Moore: Český průmysl nemůže popadnout dech

„Český průmysl se po dvou měsících mírného meziročního růstu navrátil zpátky k poklesu. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Zatímco v srpnu a září zaznamenala průmyslová produkce lehký nárůst (v srpnu to bylo o 1,5 %, v září pouze o 0,8 %), v říjnu už opět pokračovala v poklesu; v říjnu to meziročně bylo snížení o 2,1 %. Celkově se českému průmyslu letos nedaří, ve svých meziročních srovnáních klesá již od března. Nejistý je také jeho meziměsíční vývoj. Ten se od března nepravidelně pohyboval v rozličných hodnotách; od poklesu o 2,2 %, který zaznamenal v květnu, po nárůst o 1,8 %, kterého dosáhl v srpnu. V říjnu byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,7 % a stále se jí tak nedaří najet na konstantní vývoj,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Continue reading „Moore: Český průmysl nemůže popadnout dech“

Rekvalifikace jako výtah do vyšších pater profesních i mzdových. Zájem roste, podpora nikoli

Češi málo využívají možnost absolvovat rekvalifikační kurzy. Ty přitom v současném, rychle se měnícím pracovním prostředí hrají klíčovou roli. Umožňují totiž připravit společnost na nové výzvy spojené s digitálními technologiemi. Přestože zájem o rekvalifikace roste, jejich potenciál zůstává nenaplněný. Jak ukázal Index prosperity a finančního zdraví Česka za rok 2023, během posledních čtyř měsíců před sběrem dat se rekvalifikačního kurzu účastnilo 8,3 % Čechů ve věku 25 až 74 let. Unijní průměr je zhruba o třetinu vyšší – má hodnotu 12,7 %. Autoři této datové analýzy připomínají, že vyšší vzdělání a specializace pomáhají odklánět tuzemskou ekonomiku od principu montovny směrem k mozkovně. Situaci v dosavadním využívání rekvalifikačních kurzů by mohla zlepšit větší podpora ze strany zaměstnavatelů, a to i s ohledem na specifické věkové skupiny zaměstnanců nebo jiných zájemců o rekvalifikace.  Continue reading „Rekvalifikace jako výtah do vyšších pater profesních i mzdových. Zájem roste, podpora nikoli“

ESG reportování podléhá novým pravidlům. Jeho podobu bude od nového roku udávat směrnice CSRD

Evropská směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) přináší nová, přísná pravidla pro nefinanční reportování, která zásadně změní způsob, jakým firmy vykazují své aktivity v oblasti udržitelnosti. Tato regulace povinně zavádí standardizované požadavky na reportování ESG (Environmental, Social, Governance) údajů, přičemž firmy nyní musejí přinášet důvěryhodné a transparentní informace o svém vlivu na životní prostředí, společnost a vlastní firemní správu. Cílem je vytvořit konzistentní a srovnatelné reporty, které umožní investorům a dalším zainteresovaným stranám lépe pochopit a vyhodnotit míru udržitelného chování jednotlivých společností. Jak ale efektivně přistoupit k ESG reportování, aby nejen splnilo zákonné požadavky, ale také přineslo firmám skutečnou hodnotu a konkurenční výhodu? Continue reading „ESG reportování podléhá novým pravidlům. Jeho podobu bude od nového roku udávat směrnice CSRD“

Skupina Moore Czech Republic opět rozšiřuje své působení – vstoupila do společností PP Business Services a AK AUDIT

Poradenská, auditorská a technologická skupina Moore Czech Republic majetkově vstoupila v uplynulých týdnech do společností PP Business Services a AK AUDIT. Díky této akvizici dochází k posílení zejména divize Moore Accounting CZ, která se věnuje outsourcingu účetnictví, zpracování mezd a daňovému poradenství, a současně se rozšiřuje portfolio klientů divize Moore Audit CZ. Continue reading „Skupina Moore Czech Republic opět rozšiřuje své působení – vstoupila do společností PP Business Services a AK AUDIT“

