Nový robot Helhest z FEL ČVUT zvládl testování v Alpách a míří na trh. Spin-off vznikl za jediný měsíc

Rychlý, odolný a konstruovaný pro náročné podmínky. Nový taktický  robot Helhest, který vyvíjejí vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT,  dokazuje svůj potenciál nejen v laboratoři, ale nově také při náročném  testování v rakouských Alpách. Z technologie schopné autonomního  pohybu v obtížném terénu vznikl první spin-off ČVUT v oblasti  robotiky, navíc v rekordním čase: od prvních konzultací k založení  společnosti u notáře uběhl pouhý měsíc. 

Helhest – pojmenovaný po mytickém trojnohém koni z dánské mytologie – není jen  další experimentální prototyp. Vývojový tým robotiků jej navrhl s důrazem na nízkou  cenu, vysokou odolnost a rychlost. „Chtěli jsme robota, který zvládne náročný terén,  je levný, rychlý a zároveň natolik robustní, aby fungoval i po převrácení,“ vysvětluje  doc. Karel Zimmermann z katedry kybernetiky FEL ČVUT, který společně s prof.  Tomášem Svobodou a Ing. Bedřichem Himmelem stojí za vznikem robota. 

Robot dosahuje rychlosti až 20 km/h, unese až 100 kg a zvládne překonat půlmetrové  překážky. Díky konstrukci se dokáže znovu převrátit a pokračovat v misi. V  extrémních podmínkách tak zvládne i provoz „vzhůru nohama“. Zásadní je modulární  přístup: základní verze robota cílí například na výzkumné instituce, které potřebují  robustní hardware pro vlastní algoritmy. Autonomní navigace je založená na  pasivních senzorech – především kamerách – což umožňuje operace i bez GPS  a snižuje viditelnost ve spektru. Potenciální aplikace zahrnují vojenský a záchranný  průzkum, převoz senzorů pro detekci chemických látek, operace v podzemí i asistenci  v těžko přístupném terénu. 

Zvládne černou sjezdovku v Alpách i pád do potoka 

V týdnu od 7. července 2025 se tým zúčastnil mezinárodního cvičení robotických týmů  v rakouských horách, které organizovala rakouská armáda a technická univerzita ve  Štýrském Hradci (TU Graz). V náročném terénu s velkým převýšením a nadmořskou  výškou přes 2000 metrů nad mořem robot Helhest osvědčil své přednosti.

„Konstrukce vzbudila velký zájem mezi zahraničními odborníky. Díky třem kontaktním  bodům měl Helhest v terénu stabilní trakci i tam, kde čtyřkolové stroje ztrácely  částečně kontakt se zemí,“ říká prof. Tomáš Svoboda. Robot dokázal v ručním režimu  vyjet extrémně strmý terén, srovnatelný se sklonem černé sjezdovky, a osvědčil se i  v krizových situacích – při pádu do potoka se nezastavil a pokračoval v jízdě. 

„Vyhovovalo nám, že nešlo o soutěž, ale o společné cvičení robotických skupin a sběr  dat v extrémním prostředí. Pro další vývoj to bylo velmi cenné a umožní nám to dělat  rychlé pokroky,“ vysvětluje prof. Svoboda, kterého těší, že v náročném porovnání s  modely ze zahraničních univerzit obstály i další roboty z Fakulty elektrotechnické,  pásový MARV a kolový Husky, kterého testoval tým prof. Jana Faigla z Centra umělé  inteligence FEL ČVUT. „Naše roboty prokázaly výbornou technologickou prostupnost  i ve výškách a náročných horských terénech,“ dodává prof. Svoboda. 

Tým aktuálně ladí pokročilé autonomní chování založené výhradně na pasivních  senzorech (kamery, IMU, magnetometry) bez použití LiDARu. Tento přístup nejen  snižuje cenu, ale umožňuje i méně detekovatelné operace – např. ve vojenském  prostředí. Na vývoji algoritmů se podílí také tým kolem doc. Martina Sasky, známý  svými úspěchy v oblasti létajících robotů. 

