Celosvětové tempo snižování uhlíkové v roce 2023 zpomalilo na 1 %. Stanovené cíle vedoucí k oteplení Země maximálně o 1,5 °C do roku 2050 se tak při podobném tempu snižování emisí skleníkových plynů nepodaří splnit. V ČR tempo snižování dosáhlo 8,7 % a bylo jedno z nejrychlejších na světě. Za celosvětově pomalým tempem dekarbonizace stojí především rostoucí spotřeba elektřiny pocházející často z neekologických zdrojů, vyplývá z aktuální studie PwC Net Zero Economy Index.
- Loni dosáhlo tempo dekarbonizace jen 1 %, aby svět splnil závazek oteplení o max.
1,5 °C do roku 2050, musela by požadovaná roční míra dekarbonizace přesáhnout 20 % - V České republice loni tempo dosáhlo nadprůměrných 8,7 %, pokles byl jeden z největších v EU i ve světě
- Nadprůměrně v ČR loni klesala také energetická náročnost, a to o 6,8 % oproti světovému průměru 0,9 %
- Mezi největší znečišťovatele nadále patří Indie a Čína, obě země svou uhlíkovou stopu loni dále navýšily
PwC Net Zero Economy Index 2024: Míra dekarbonizace a vývoj energetické náročnosti v roce 2023
| Míra dekarbonizace | Energetická náročnost | |
| Německo | 9,0 % | -6,7 % |
| Česká republika | 8,7 % | -6,8 % |
| EU | 7,0 % | -2,8 % |
| USA | 5,1 % | -3,6 % |
| Svět | 1 % | -0,9 % |
| Čína | -0,7 % | 1,2 % |
| Indie | -1,3 % | -0,4 % |
Za pomalým celosvětovým tempem dekarbonizace byl především prudký nárůst spotřeby elektřiny, v důsledku čehož se zvýšila spotřeba fosilních paliv. Kromě silného hospodářského růstu a vlny veder za vyšší spotřebou elektřiny stojí paradoxně i větší využívání ekologických spotřebičů, jako jsou např. tepelná čerpadla nebo elektromobily.
„Světová ekonomika se stále více vzdaluje od svého závazku snížit tempo oteplování planety. Cíl dosáhnout oteplení o maximálně 1,5 stupně do roku 2050 je v tuto chvíli nereálný, neboť tempo snižování uhlíkové stopy by muselo být dvacetkrát rychlejší než loni. I pro dosažení nejnižší ambice Pařížské dohody – maximálního oteplení o 2 stupně – by roční míra dekarbonizace musela klesat o téměř 7 procent ročně, tedy sedmkrát rychleji než loni,“ varuje Jan Brázda, partner a sustainability leader PwC Česká republika.
Rok 2023 přinesl jeden z nejpomalejších poklesů uhlíkové stopy za více než 10 let, tempo dekarbonizace kleslo jen o 1 %. Podle nejnovějších propočtů PwC by nyní musela dekarbonizace probíhat tempem
20,4 % ročně (loni ještě stačilo teplo 17,2 %), a to navzdory rychlému růstu kapacit obnovitelné energie, který loni dosáhl 14 %.
PwC Net Zero Economy Index 2024: Tempo dekarbonizace potřebné pro oteplení o 1,5 a 2 °C
V České republice přitom bylo tempo snižování uhlíkové stopy jedno z nejrychlejších ve světě, když dosáhlo
8,7 %. Pro srovnání, mezi nejvyspělejšími zeměmi světa sdruženými v G7 dosáhlo tempo jen 5 %, stejně jako v USA. V EU pak dosáhlo tempo dekarbonizace 7 %. Problém tak zůstává u největších znečišťovatelů, jako jsou Čína nebo Indie, kde uhlíková stopa i v loňském roce dále rostla.
„Ani v případě České republiky ale není dvakrát důvod k jásotu, za nadprůměrným poklesem uhlíkové stopy totiž stojí především ochlazení ekonomického růstu a slabší poptávka po energiích v důsledku jejich vysokých cen. Teprve další v pořadí je uvědomění firem, že musí snižovat svou ekologickou zátěž, byť tlak na investice tímto směrem poroste s rozšířením povinnosti nefinančního reportingu. Firmy tak budou muset vyžadovat snižování ekologické stopy nejen u sebe, ale i u svých obchodních partnerů,“ předpokládá Jan Brázda.
Ve světě přitom v loňském roce poptávka po energiích dále rychle rostla o 2,5 %. A to se nezmění ani v následujících letech, kdy se pro letošní i příští rok očekává nárůst celosvětové poptávky po elektřině minimálně o 4 %, což bude nejrychlejší tempo za posledních 20 let. Nedostatečné snižování emisí je tak obětí hospodářského růstu, kdy svět zatím není schopen pokrýt svou spotřebu energií ekologickými zdroji. „Dostáváme se tím do začarovaného kruhu, kdy silný ekonomický růst neumožňuje rychlejší odklon od fosilních paliv a tím rychlejší tempo dekarbonizace. S nedostatečným snižováním emisí uhlíkových plynů dochází k rychlejšímu oteplování planety a častějším vlnám veder, kterým se opět bráníme vyšší spotřebou energie,” upozorňuje Jan Brázda.
Kvůli nedostatku ekologických zdrojů energií se zároveň svět dostává do paradoxní situace, kdy k emisím přispívají i ty produkty, které by měly naopak přispívat ke snižování uhlíkové stopy – za rostoucí spotřebou energií jsou i zvýšené prodeje tepelných čerpadel nebo elektromobilů. Vyšší spotřeba energie je totiž z velké části kryta neekologickými zdroji energie, spotřeba fosilních paliv loni vzrostla o 1,5 %. Závislost světových ekonomik na fosilních palivech tak bohužel stále roste a v energetickém mixu mají stále převahu.
Pařížská dohoda byla přijata v roce 2015, nahradila předtím platný Kjótský protokol. Dohoda mimo jiné formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu a úsilí o to, aby nárůst teploty země nepřekročil hranici 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Hlavní změnou je, že se k ní přihlásily nejen rozvinuté, ale i rozvojové země. V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.
O PwC
V PwC usilujeme o budování důvěry a řešení důležitých problémů ve společnosti. PwC je sítí firem s více než 284 tisíci lidmi ve 157 zemích světa. Poskytují kvalitní auditorské, daňové a poradenské služby, které podporují jejich klienty při dosahování jejich cílů. Více se o PwC dozvíte na www.pwc.com/cz. Název „PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.
Více informací na www.pwc.com/structure.