Moore: Důvěra v ekonomiku se zvýšila

„Celková důvěra v ekonomiku v listopadu stoupla. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry vyjádřený bazickým indexem se oproti říjnu zvýšil o 1,2 bodu, a dosáhl tak hodnoty 98,0. Navíc rostla jak důvěra podnikatelů, tak i důvěra spotřebitelů. Indikátor důvěry podnikatelů stoupl o 1,3 bodu na hodnotu 97,3. Indikátor důvěry spotřebitelů se pak zvýšil o 0,9 bodu a již druhý měsíc v řadě se držel nad stobodovou hranicí i svým dlouhodobým průměrem,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Continue reading „Moore: Důvěra v ekonomiku se zvýšila“

David Otava a Vladimír Bedřich jsou dva nadšenci, kteří již několik let sdílejí lásku k cestování a motocyklům. Společně s dalšími kamarády podnikají nezapomenutelné cesty po celém světě. Jejich poslední výprava vedla do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu a jejím cílem bylo projetí takzvané Pamír highway. Nyní se chystají poprvé podělit o své zážitky i se širší veřejností. A to prostřednictvím dokumentárního filmu, jehož projekce bude mít premiéru 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Ačkoliv oba pochází z různých koutů České republiky – jeden ze Staré Huti u Dobříše na Příbramsku a druhý z Humpolce – mají mnoho společného. Kromě toho, že v mládí vyrůstali na venkově, je to především láska k cestování a motocyklům. Právě tyto dvě záliby se David Otava a Vladimír Bedřich rozhodli jednoho dne spojit dohromady a iniciovali založení klubu motorkářských nadšenců, v jehož rámci spolu s dalšími kamarády podnikají cesty napříč celým světem. „Celkem je nás sedm a všichni patříme do generace, která vyrůstala na pionýrech, simsonech či babetách. Přestože dnešní doba nabízí různé a mnohem komfortnější způsoby, jak poznávat svět, cestování motorce má v tomto směru své kouzlo a představuje určitou formu svobody. Člověk si vezme jen pár nezbytných věcí, sedne na motorku a jede,“ shodují se David s Vladimírem. Kdy jste začali společně cestovat na motorkách? DO: „My dva jsme se potkali poprvé v roce 2016, kdy jsme společně s Vláďovým bratrem Jiřím vyrazili do Jeseníku. Tam kluci přišli s první plánem, kterým byla cesta do Rumunska.“ VB: „Nutno podoktnout, že zpočátku jsme vůbec nepřemýšleli nad tím, že bychom založili nějaký společný klub. Nejen nás dva, ale i další členy ovšem spojovala touha podnikat různé dobrodružné cesty po světě, poznávat nové lidi, odlišné kultury a sbírat nové a nové zážitky. Po naší první společné cestě bylo hned jasné, že se nejednalo o cestu poslední.“ Na základě čeho si vybíráte destinace, které hodláte následně navštívit? DO: „Obecně vycházíme a čerpáme ze svého rezervoáru, který tvoříme na základě různých cestopisů nebo knih, článků, kde se dozvídáme o zajímavých místech na světě. Každý jsme však orientovaný trochu jiným směrem. Já osobně preferuji spíše poznání západního světa a obecně jsem spíš člověk, který má rád se rád komfort, který nabízí dnešní doby.“ VB: „Já to mám úplně opačně. Za mě platí heslo: čím více na východ tím lépe. A naštěstí se mi ho dosud daří v naší skupině prosazovat (smích).“ Jaké země jste dosud procestovali? DO: „Kromě již zmíněného Rumunska jsme například kompletně projeli Balkán nebo jsme vyrazili do Maroka. A musím se přiznat, že i já jsem nakonec našel v těchto východních zemích zalíbení. Je to po všech stránkách něco úplně jiného, než na co jsme „my ze západních zemí“ zvyklí…“ VB: „To ovšem neznamená, že bychom vůbec necestovali do západních zemí. Během covidu jsme byli třeba v Norsku, procestovali jsme Alpy nebo Španělsko a spoustu dalších zemí, kde jsme posbírali mnoho zážitků, poznali různé kultury, skvělé lidi, ochutnali nezvyklá jídla… A právě tohle všechno je kromě lásky k motorkám to, co nás na tom nejvíce baví.“ Přitom cestování na motorkách je do velké míry nebezpečné… VB: „Cestování na motorce je samozřejmě vždy nebezpečnější než v autě. Proto potřeba mít na zřeteli spoustu věcí. Nejde pouze o rychlost, ale také například o volbu vhodného stylu jízdy v konkrétním terénu nebo nadmořské výšce. K tomu potřebujete zkušenosti a mít motorku takzvaně „v ruce“. Zároveň se musíte soustředit na každou vteřinu jízdy, ale i tak se dříve nebo později stane, že z motorky spadnete. Pořád jste jen na dvou kolech…“ DO: „Další, co musí člověk z hlediska bezpečnosti určitě zohlednit a nepodcenit je denní plánování. Musíte si uvědomit, že třeba 150 kilometrů jedete v několikatisícové nadmořské výšce na motorce čtyři až pět hodin. Musíte při tom počítat i s určitými časovými prodlevami, jelikož nikdy nevíte, co vás potká. Zároveň však musíte vždy včas dorazit do vašeho denního cíle, který si vytyčíte, protože jinak to může být velký problém.