„Zatímco v prosinci dosahovala inflace hranice 3 %, v lednu mírně poklesla. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. V lednu meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 2,8 %. Do jejich vývoje se propsaly hlavně ceny potravin, které byly oproti loňskému lednu vyšší o necelých 5 %, přičemž většina sledovaných položek v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje svůj meziroční cenový růst zrychlila, případně zmírnila meziroční pokles. Ke zpomalení meziročního cenového růstu naopak došlo v oddíle bydlení, kde růst cen vodného v lednu poklesl na 4,2 % z prosincových 10,9 %, cen stočného na 3,7 % z 13,4 %. Ceny elektřiny pak dokonce přešly z prosincového růstu o 8,0 % v lednový pokles o 4,7 %. Významněji klesly i ceny zemního plynu, a to o 7,7 %. V prosinci přitom činil jejich pokles 5,5 %,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
„Ačkoliv se Česká republika zatím těší relativně nízké míře inflace, není to dlouhodobě udržitelná situace, na druhou stranu neočekávám, že by se měl opakovat vývoj například z roku 2022, kdy celoroční inflace činila 15,1 %. Je ovšem otázkou, s jakými překážkami se budeme muset do budoucna vypořádat. Pokud by Spojené státy uvalily na výrobky z Evropské unie další cla, nejen již avizovaná cla na dovoz oceli a hliníku, omezilo by to obchod a zpomalilo českou ekonomiku. Navíc by se nejednalo pouze o dopad na samotný přímý export do USA. Proměnila by se situace i na trzích evropských zemí, kde by výrobci pro své produkty hledali nové příležitosti k odbytu. Na samotné výrobce jsou navíc navázáni jejich dodavatelé a subdodavatelé. Pokud by tedy firmy kvůli nižším objemům výroby musely zvýšit ceny, aby pokryly fixní náklady, může to podpořit i inflaci,“ dodává Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.