V Národní knihovně byla podepsána smlouva o vytvoření faksimile Kodexu vyšehradského

Praha, Klementinum: Vyšehradský kodex, který patří mezi nejstarší památky českého písemnictví, bude v dohledné době zpřístupněn veřejnosti prostřednictvím faksimile. Smlouvu o jeho vytvoření dnes podepsal ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Böhm s jednateli společnosti Tempus Libri, která faksimile zhotoví. (TZ)

Vyšehradský kodex je ikonograficky mimořádně bohatý latinský evangelistář, psaný na pergamenu. Podle názoru badatelů vznikal od sedmdesátých let 11. století a předpokládá se, že byl urychleně dokončen k příležitosti královské korunovace Vratislava II., konané v biskupském kostele na Pražském hradě v roce 1086. Donátory rukopisu byly pravděpodobně české benediktinské kláštery v Břevnově a Ostrově, snad za spoluúčasti olomouckého biskupa Jana. Král kodex přechovával zřejmě na sídelním Vyšehradě, po kterém evangelistář dostal své jméno. Až do 17. století byl nejspíš uložen v Metropolitní knihovně sv. Víta, poté byl v držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Jeho pouť nakonec skončila ve sbírkách dnešní Národní knihovny ČR v Praze. Díky svým obrazovým složkám je Kodex řazen mezi nejvzácnější iluminované rukopisy 2. poloviny 11. století v Evropě.

„Vyšehradský kodex představuje jednu našich z nejstarších písemných památek, která se dá svým významem přirovnat k českým korunovačním klenotům,“ uvedl ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Böhm. A dodal: „Jedním z úkolů Národní knihovny je kromě uchovávání kulturního dědictví také jeho zpřístupňování veřejnosti. A vytvoření faksimile je správnou cestou, jak zpřístupnění Kodexu vyšehradského realizovat.“ Faksimilace Kodexu se ujme společnost Tempus Libri, která se tímto oborem systematicky zabývá a vytvořila již věrné tisky unikátních děl, mezi které patří např. Bible kutnohorská, Kniha starého zemského, městského a jiného práva nebo Strahovský evangeliář. „Máme už zkušenosti s užitím práškového i lístkového zlata, v tomto případě pro nás bude technologickým oříškem ztvárnění textilní vytkávky i domodelování jejích chybějících částí,“ prozradil jeden z jednatelů společnosti Tempus Libri Tomáš Žilinčák. „Plánujeme vydat limitovaný náklad faksimile v počtu 199 výtisků,“ doplnil ještě druhý z jednatelů Tempus Libri Zdeněk Stejskal.

Na tiskové konferenci uspořádané dnes v Národní knihovně ČR u příležitosti podpisu smlouvy o faksimilaci Kodexu vyšehradského byla k vidění rovněž umělecká kopie rukopisu. Jaký je mezi ní a připravovaným faksimile rozdíl? „Umělecká kopie je zhotovena akademickým malířem – restaurátorem, který používá autentický materiál, ze kterého byl zhotoven originál, tedy pravý pergamen atd. Jedná se tedy o rukopis, neboť jde o ručně psané a malované dílo. Umělecká kopie je určena pro výstavní účely a ne ke studiu obsahu knihy, protože zachycuje pouze dvě strany, na nichž je svazek v expozici otevřen, ostatní stránky už popsané nejsou,“ vysvětlila Miroslava Hejnová, ředitelka Odboru historických a hudebních fondů Národní knihovny ČR. Vytvářet kompletní obsah by trvalo velice dlouho, spotřebovalo by se mnoho pergamenu a stálo by to spoustu ruční práce, takže by to bylo příliš drahé. „Naopak faksimile je zhotoveno moderní reprodukční technologií na základě digitální předlohy, nejde o ruční práci výtvarníka. Zachycuje však celou knihu a umožňuje tedy studium kompletního textu,“ objasnila Miroslava Hejnová.