“ O tom byla i vaše nedávná poslední cesta do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Proč jste se rozhodli vyrazit právě tam? VB: „Tuhle cestu už jsme měli v plánu delší dobu. Byl to jeden z mých nápadů, který jsem Davidovi nadhodil s tím, že naším cílem bylo ujet během čtrnácti dnů tisíce kilometrů a procestovat sedmitisícové pohoří Pamír.“ DO: „Tohle pohoří je unikátní tím, že napříč vede takzvaná Pamír highway, což je bývalá dálnice, po které se dá prakticky celé pohoří přejet právě dopravním prostředkem. Z cestovatelského pohledu bych to přirovnal trochu k Route 66, ovšem s tím rozdílem, že Pamír Highway není pro každého…“ Mají tyto země na základě vašich zkušeností a dle vašeho názoru něco společného s Českou republikou? Případně v čem vidíte naopak největší rozdíly? DO: „Pojítka by se určitě našla. Zajímavostí například je, značnou průmyslovou část kyrgyzstánského města Biškek vystavěli v dřívějších sovětských dobách čeští, potažmo českoslovenští dělníci.“ VB: „České občany velmi dobře. Jsou si vědomi, že jim řada z nich v minulosti pomohla. Ať už z hlediska průmyslu, infrastruktury a mnoha dalších věcí. Právě v ochotě, laskavosti a vděčnosti tamějších obyvatel bych pak viděl také možná největší rozdíl, což nás i velmi mile překvapilo. Bohužel, pořád je znát, že se tyto státy nevymanily z pod vlivu Ruska a tím pádem je to pro nás úplně jiný svět a asi ještě dlouho bude…“ Zmiňujete Rusko… Neměli jste vzhledem k aktuální situaci ve světě trochu obavy vypravit se do těchto zemí? A potřebovali jste nějaká speciální povolení? VB: „Obavy jsme měli. Asi největší z toho, že tyto země udržují člověka v permanentní nejistotě s ohledem na to, co smí nebo nesmí. Na začátku jsme tedy nějaký plán cesty, ale pak jsme například i od našeho ministerstva zahraničí dostali zprávy, že na nějaká místa z bezpečnostních důvodů nemůžeme, takže jsme museli shánět nejen speciální povolení, víza, ale také se často informovat u lokálních kontaktů a mnohdy také improvizovat.“ DO: „Byla to pro nás zcela nová situace, protože doposud nám v rámci našich cest stačilo prakticky jen zajistit transport motorek a letenky. Nic dalšího jsme řešit nemuseli. Tentokrát jsme do poslední chvíle nevěděli, zda přejedeme hraniční přechody a bude do jednotlivých zemí vpuštěni. Pro nás, co žijeme v Schengenském prostoru, je to něco momentálně něco těžko představitelného, jelikož se dostaneme kamkoliv. Ale ne všude na světě je to stejně.“ Nejen o tom se ostatně bude moci přesvědčit i široká veřejnost, jelikož právě cesty po Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu chystáte dokumentární film. Bude to vaše premiéra? DO: „Dosud jsme se soustředili především na publikaci krátkých videí z cest na sociálních sítích a tvoření krátkometrážních filmů, které se objevovali na YouTube. Tohle bude náš první větší film a troufám si říct, že diváky čeká zhruba 45 minut plných zajímavých momentů, zábavy i napětí.“ Jak náročné je natáčení při takových cestách? DO: Obecně cestování na motorkách je o tom, že s sebou vezete pouze nezbytné věci. Mít u sebe na motorce klasickou kameru není ve vašich možnostech, proto natáčení probíhá na GoPro, případně mobilní telefon – naštěstí dnešní technika je velmi kvalitní. Ovšem záběry z jízdy zase nejsou až tak zajímavé, proto jich použijeme jen pár na prolnutí záběrů. Při natáčení se zaměřujeme hlavně krajinu, lidské příběhy a momenty, které nás během cesty potkají… Projekce proběhne 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Můžete nastínit na co se mohou potenciální návštěvníci těšit? VB: To je otázka především na Davida, který je hlavní režisér a střihač (smích). DO: „Velká část bude samozřejmě o Pamír highway, kterou chceme představit široké veřejnosti, jelikož si troufám říct, že prakticky nikdo nemá reálné představy o tom, co to všechno obnáší. V tom by měla spočívat hlavní message a unikátnost našeho filmu. K tomu jsme během naší čtrnáctidenní výpravy překonali řadu překážek, nasbírali spoustu zážitků a poznali několik lidských příběhů, o které se chceme také podělit s návštěvníky.“ Jaké další cesty plánujete do budoucna? DO: Jak už padlo, hlavním iniciátorem našich cest je Vláďa, takže my ostatní teď s napětím čekáme, s čím zase přijde (smích). VB: Něco v hlavě mám, ale zatím bych nechtěl nic prozrazovat – možná až na filmové projekci, která nás čeká, takže kdo chce vědět více, ať za námi zavítá. Jen napovím, že by se mohlo jednat o kontinent, na kterém jsme společně ještě nebyli…

