Praha, 6. září 2012 – I pod náporem sociálních sítí lidé nadále vyznávají hodnoty, které zůstávají neměnné – ať už jde o reálný nebo digitální svět. Tak například 91 % oslovených se shoduje na tom, že existují jistá témata, která by měla zůstat soukromá a neměla by být probírána on-line. Potvrdil to nedávný průzkum# o našem chování na sociálních sítích, který si v devíti zemích Evropy a Blízkého býchodu včetně České republiky nechala mezi uživateli sociálních sítí zpracovat společnost Intel#. (TZ)
„Potřeba chránit své soukromí před sdílením na sociálních sítích je velmi silná ve všech zemích zapojených do průzkumu#, ale nejvíce na ní lpí Češi. Tato soukromá tabu jsou na sociálních sítích nedotknutelná pro 97 oslovených Čechů ze sta,“ komentoval jeden z hlavních výsledků průzkumu Pavel Svoboda, PR manažer společnosti Intel. Současně je absolutní většina respondentů z ČR – 96 %, tedy opět největší míra ze všech zemí – přesvědčena, že lidé na sociálních sítích o sobě šíří příliš mnoho osobních informací.
V průzkumu odpovědělo 58 % dotazovaných, že se cítí být přehlceno informacemi, které si s nimi ostatní on-line vyměňují. Psycholožka Lenka Čadová přehlcení informacemi zažívá nejen u svých klientů, ale i ve svém okolí. „Nejběžnější a zcela přirozenou obrannou reakcí je nezájem, apatie. V některých lidech může přesycení informacemi vyvolat stres nebo úzkost.“
Největší poptávka po kodexu slušného chování je v ČR
Ze všech evropských zemí je mezi respondenty z ČR také nejvyšší míra přesvědčení (80 %), že by měla existovat určitá pravidla pro to, co lidé uveřejňují na sociálních sítích. Proč právě Češi nejvíce inklinují k zavedení explicitních pravidel „mobilní etikety“, která by upravovala provoz na sociálních sítích, vysvětluje psycholožka Lenka Čadová. „Zažívají-li lidé tlaky z okolí, mají větší potřebu soukromí, které je základní lidskou potřebou a propůjčuje nejistému a úzkostmi pronásledovanému člověku větší ochranu před vnějším světem.“
Podle Lenky Čadové právě v období „krize“ potřeba soukromí a větší ochrany sebe a blízkých roste. Situace v prostředí internetu a sociálních sítí s jejich manipulacemi se pak jeví jako dokreslení převládající atmosféry ve společnosti. „Ani ve společnosti se lidé nesetkávají s morálním chováním a jednáním. Když nejsou funkční pravidla ve společnosti a právo a morálka jsou v krizi, sociálně dezorientovaní lidé potřebují funkční systém a začnou ho vytvářet sami, alespoň ve virtuálním světě nebo na sociálních sítích,“ dovozuje psycholožka Čadová.
Na mobilní etiketu s mámou a tátou
Podle téměř čtyř pětin respondentů v průzkumu UltraYou naše zacházení s fotografiemi a videi na sociálních sítích svědčí o nízké úrovni mobilní etikety. Domnívají se, že bychom se na internetu měli chovat zdvořileji. S tím souvisí i značná podpora tvrzení, že by uživatelé sociálních sítí měli více přemýšlet, jaký obraz o sobě u druhých vytvářejí.
Všeobecně silná poptávka po mobilní etiketě, která by definovala pravidla chování na sociálních sítích, je zřejmá i ze ztotožnění respondentů s tvrzením, že mobilní etiketu by si měly děti osvojovat s pomocí rodičů. 89 % celkově oslovených se domnívá, že je to správná cesta, myslí si to také 90 % Čechů. Nejvýrazněji je tento názor podporován Egypťany (95 %), i nejmenší zaznamenaná hodnota je nicméně velmi vysoká – 84 % v Nizozemsku. Při osvojování společenských pravidel na internetu by Lenka Čadová vsadila spíše na jejich kodifikovanou formu, ovšem s tím, že lidé potřebují vzor, který budou moci následovat. „Nezastupitelnou roli u dětí musí sehrát jistě rodiče, ale také škola a širší společenství, které nám předávají pravidla chování. Dnes jsou sociální sítě běžnou součástí života. Ke zvýšení mediální gramotnosti může vést jen změna hodnot ve společnosti a ke změně pomalu dochází,“ tvrdí Lenka Čadová.
Co a kdo nás na internetu nejvíce štve – odhalování soukromí, šiřitelé banalit a sprostá slova
Co se týče prohřešků proti etiketě, Češi (společně s Turky) za největší společenské faux pas na sociálních sítích považují uveřejňování informací, které jsou považovány za soukromé. Mezi největší prohřešek proti mobilní etiketě je řadí 68 % českých respondentů.
„Po soukromých informacích figuruje v našem národním řebříčku otravného chování s 60 % na druhém místě sdílení informací, fotek, videí o každodenních banalitách. Agresivní řeči a sprostá slova jsou u Čechů až třetí. Češi mají dále v nadprůměrné míře spadeno na uživatele sítí, kteří uveřejňují nevhodné či příliš explicitní fotografie, a na ty, kdo si neustále stěžují,“ předkládá další výsledky průzkumu Pavel Svoboda ze společnosti Intel.
Celkově v devíti zemích nejvíce vadila sprostá slova a zveřejňování osobních informací (shodně po 57 %). Hned za tím následovalo publikování banálních každodenních detailů (55 %) nebo nepřístojných či explicitních fotografií (54 %). Američtí respondenti v podobném průzkumu společnosti Intel na stejnou otázku odpověděli (59 %), že jim nejvíce vadí lidé, kteří si neustále stěžují.
Podle psycholožky Lenky Čadové i v těchto číslech promlouvá větší senzitivita Čechů k odhalování vlastního soukromí, jež má své historické důvody: „Jako národ jsme vnímavější k porušení hranic soukromí. Myslím, že lidé v ČR mají ještě v živé paměti nedávné zkušenosti z období socialismu, kdy nebylo bezpečně ani mezi blízkými a přáteli. Také zkušenosti z druhé světové války a pohnuté osudy mnoha lidí v padesátých letech se mohou předávat jako sociální zkušenost z generace na generaci,“ říká Lenka Čadová.
O společnosti Intel
Společnost Intel je světový lídr v počítačové inovaci. Společnost navrhuje a buduje klíčové technologie, které slouží jako základ pro výpočetní zařízení ve světě. Další informace o společnosti Intel jsou dostupné na www.intel.com/pressroom a http://blogs.intel.com.
* Další názvy a značky mohou být prohlášeny za vlastnictví jiných subjektů.
Graf 1: Existují témata, která by se nikdy neměla sdílet on-line. S tímto tvrzením nejsilněji rezonují Češi, pro které je ochrana soukromí otázkou číslo 1 na sociálních sítích. Celkem v devíti zemích Evropy a Blízkého východu odpovídalo 4374 respondentů. Zdroj: Intel UltraYou
Graf 2: Žebříček prohřešků proti etiketě v on-line prostředí aneb Co nás Čechy nejvíce štve. Odpovědi 502 uživatelů sociálních sítí v ČR rozdělené podle věku.