Legislativní ukotvení konce uhlí nejpozději do roku 2033 je úkolem Fialovy vlády

Praha, 5. 11. 2024 – Organizace Greenpeace ČR otevřeným dopisem podpořila předsedu vlády Petra Fialu, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a ministra životního prostředí Petra Hladíka v tom, aby legislativně zakotvili konec uhlí nejpozději do roku 2033 ještě v tomto volebním období. Aktéři včetně byznysu a energetického sektoru potřebují jistotu ohledně toho, kdy nejpozději dojde k odklonu od uhlí v Česku. 

Česká republika stojí před zásadní výzvou: rychle skončit s uhlím a zajistit přechod na udržitelné a obnovitelné zdroje energie. Tento krok je nezbytný nejen pro ochranu klimatu, ale i pro ekonomickou stabilitu a zdraví obyvatel. Pro úspěšnou transformaci ale potřebujeme jasný plán, jehož schválení je teď na vládě Petra Fialy. Je nezbytné, aby ještě v tomto volebním období legislativně ukotvila termín odchodu od uhlí nejpozději do roku 2033 a stanovila konkrétní cíle a podmínky pro odklon od uhlí ve Státní energetické koncepci (SEK). Ta bohužel stále ještě nebyla projednána a schválena společně s Národním energeticko-klimatickým plánem (NKEP) a Politikou ochrany klimatu (POK), přestože jejich schválení bylo původně plánováno již v červenci. 

Česká republika tak s odklonem od uhlí výrazně zaostává. V situaci, kdy se v jiných zemí zavírají poslední uhelné elektrárny – Velká Británie už od října elektřinu z uhlí nevyrábí – Česko nemá ani plán jak s uhlím skončit a stává se tak fosilním skanzenem v regionu. Dokonce hrozí i umělé protahování odchodu od uhlí. To by mohla umožnit finanční podpora uhelných elektráren, kterou někteří poslanci chtějí přidat do aktuálně projednávaného LEX OZE III formou pozměňovacího návrhu. I z těchto důvodů je zásadní legislativně upravit termín odklonu od uhlí.

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: 

Současná vláda se ve svém programovém prohlášení sice zavázala vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033, zároveň si však stanovila, že uhelné elektrárny budou odstavovány pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. Výsledkem je bohužel situace, kdy záložní kapacity dosud vznikaly jen velmi pomalu, protože k tomu nebyla motivace ani dostatečné podmínky. Legislativní zakotvení roku 2033 jako termínu, do kdy nejpozději se má odklon od uhlí uskutečnit, by všem poskytlo jasný časový rámec a motivaci ke vzniku uvedených záložních kapacit.” 

Organizace Greenpeace v otevřeném dopise, který je adresovaný premiérovi Petrovi Fialovi a ministrům Lukáši Vlčkovi a Petru Hladíkovi, vyjádřila obavy z pomalého postupu vlády v této klíčové oblasti. “Rádi bychom se ujistili, že s legislativním ukotvením termínu odchodu od uhlí nejpozději do roku 2033 ještě v tomto volebním období stále počítáte. Zároveň nás zajímá, jakým způsobem ohledně zakotvení konce uhlí v zákoně plánujete postupovat. Vaši snahu o legislativní zakotvení konce uhlí nejpozději do roku 2033 maximálně podporujeme,” stojí v dopise. 

Čas na realizaci legislativního zakotvení odklonu uhlí se však krátí. Podle návrhu Státní energetické koncepce měl být konec uhlí v zákoně upraven do 30. června 2025. Jestli to chce vláda stihnout, měla by okamžitě jednat a podniknout k tomu nutné kroky. Nechat tento úkol na příští vládu není rozumné už jen z toho důvodu, že Česká republika potřebuje jasný horizont, kdy nejpozději k odklonu od uhlí dojde. Jeho odkládání rovněž blokuje řadu klíčových výhod pro Českou republiku. 

Jasný termín nejzazšího odklonu od uhlí by například podpořil investice do obnovitelných zdrojů energie a technologických inovací, což by vedlo ke vzniku nových pracovních míst v zeleném sektoru. Stabilní legislativní rámec by také usnadnil plánování pro průmyslové podniky, které by měly možnost se na transformaci energetického trhu připravit. V neposlední řadě by to přispělo k ochraně životního prostředí a snížení emisí skleníkových plynů, což je klíčové pro zdraví obyvatel a ochranu přírody. Podle studie od CAN Europe může neřešení klimatické krize Evropu stát do roku 2100 až 347 miliard eur. Čím dříve ČR zakotví termín pro odklon od uhlí, tím více přispěje k udržitelnému a levnějšímu energetickému systému, který bude odolný vůči klimatickým výzvám.