„Meziroční inflace v říjnu mírně zrychlila. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Zatímco v září inflace činila 2,6 %, v říjnu index spotřebitelských cen značící míru inflace dosáhl 2,8 %, tedy o 0,2 procentního bodu více. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 %. Největší vliv na ně měly vyšší ceny tuhých paliv, které vzrostly o 1,7 %, a oddíl bydlení, kde stouply ceny nájemného a služeb pro běžnou údržbu bytu o 0,4 %. Mezi potravinami a nealkoholickými nápoji došlo k největšímu nárůstu u cen vajec, a to o 15,5 %, ale i u cen ovoce, které se zvedly o 5,9 %, a másla o 3,5 %. Naopak nižší byly ceny trvanlivého mléka, které klesly o 15,0 %, cukru (pokles o 11,3 %) či zeleniny (pokles o 1,5 %),“ jmenuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. Continue reading „David Otava a Vladimír Bedřich jsou dva nadšenci, kteří již několik let sdílejí lásku k cestování a motocyklům. Společně s dalšími kamarády podnikají nezapomenutelné cesty po celém světě. Jejich poslední výprava vedla do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu a jejím cílem bylo projetí takzvané Pamír highway. Nyní se chystají poprvé podělit o své zážitky i se širší veřejností. A to prostřednictvím dokumentárního filmu, jehož projekce bude mít premiéru 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Ačkoliv oba pochází z různých koutů České republiky – jeden ze Staré Huti u Dobříše na Příbramsku a druhý z Humpolce – mají mnoho společného. Kromě toho, že v mládí vyrůstali na venkově, je to především láska k cestování a motocyklům. Právě tyto dvě záliby se David Otava a Vladimír Bedřich rozhodli jednoho dne spojit dohromady a iniciovali založení klubu motorkářských nadšenců, v jehož rámci spolu s dalšími kamarády podnikají cesty napříč celým světem. „Celkem je nás sedm a všichni patříme do generace, která vyrůstala na pionýrech, simsonech či babetách. Přestože dnešní doba nabízí různé a mnohem komfortnější způsoby, jak poznávat svět, cestování motorce má v tomto směru své kouzlo a představuje určitou formu svobody. Člověk si vezme jen pár nezbytných věcí, sedne na motorku a jede,“ shodují se David s Vladimírem. Kdy jste začali společně cestovat na motorkách? DO: „My dva jsme se potkali poprvé v roce 2016, kdy jsme společně s Vláďovým bratrem Jiřím vyrazili do Jeseníku. Tam kluci přišli s první plánem, kterým byla cesta do Rumunska.“ VB: „Nutno podoktnout, že zpočátku jsme vůbec nepřemýšleli nad tím, že bychom založili nějaký společný klub. Nejen nás dva, ale i další členy ovšem spojovala touha podnikat různé dobrodružné cesty po světě, poznávat nové lidi, odlišné kultury a sbírat nové a nové zážitky. Po naší první společné cestě bylo hned jasné, že se nejednalo o cestu poslední.“ Na základě čeho si vybíráte destinace, které hodláte následně navštívit? DO: „Obecně vycházíme a čerpáme ze svého rezervoáru, který tvoříme na základě různých cestopisů nebo knih, článků, kde se dozvídáme o zajímavých místech na světě. Každý jsme však orientovaný trochu jiným směrem. Já osobně preferuji spíše poznání západního světa a obecně jsem spíš člověk, který má rád se rád komfort, který nabízí dnešní doby.