Díky napojení na firmu SpaceKnow by se Helhest mohl stát „okem na zemi“ pro  analýzu satelitních snímků. V plánu jsou i další prezentace robota na podzimních  akcích v Česku. 

První robotický spin-off ČVUT: z laboratoře do byznysu za 30 dní 

Společnost HELHEST s.r.o. je pátým oficiálním spin-offem ČVUT a prvním  zaměřeným na robotiku. Firma navazuje na roky výzkumu v oblasti autonomní  mobility a mechaniky. Do firmy vstoupilo ČVUT prostřednictvím dceřiné společnosti  ČVUT Tech, která v ní drží 10% podíl. 

Ke vzniku společnosti významně přispěl tým pro transfer technologií ČVUT, který  univerzitním výzkumníkům pomáhal s právními, byznysovými i licenčními otázkami  a celým procesem založení. Současně tým dbá na to, aby nově založená společnost  měla vysoký potenciál s jasnou vizí růstu, škálovatelnosti a návratnosti investice. 

„Chtěli jsme ověřit, že je možné založit spin-off rychle, efektivně a bez zbytečné  byrokracie. Díky technologickému transferu ČVUT a jeho hladce fungující spolupráci  s fakultou (proděkan prof. Vobecký) se to podařilo během jediného měsíce,“  vysvětluje doc. Karel Zimmermann. HELHEST nyní pracuje na zacílení prvních  zákazníků jak ve vojenském, tak civilním sektoru. Pomáhá mu i tzv. WHIP program,  který propojuje akademické týmy s prokazatelně úspěšnými lidmi z komerční praxe. 

„WHIP má jediný úkol – dotlačit spin-off k příjmům. Pomáhá zakladatelům zaměřit se  na zákazníka, otestovat trh, přizpůsobit produkt a hlavně nepromeškat správný  okamžik pro první komerční krok,“ říká JUDr. Ing. Jan Urban, Ph.D., LL.M., vedoucí  Odboru transferu technologií a fundraisingu ČVUT a autor konceptu WHIP programu. 

„Cílem je nejen podpořit vznik nových firem, ale také zajistit jejich dlouhodobou  udržitelnost a růst na trhu, což je pro nás důležité nejen v případě spin-offu HELHEST,  ale i u několika dalších, které jsou blízké svému založení,“ dodal. 

Více info https://www.helhest.com/ 

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder  umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově  na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky  a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového  inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice.  Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou  spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta  elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad  prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz 

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v  Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických  vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií).  Studuje na něm přes 19 000 studentů. V akademickém roce 2024/2025 má ČVUT v Praze akreditováno  celkem 341 studijních programů, z toho 145 v angličtině. Kromě fakult tvoří ČVUT v Praze také šest  ústavů (Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Univerzitní  centrum energeticky efektivních budov, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a Ústav  technické a experimentální fyziky). ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se  znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.  Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol  a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je  ČVUT na 416. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci  hodnocení Subject Rankings 2024 pro „Architecture and Build Environments“ je ČVUT 151.–200.,  v „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 150.–201. místem, v oblasti „Mechanical,  Aeronautical & Manufacturing Engineering“ na 201.–250. místě, u „Electrical & Electronic  Engineering“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural  Sciences“ jsou na 307. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 201.–250.  místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 301.–350. místě a v  oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 182. místě. Od roku 2020 je ČVUT členem aliance  prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje zajímavou a přínosnou příležitost pro  studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout  kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou Technical University of  Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique – L´X,  Tallinn University of Technology, École polytechnique fédérale de Lausanne a Technion Israel Institute  of Technology. Roku 2023 byla aliance rozšířena o HEC Paris a IESE Business School (University of  Navarra). Více na www.cvut.cz.