Monstarlab bojuje za diverzitu v IT odvětví a pomáhá ženám opět dobýt svět informatiky

Pod pojmem IT se mnohým stále ještě vybaví ztemnělá kancelář, ve které sedí hromada mužů, kteří zadávají do počítače velké množství nesrozumitelných znaků. Jiní si možná vybaví kultovní britský seriál IT Crowd s ikonickou větou A zkusili jste to vypnout a zapnout? Co však mají tyto dvě představy společné je, že se v nich objevuje pramálo žen. Přitom není to tak dávno, kdy byla výpočetní technika dokonce ženskou doménou. Až do druhé světové války programovaly pro firmy jako Harvard Computers či NASA převážně ženy. Situace se změnila v šedesátých letech, kdy se IT dostalo do popředí a ženy se z oboru začaly pomalu vytrácet. V Československu se výpočetní technice věnovaly ženy až do 80. let 20. století. Nadnárodní IT firma Monstarlab si je dobře vědoma faktu, že do IT ženy rozhodně patří a v praxi bojuje za genderovou vyváženost – jejich programy a firemní kultura mají napomoci ženám opět dobýt svět informatiky. 

 
Existují ženy vývojářky? A když ano, kdo jsou?
Za vývojáře softwaru se mají zaměstnanci, kteří analyzují, navrhují, implementují a testují nově vyvíjené programy. O ženách vývojářkách a jejich pozici v oboru promluvila Android developerka Şevval z pražské pobočky Monstarlab, původem je z Turecka a momentálně se přestěhovala do Prahy: ,,Pracovala jsem s jednou skvělou seniorní vývojářkou na více než jednom projektu. Podporovala mě a určitě se stala někým, ke komu mohu vzhlížet. Jsem si jistá, že se časem setkám a budu moci spolupracovat s vícero vývojářkami. Abych byla upřímná, počet mužských vývojářů převažuje. Tato skutečnost platí bohužel nejen pro Monstarlab, ale i pro celé STEM odvětví obecně.” Jako svou misi v IT Şevval Serbes vidí kariérní mentoring pro ženy se zájmem v informatice: ,,Jako vývojářka, která je na začátku své kariéry, mít svůj vzor a mentorku, vidět další úspěšné ženy pracující ve stejné oblasti a poslouchat jejich příběhy, je vskutku motivující až téměř nezbytné,“ uzavírá.
 
České ajťačky
Markéta Ohnišťová, rovněž z české pobočky Monstarlab pracuje na pozici IT Security Responsible, je k diverzitě ve výpočetní technice optimistější: ,,Během mé zahraniční praxe jsem si nemohla nevšimnout, že poslední dobou jsou ženy, zejména ty po dokončení vysoké školy, přitahovány více do tajů IT světa. Pokud nejsou vystudované přímo v nějakém z IT oborů, převažuje u nich samozřejmě respekt nebo strach z tohoto světa, ale vidím, že je to láká víc a víc. Ženy by se oborům jako je IT Security a Compliance určitě neměly vyhýbat, jelikož je to velice variabilní a interaktivní obsah práce napříč všemi oblastmi byznysu.” Lukrativnost a otevřenost nebyla v tomto odvětví nikdy větší. Důkazem nám může být i nejnovější firemní cíl Avastu pod novou ředitelkou D&I Ditou Formánkovou, která chce během letoška zvýšit zastoupení žen ve firmě o 4 %. Monstarlab otevírá dveře i lidem, kteří vystudovali jiný obor a do informatiky a IT jsou nadšení. 
 
,,Snažíme se destigmatizovat IT co se týče komplexity prostředí a v rámci diverzity a inkluze. Proto je pro nás důležité přiblížit tento svět i lidem z úplně jiných oborů, ať už jsou to lidé z armády nebo učitelé a to skrze veřejné iniciativy například v podobě přednášek a konferencí. Dávno již neplatí, že bez znalostí matematiky člověk nemůže být vývojář a stejně tak v IT je o mnoho více druhů pozic než jen vývojáři. V neposlední řadě, rychlost změn v tomto prostředí je další důvod proč v mnoha případech nezáleží na vzdělaní, nicméně chuti se učit novým věcem,” popisuje postoj Monstarlabu Dominik Hádl SVP CIO EMEA/Americas.
 
Diverzita jako závazek
,,Pokud na otázku genderových rozdílů v IT odvětví odpovím s ohledem na mé dosavadní pracovní zkušenosti a na lidi, se kterými jsem se setkala, řekla bych, že není zřetelný rozdíl mezi ženami vývojářkami a muži vývojáři. V podstatě každý přináší ke stolu své znalosti a zkušenosti, takže věřím, že to nesouvisí s pohlavím.” komentuje Şevval Serbes dovednosti lidí v IT.
 
Zdroj pro rozmanitost, tak definuje svojí firemní kulturu Monstarlab. Prostředí, ve kterém je každý reprezentován, respektován, oceňován a může se rozvíjet a zlepšovat. ,,Ve společnosti je celkově příjemná atmosféra, do lidí je vkládána velká důvěra, vše se řeší diskusí  a s respektem a klade se zde důraz na transparentnost v komunikaci – což jsou, alespoň pro mne, hodnoty k nezaplacení na pracovišti,” hodnotí Markéta Ohnišťová firemní kulturu. K zajištění férového prostředí jsou pak kromě transparentnosti ustanoveny také interní cíle, které mají za cíl sledovat pokrok růstu. Úspěch je definován spokojeností zaměstnanců, kteří mají v úmyslu ve firmě nadále zůstat, zvyšují svoje pracovní úsilí a výkon a nebojí se vyjádřit svůj názor. Tato pravidla platí nejen pro lidi uvnitř firmy, ale i pro jejich klienty a externí spolupracovníky.
 
Diverzita díky celosvětové spolupráci
Globálnost a nadnárodnost je pro budování diverzity, jak genderové tak i kulturní naprosto nezbytná. ,,V Monstarlabu cítím a vím, že pracuji pro globální společnost, a mohu říci, že právě v tom je jeho síla. Od prvního dne jsem v kontaktu a spolupracuji s kolegy z Kodaně, Berlína, Londýna, Dubaje a vím, že budu pokračovat ve spolupráci s mnoha dalšími, kteří pracují v ostatních kancelářích po celém světě a nejsou omezeni lokalitou. Práce s lidmi z různých prostředí vám pomůže objevit různé způsoby myšlení a naučí vás myslet jinak než jste zvyklí. Inspiruji se a učím,” oceňuje Şevval. ,,Na denní bázi řeším věci napříč světem od Tokia přes Evropu až po New York, a současně je to i samotné složení kolektivu, které nezná hranice.” dodává ke svému normálnímu pracovnímu dni Markéta. Ženy a muži z Monstarlabu mají možnost také cestovat mezi světovými pobočkami. V současnosti se čeká na zlepšení celosvětové pandemie.
 
,,V květnu veškerý management osobně podepsal novou DE&I Policy, která byla tvořena s více než 50 zaměstnanci všech úrovní napříč pobočkami. Pražskou pobočku buduji tak, abychom měli co možná nejzajímavější a diverzní tým. Záleží mi na celkovém rozhledu týmu. Kromě nových technologií se díky tomu učíme i novým kulturám a lépe chápeme dění ve světě, chceme umět spolupracovat a komunikovat s každým člověkem bez ohledu na jeho původ, pohlaví, víru, jazyk,” zakončuje Hádl.