“ VB: „Já to mám úplně opačně. Za mě platí heslo: čím více na východ tím lépe. A naštěstí se mi ho dosud daří v naší skupině prosazovat (smích).“ Jaké země jste dosud procestovali? DO: „Kromě již zmíněného Rumunska jsme například kompletně projeli Balkán nebo jsme vyrazili do Maroka. A musím se přiznat, že i já jsem nakonec našel v těchto východních zemích zalíbení. Je to po všech stránkách něco úplně jiného, než na co jsme „my ze západních zemí“ zvyklí…“ VB: „To ovšem neznamená, že bychom vůbec necestovali do západních zemí. Během covidu jsme byli třeba v Norsku, procestovali jsme Alpy nebo Španělsko a spoustu dalších zemí, kde jsme posbírali mnoho zážitků, poznali různé kultury, skvělé lidi, ochutnali nezvyklá jídla… A právě tohle všechno je kromě lásky k motorkám to, co nás na tom nejvíce baví.“ Přitom cestování na motorkách je do velké míry nebezpečné… VB: „Cestování na motorce je samozřejmě vždy nebezpečnější než v autě. Proto potřeba mít na zřeteli spoustu věcí. Nejde pouze o rychlost, ale také například o volbu vhodného stylu jízdy v konkrétním terénu nebo nadmořské výšce. K tomu potřebujete zkušenosti a mít motorku takzvaně „v ruce“. Zároveň se musíte soustředit na každou vteřinu jízdy, ale i tak se dříve nebo později stane, že z motorky spadnete. Pořád jste jen na dvou kolech…“ DO: „Další, co musí člověk z hlediska bezpečnosti určitě zohlednit a nepodcenit je denní plánování. Musíte si uvědomit, že třeba 150 kilometrů jedete v několikatisícové nadmořské výšce na motorce čtyři až pět hodin. Musíte při tom počítat i s určitými časovými prodlevami, jelikož nikdy nevíte, co vás potká. Zároveň však musíte vždy včas dorazit do vašeho denního cíle, který si vytyčíte, protože jinak to může být velký problém.“ O tom byla i vaše nedávná poslední cesta do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Proč jste se rozhodli vyrazit právě tam? VB: „Tuhle cestu už jsme měli v plánu delší dobu. Byl to jeden z mých nápadů, který jsem Davidovi nadhodil s tím, že naším cílem bylo ujet během čtrnácti dnů tisíce kilometrů a procestovat sedmitisícové pohoří Pamír.“ DO: „Tohle pohoří je unikátní tím, že napříč vede takzvaná Pamír highway, což je bývalá dálnice, po které se dá prakticky celé pohoří přejet právě dopravním prostředkem. Z cestovatelského pohledu bych to přirovnal trochu k Route 66, ovšem s tím rozdílem, že Pamír Highway není pro každého…“ Mají tyto země na základě vašich zkušeností a dle vašeho názoru něco společného s Českou republikou? Případně v čem vidíte naopak největší rozdíly? DO: „Pojítka by se určitě našla. Zajímavostí například je, značnou průmyslovou část kyrgyzstánského města Biškek vystavěli v dřívějších sovětských dobách čeští, potažmo českoslovenští dělníci.