Při porovnání pracovních inzerátů si nelze nevšimnout, že firmy běžně nabízí odlišnou odměnu za práci v Praze a v regionech, a to u stejné pozice. Takové rozdíly ve mzdách nejenže nemají žádnou oporu v zákoně, ale dokonce ho porušují, upozorňuje advokátní kancelář Vilímková Dudák & Partners. Potvrdilo to i aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se postavil za olomouckého zaměstnance České pošty.
Continue reading „Stejná práce i firma, ale odlišná mzda na základě regionu? Problém, varují právníci“Štítek: Vilímková Dudák & Partners
GDPR: dva roky v praxi
Dnes, 25. května 2020, jsou to přesně dva roky, co vstoupilo v účinnost Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, anglicky GDPR. Jeho zavádění v praxi doprovázela téměř panika, ještě pár týdnů před jeho účinností na něj spousta firem a podnikatelů nebyla dostatečně či vůbec připravená. Situace se po dvou letech sice výrazně zlepšila, ale správné používání tohoto nařízení Evropské unie je pro firmy stále problém. Vysoké pokuty zatím podnikatelé v České republice nedostávají. Jak reálně GDPR funguje v praxi?
Stav nouze zostřuje situaci – za běžné prohřešky čekají přísnější tresty
Při vyhlášení nouzového stavu, který byl vyvolán vysokým stupněm ohrožení zdraví obyvatel, se úměrně zvyšuje také míra trestní represe. To znamená, že běžné trestné činy mohou být trestány výrazně přísněji – a to nejen například za vloupání, ale i za falšování účetnictví. Zákon postihuje i úmyslné šíření nemoci. Co se z hlediska trestního práva mění, shrnuje advokátní kancelář Vilímková Dudák & Partners.
Continue reading „Stav nouze zostřuje situaci – za běžné prohřešky čekají přísnější tresty“
V případě kybernetického útoku na Fakultní nemocnici v Brně hrozí hackerovi trest odnětí svobody 8 až 15 let.
Jednak se takovým jednáním dopouští trestného činu Neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákona, kde jsou trestní postihy nižší. V dané situaci však lze relevantně uvažovat o spáchání trestného činu Obecného ohrožení podle § 272 trestního zákona, kde jsou sankce významné, a to zejména v závislosti na způsobené škodě na majetku (zejména pět miliónů korun českých a více) a zdraví (zejména těžká újma na zdraví či dokonce smrt). Současný stav nouze státu dle zákona o bezpečnosti státu bude navíc pravděpodobně pro pachatele obecnou přitěžující okolností. Kdyby soud prokázal, že hacker způsobil smrt úmyslně, mohl by dostat 12 – 20 let nebo výjimečný trest (20 – 30 let), případně i doživotí.
Jakub Kadlec, advokát z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners