České vysoké učení technické v Praze bude 6. listopadu 2025 hostit veřejný workshop „Nové směry v elektronice pro průmysl 4.0 a medicínu 4.0“, který propojuje špičkové výzkumníky s průmyslovými partnery v oblasti senzorů, optických vláken, mikrovlnné fotoniky a nových komunikačních sítí. Akci organizuje Národní kompetenční centrum FEIM – Future Electronics for Industry 4.0 and Medical 4.0.
„Národní centrum kompetence FEIM velmi úzce propojuje akademický výzkum a vývoj s aktuálními potřebami průmyslu. Využívá skutečnosti, že nové poznatky vznikají ve spolupráci různých oborů (materiálové inženýrství, IT, software, elektronika a mikroelektronika, biomedicína apod.) v těsné spolupráci akademického výzkumu a realizačních technologií firem s přímým dopadem na rozvoj, efektivitu a udržitelnost mnoha oblastí moderní společnosti,“ říká prof. Miroslav Husák z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který projekt FEIM řídí. Centrum sdružuje 24 partnerů, z toho čtyři univerzity – vedle ČVUT také Univerzitu Pardubice, Vysoké učení technické v Brně a Západočeskou univerzitu v Plzni.
Cílem workshopu je představit nové směry výzkumu, které reagují na výzvy současného průmyslu a společnosti – od zdravotnických aplikací a inteligentních textilií až po budoucnost komunikačních technologií 6G. Účastníci se mohou těšit na tři hlavní oblasti výzkumu, které pokrývají nejnovější trendy v elektronice pro průmysl i zdravotnictví. Následující tři kapitoly představí jejich konkrétní obsah a hlavní řečníky.
Budoucnost komunikačních technologií: nové senzory a komunikační sítě propojí průmysl i infrastrukturu
Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou trendy v komunikačních technologiích, jako jsou 6G sítě, satelitní komunikace či mesh sítě. V rámci bloku představí prof. Stanislav Zvánovec z Fakulty elektrotechnické ČVUT nové senzorové sítě a komunikační protokoly pro průmyslové aplikace, na jejichž vývoj se v rámci výzkumné skupiny na katedře elektromagnetického pole zaměřuje.
„Náš výzkum se opírá o spolupráci s průmyslovými partnery, např. se společností Argotech, se kterou tým vyvíjí mikrovlnně-fotonické systémy kombinující laserovou a mikrovlnnou techniku. Tyto technologie nacházejí uplatnění v moderní robotice, autonomních systémech, neinvazivní diagnostice či při měření v náročných průmyslových podmínkách,“ říká prof. Zvánovec.
Další část bloku se bude věnovat bezdrátovým senzorovým sítím nové generace, jako je technologie IQRF, od společnosti Microrisc a VUT, která umožňuje propojení velkého množství senzorů v sítích typu Mesh na krátké vzdálenosti s nižší energetickou náročností než standardní Wi-Fi či Bluetooth. Rovněž bude představena satelitní komunikace vyvinutá na VUT pro senzorové sítě. V kombinaci s optickými a fotonickými prvky tak vznikají systémy, které překonávají současné limity komunikace i monitoringu v reálném čase.
Healthcare & Homecare: Jak chytré textilie a nositelné technologie mění sledování zdraví
Tým prof. Aleše Hamáčka z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni staví vývoj na evropsky dostupných, recyklovatelných materiálech a technologicky jednoduchých procesech s nízkými energetickými náklady. Doc. Radek Soukup ukáže nové trendy v oblasti nositelné elektroniky. Klíčové jsou smart textilie, kde jsou elektronické součástky a senzory integrovány přímo do textilní matrice, aby byly co nejpohodlnější a zároveň přesně snímaly tělesné funkce. Příkladem je „náprsenka“ pro záznam EKG s textilními elektrodami, která v časových intervalech odesílá záznam přes mobilní aplikaci – například v obdobích, kdy na pacienty působí změna počasí.
Tým řeší i materiály pro kvalitní kontakt s kůží (výzvou je dehydratace seniorů) a úspěšně integruje nemetalické prvky přímo do textilií, což je ve světě zatím spíše výjimečné. Aplikace míří od domácí péče a telemedicíny po záchranné složky – např. monitoring přehřívání hasičů v zásahu – a také do každodenní péče (např. inkontinenční senzory v prostěradlech či včasná detekce proleženin). Vedle hardwaru navazuje software, který umí data spolehlivě zpracovat. Projekty jsou nyní ve fázi funkčních vzorků a užitných vzorů; firmy už projevují konkrétní zájem a během cca dvou let se počítá s ověřováním v reálných provozních podmínkách. Uvedení na trh bude následovat po nezbytné certifikaci.
Tištěná a flexibilní elektronika pro Průmysl 4.0: Pokročilé senzory a technologie pro chytré linky a materiály
Prezentace doc. Tomáše Syrového z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice ukáže, jak tištěná a flexibilní elektronika přináší nemetalické vyhřívací struktury na termoplastech, kapacitní dotyková tlačítka tištěná vodivými (uhlíkovými) inkousty či senzory na keramických substrátech (směřující blízko k realizaci).
Výhodou je nezávislost na obtížně dostupných komponentech, nižší cena, vyšší flexibilita tvarů a rozměrů ovládacích panelů i zlepšená funkčnost. Tyto technologie se dobře škálují do malých sérií na míru a zkracují dobu od prototypu k nasazení ve výrobě.
V praxi to znamená nové koncepty lokálního vyhřívání v elektromobilitě (místo ohřevu celého interiéru se cíleně vyhřívají plochy, kde teplo člověk skutečně potřebuje), případně transparentní vyhřívací vrstvy pro rychlé odmlžování a odmrazování povrchů – spolehlivější než klasické antifog nátěry. Dotykové panely z tištěné elektroniky najdou uplatnění všude, kde je tlak na rychlé, intuitivní ovládání strojů a nedostatek pracovníků. Směr má přímý přesah do automatizace, HMI a prediktivní údržby – tedy do srdce Průmyslu 4.0.
Kde a kdy
Workshop „Nové směry v elektronice pro Průmysl 4.0 a Elektroniku 4.0 (FEIM 2025) se uskuteční ve čtvrtek 6. listopadu 2025 od 10 hodin v areálu ČVUT, Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6. Vedle bloku přednášek a prezentace úspěšných příběhů z praxe čeká účastníky demonstrační zóna s technologiemi a prostor pro networking s odborníky z akademické i průmyslové sféry.
„Mimo celé řady unikátních výstupů spolupráce týmů FEIM v demo zóně představíme i senzory založené na vláknových mřížkách vyvíjené ve spolupráci s firmou Network Group, které dokáží detekovat i nepatrné strukturální změny – například mikrotrhliny v mostech, tunelech nebo kritických infrastrukturách,“ vysvětluje prof. Zvánovec. „Tyto senzory jsou testovány i pro použití v hazardních/výbušných prostředích, kde elektronické senzory nelze použít,“ dodává.
Registrace: workshop FEIM
Více informací o Národním kompetenčním centru FEIM: feim.cvut.cz
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na .
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm téměř 19 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti „Engineering – Civil and Structural“ je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.– 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems“ je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/