“ VB: „České občany velmi dobře. Jsou si vědomi, že jim řada z nich v minulosti pomohla. Ať už z hlediska průmyslu, infrastruktury a mnoha dalších věcí. Právě v ochotě, laskavosti a vděčnosti tamějších obyvatel bych pak viděl také možná největší rozdíl, což nás i velmi mile překvapilo. Bohužel, pořád je znát, že se tyto státy nevymanily z pod vlivu Ruska a tím pádem je to pro nás úplně jiný svět a asi ještě dlouho bude…“ Zmiňujete Rusko… Neměli jste vzhledem k aktuální situaci ve světě trochu obavy vypravit se do těchto zemí? A potřebovali jste nějaká speciální povolení? VB: „Obavy jsme měli. Asi největší z toho, že tyto země udržují člověka v permanentní nejistotě s ohledem na to, co smí nebo nesmí. Na začátku jsme tedy nějaký plán cesty, ale pak jsme například i od našeho ministerstva zahraničí dostali zprávy, že na nějaká místa z bezpečnostních důvodů nemůžeme, takže jsme museli shánět nejen speciální povolení, víza, ale také se často informovat u lokálních kontaktů a mnohdy také improvizovat.“ DO: „Byla to pro nás zcela nová situace, protože doposud nám v rámci našich cest stačilo prakticky jen zajistit transport motorek a letenky. Nic dalšího jsme řešit nemuseli. Tentokrát jsme do poslední chvíle nevěděli, zda přejedeme hraniční přechody a bude do jednotlivých zemí vpuštěni. Pro nás, co žijeme v Schengenském prostoru, je to něco momentálně něco těžko představitelného, jelikož se dostaneme kamkoliv. Ale ne všude na světě je to stejně.“ Nejen o tom se ostatně bude moci přesvědčit i široká veřejnost, jelikož právě cesty po Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu chystáte dokumentární film. Bude to vaše premiéra? DO: „Dosud jsme se soustředili především na publikaci krátkých videí z cest na sociálních sítích a tvoření krátkometrážních filmů, které se objevovali na YouTube. Tohle bude náš první větší film a troufám si říct, že diváky čeká zhruba 45 minut plných zajímavých momentů, zábavy i napětí.“ Jak náročné je natáčení při takových cestách? DO: Obecně cestování na motorkách je o tom, že s sebou vezete pouze nezbytné věci. Mít u sebe na motorce klasickou kameru není ve vašich možnostech, proto natáčení probíhá na GoPro, případně mobilní telefon – naštěstí dnešní technika je velmi kvalitní. Ovšem záběry z jízdy zase nejsou až tak zajímavé, proto jich použijeme jen pár na prolnutí záběrů. Při natáčení se zaměřujeme hlavně krajinu, lidské příběhy a momenty, které nás během cesty potkají… Projekce proběhne 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Můžete nastínit na co se mohou potenciální návštěvníci těšit? VB: To je otázka především na Davida, který je hlavní režisér a střihač (smích). DO: „Velká část bude samozřejmě o Pamír highway, kterou chceme představit široké veřejnosti, jelikož si troufám říct, že prakticky nikdo nemá reálné představy o tom, co to všechno obnáší. V tom by měla spočívat hlavní message a unikátnost našeho filmu. K tomu jsme během naší čtrnáctidenní výpravy překonali řadu překážek, nasbírali spoustu zážitků a poznali několik lidských příběhů, o které se chceme také podělit s návštěvníky.“ Jaké další cesty plánujete do budoucna? DO: Jak už padlo, hlavním iniciátorem našich cest je Vláďa, takže my ostatní teď s napětím čekáme, s čím zase přijde (smích). VB: Něco v hlavě mám, ale zatím bych nechtěl nic prozrazovat – možná až na filmové projekci, která nás čeká, takže kdo chce vědět více, ať za námi zavítá. Jen napovím, že by se mohlo jednat o kontinent, na kterém jsme společně ještě nebyli…“

