Na co by Češi použili rychlou půjčku 80 tisíc korun, kdyby ji měli okamžitě k dispozici? A lišila se nějak preference nakládání s těmito penězi u lidí do 30 let a starších? Právě to se pokusila zjistit fin-tech společnost FlexiFin z průzkumu formou Omnibusu, což je pravidelně se opakující průzkum zahrnující více témat a oblastí od různých zadavatelů. FlexiFin jím oslovil tisícovku lidí napříč všemi kraji, věkovými kategoriemi, dosaženým vzděláním a velikostí obce, v níž bydlí. Výsledek je velmi překvapivý. Kdo by očekával, že mladší ročníky peníze bezmyšlenkovitě rozhází za zábavu a starší je utratí uvážlivě, hodně by se mýlil. Je to vlastně úplně naopak.
Lidé mladší 30 let by rychlou půjčku 80 tisíc korun často použili na sebevzdělávací kurzy. Uvedla to víc než třetina (34,7 %) z tisícovky dotázaných. U starších 30 let by takovou investici zvolilo jen 16,3 % respondentů a ze starších 60 let dokonce jen 7,5 %. Další častou útratou u mladých do 30 let by byla investice do podnikání, kterou uvedla více než čtvrtina dotázaných (25,9 %). Ze starších 30 let by tak učinilo jen 5,5 %, u starších 60 let pak pouhých 1,5 %. Mezi nejčastější investicí u mladých by byla také koupě dopravního prostředku, kterou uvedlo 23,1 % dotázaných (u starších 30 let jen 10,5 %).
Starší by si radši nepůjčili a pokud ano, pak na zvelebení domácnosti
Jak by tedy s 80 tisíci korunami naložili Češi starší 30 let? Plná pětina (20,8 %) by si v prvé řadě takovou půjčku vůbec nevzala, i kdyby měli možnost. Ze starších 60 let by ji odmítla hned čtvrtina dotázaných (25 %). Když už by takový úvěr využili, peníze by lidé starší 30 let použili zejména na zvelebení své domácnosti. Uvedlo to 42,5 % dotázaných. Stejnou preferenci by měli i mladí do 30 let, ale uváděli ji méně často než starší, konkrétně ve 40,8 % případů. Za zmínku také stojí, že skoro desetina oslovených mladších 30 let (9,5 %) by půjčku použila na překlenovací období mezi čerpáním jiných úvěrů. Starší 30 let by tak učinili jen v šesti procentech případů, senioři nad 60 let jen ve dvou procentech.
FlexiFin se ptal také na to, jaký čistý měsíční příjem by chtěli dotazovaní Češi pobírat, aby mohli vést spokojený život bez výrazného omezování. Mladší 30 let nejčastěji (v 27,9 % případů) uváděli částku 50 000 korun, kterou by preferovali i starší 30 let, ale v menší míře – takový plat by chtěla méně než čtvrtina dotázaných (23,6 %). Více než pětině starších 30 let (22,1 %) by stačilo 30 000 korun čistého měsíčně. A pro seniory starší 60 let by tato částka představovala ideální příjem dokonce v 41,6 % případů. Dodejme, že průměrná měsíční mzda v České republice dosáhla ve 3. čtvrtletí 2024 částky 45 412 korun.
Mladší si hlídají svoji kredibilitu více než starší
A jak jsou na tom mladší a starší Češi se znalostí svojí bonity a kredibility, tedy toho, zda by jim v případě potřeby banka nebo nebankovní instituce poskytla úvěr nebo hypotéku? Pravidelnou kontrolu registrů dlužníků provádí 13,6 % Čechů mladších 30 let a 11,7 % lidí starších 30 let. Respondenti nad 60 let ovšem jen v 6,6 % případů. Více než třetina respondentů starších 30 let (37,1 %) doufá, že by žádný problém se získáním úvěru neměla, a podobně laxně se ke svojí kredibilitě staví i 29,9 % Čechů mladších 30 let. Naopak víc než třetina mladších 30 let (34,7 %) je přesvědčena, že své závazky řádně splácí, a tak nepotřebuje kontrolovat registry dlužníků, zatímco u starších 30 let má takovou jistotu 31,9 % dotázaných.
„Ukazuje je, že mladší lidé, kteří sáhnou po půjčce, dokážou tyto peníze často využít uvážlivěji než starší. Je to velmi příjemné zjištění,“ konstatuje Roman Bulguris, generální ředitel a zakladatel společnosti FlexiFin, která je poskytovatelem nebankovních půjček na českém trhu. Jejím prostřednictvím si můžou zájemci půjčit potřebné prostředky jednoduchým způsobem přes web a poté kontrolovat jejich čerpání a splácení prostřednictvím mobilní aplikace pro chytré telefony a tablety s operačním systémem Android nebo iOS.