zaměřit na investice do inovací, efektivity i odolnosti
- Bílkovinu v moči si lidé mohou nechat vyšetřit u svého praktika Praha, 9. 1. 2025 – Zvýšená hladina bílkoviny v moči nebolí, přesto není radno ji podceňovat. Ukazuje totiž na řadu zdravotních problémů. Například na poškození ledvin nebo riziko ischemické choroby srdeční či selhání srdce. Podle lékařů mají lidé, kterým se bílkovina v moči objeví, až trojnásobně vyšší riziko srdečního selhání – což odpovídá riziku, které podstupují lidé po prodělaném infarktu. Odhalit bílkovinu přitom dnes není složité – stačí rychlý test ze vzorku moči, o který mohou pacienti požádat při preventivní prohlídce u svého praktika. Diabetici a lidé s vysokým krevním tlakem by podle odborníků měli vyšetření absolvovat alespoň jednou ročně. Praxe je však často jiná. Zatímco o rizicích spojených s vysokým cholesterolem či krevním tlakem lidé většinou vědí, bílkovina v moči bývá velkou neznámou. Vyšetření tak podstoupí jen zlomek pacientů, což se netýká jen České republiky. „Bílkovina v moči ukazuje na poškození ledvin. Nejčastěji se s ní setkáváme u rizikových skupin pacientů, jakými jsou diabetici, lidé s vysokým krevním tlakem a kardiaci. Právě nemoci srdce se ve většině případů pojí s onemocněním cév. A k průniku bílkoviny do moči dochází ve chvíli, kdy se poškodí výstelka cév v ledvinách. K tomuto porušení přispívá zmíněná cukrovka a také hypertenze,“ popisuje MUDr. Jiří Veselý, člen výboru České asociace ambulantních kardiologů. Špatná funkce ledvin ale není jediným problémem, na který bílkovina upozorňuje. „Vyšetření nám dává dobrý obraz o celkovém stavu cév v těle pacienta. Pomáhá nám vyhodnotit budoucí riziko vzniku srdečního selhání či ischemické choroby srdeční,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA v Brně. Odhalit bílkovinu v moči dnes přitom není složité, stačí absolvovat rychlý test. „V minulosti se parametr vyšetřoval prostřednictvím 24hodinového sběru moči. Pro pacienta to bylo nepohodlné a výsledky nebyly příliš přesné. Dnes se test provádí z jednorázového odběru, kdy je vzorek moči následně odeslán k analýze do laboratoře. Jde o rychlou a relativně levnou metodu, která nám ale umí říct hodně o budoucích zdravotních rizicích pacientů,“ přibližuje prof. Krejčí. O vyšetření mohou lidé požádat svého praktického lékaře při preventivní prohlídce, ale i specialistu – například diabetologa, kardiologa či internistu. Rizikoví pacienti by podle odborníků měli test podstupovat opakovaně, alespoň jednou ročně. Tomuto vyšetření se ale zatím nepřikládá dostatečný význam. Letos publikovaná německá studie analyzovala záznamy téměř 450 000 pacientů z více než 1 200 ordinací praktických lékařů. S hypertenzí se potýkalo téměř 76 % pacientů, s kardiovaskulárním onemocněním dalších 35 % a diabetem 2. typu trpělo přes 32 % lidí. Testem na přítomnost bílkoviny prošlo jen necelých 8 % těchto pacientů. „Uvádí se, že bílkovinu v moči má až 40 % diabetiků a až 20 % lidí bez cukrovky nad 65 let věku. Pokud se nám ji podaří pomocí testu zavčas odhalit, jsme schopni díky moderním lékům její výskyt zredukovat, a snížit tak riziko srdečního selhání. Lidé, kteří mají bílkovinu v moči, jsou totiž selháním srdce ohroženi stejně jako pacienti, kteří dříve prodělali infarkt. Zabránit dokážeme také samotnému poškození ledvin,“ upozorňuje MUDr. Veselý a popisuje, že pokud pacient situaci dlouhodobě neřeší, přestávají mu ledviny dostatečně filtrovat krev. Ve výsledku pak může jejich funkce klesnout natolik, že je nutná transplantace nebo dialýza. Selhání srdce, poškození ledvin a cukrovka 2. typu jsou onemocnění, která často bývají provázaná – pojí se s obezitou i vyšším věkem. Podle odborníků až 60 % pacientů s chronicky poškozenými ledvinami trpí zároveň kardiovaskulárním onemocněním. Přibližně u jednoho ze tří pacientů s cukrovkou 2. typu nefunguje správně srdce. Až 40 % pacientů s diabetem má i chronické onemocnění ledvin. Na problémy s ledvinami může kromě vyšetření bílkoviny v moči upozornit také jednoduchý krevní test. Lékaři proto doporučují, aby lidé nezanedbávali preventivní prohlídky, které mohou potíže zavčas odhalit. O srdečním selhání: Chronické srdeční selhání postihuje více než 60 milionů lidí na celém světě. V ČR je nejčastější příčinou hospitalizace u lidí nad 65 let. V příštích 25 letech lze dle odborníků očekávat 50% nárůst hospitalizací pro srdeční selhání. Obecně kardiologové odhadují, že v roce 2030 se bude v Česku léčit až 600 000 nemocných s touto diagnózou. Mezi nejčastější příznaky srdečního selhání patří dušnost, otoky nohou a únava. Příčiny selhání srdce jsou různé, může je mít na svědomí například prodělaný infarkt, chlopenní vada, neléčený vysoký krevní tlak či arytmie. Více informací a jednoduchý test příznaků srdečního selhání je na www.srdcedycha.cz. O chronickém onemocnění ledvin (CKD): Jde o dlouhý a obvykle pomalý proces, v jehož průběhu ledviny postupně ztrácejí svou funkci. Zpočátku si pacient ani nemusí všimnout, že je nemocný. Může ztratit až 90 % funkce ledvin, aniž by měl jakékoliv příznaky. CKD postihuje až 10 % populace, trpí jím jeden z pěti mužů a jedna ze čtyř žen ve věku 65 až 74 let. CKD je jednou z chronických komplikací diabetu (1. i 2. typu). Více informací na www.chronickeonemocneniledvin.cz. O cukrovce 2. typu: Diabetes je chronické onemocnění, při kterém tělo není schopno vyrábět anebo účinně využívat inzulin. To způsobuje dlouhodobé zvýšení hladiny cukru v krvi, což může vést k poškození řady orgánů v těle, například ledvin, srdce, očí, nervů a dalších. Zpočátku se cukrovka výrazně neprojevuje, později lidé pociťují žízeň, častěji chodí močit, jsou unavení, mají hlad, cítí mravenčení v rukou a nohou, vidí rozmazaně a hojí se jim hůře poranění. Závažným komplikacím lze předejít úpravou životního stylu a užíváním moderních léků. Více informací na www.osladtocukrovce.cz.
- Společnost Capgemini dokončila akvizici společnosti Syniti, čímž posiluje své schopnosti v oblasti datové digitální transformace.
- TechnoVision: 5 klíčových technologických trendů, které stojí za to sledovat v roce 2025
- Většina bank a pojišťoven se potýká s maximalizací hodnoty jejich investic do cloudu