Moore: Nezaměstnanost je v Česku nadále nízká

„Nezaměstnanost se v Česku už několik měsíců drží na podobných hodnotách. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů od ÚP. V říjnu nezaměstnanost činila 3,8 % a oproti předchozímu měsíci poklesla o 0,1 procentního bodu. Zatímco v červnu činila 3,6 %, v červenci a srpnu se zvýšila na 3,8 %, v září pak dokonce na 3,9 %. V meziročním srovnání byl v říjnu podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 procentního bodu, konkrétně o 28 363 uchazečů. Očekávám, že nezaměstnanost v nadcházejících měsících mírně vzroste. Zatím se do ní totiž ještě zcela nepropsal efekt ukončení sezónních prací. V listopadu by tak počet živnostníků a pracovníků z oblasti zemědělství či stavebnictví nahlášených na ÚP mohl stoupnout,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Continue reading „Moore: Nezaměstnanost je v Česku nadále nízká“

Moore: Maloobchodním tržbám se v září dařilo

„Tržby v maloobchodě v září pokračovaly ve svém růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V září se maloobchodní tržby reálně meziročně zvýšily o 5,6 %, a překonaly srpnové hodnoty o 0,3 procentního bodu. V září rostly tržby za pohonné hmoty, které si polepšily meziročně o 5,3 %, za nepotravinářské zboží dokonce o 8,2 %. Tržby za potraviny se pak zvýšily o 2,0 %. Růst maloobchodních tržeb v září podpořily především internetové a zásilkové obchody; jejich tržby meziročně vzrostly o 22,6 %. V posledních měsících se tak internetovým a zásilkovým obchodům výjimečně dařilo. Zatímco v květnu jim tržby vzrostly o 14,5 %, v červnu to bylo už o 22 %. V letních měsících pak došlo k mírnému ochlazení, pravděpodobně z důvodu dovolených; nicméně i tak v červenci tržby internetových a zásilkových obchodů vzrostly o 17,2 % a v srpnu o 16,1 %,“ jmenuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Continue reading „Moore: Maloobchodním tržbám se v září dařilo“

NIS2 jako velká neznámá. Povědomí o klíčové směrnici pro kyberbezpečnost má jen málokdo

Poslanecká sněmovna aktuálně projednává nový zákon o kyberbezpečnosti. Ten do tuzemského práva implementuje evropskou bezpečnostní směrnici NIS2, s cílem posílit firmy a veřejné instituce v boji proti kybernetickým útokům. Přestože se jedná o zásadní legislativní úpravu, která se nově dotkne tisíců společností v České republice a v různých odvětvích, povědomí o ní mají zástupci firem a veřejných institucí velmi malé. I to ukázal průzkum poradenské skupiny Moore Czech Republic, kterého se zúčastnilo přes dvě stě zaměstnanců na vyšších vedoucích pozicích, šéfů podniků, soukromých podnikatelů nebo vrcholových manažerů napříč obory, jako jsou telekomunikace, zdravotnictví, finance, průmysl či státní správa.

Continue reading „NIS2 jako velká neznámá. Povědomí o klíčové směrnici pro kyberbezpečnost má jen málokdo“