Výstava Prolapse of Love je konceptuální umělecký projekt o análním prolapsu, vnitřnostech i kráse ženského zadku. Na něj navazuje i autorova futurospektiva jejíž součástí je projekt Audiopill. (TZ)
Tento experimentální přístroj pro prožívání hudby zevnitř, je velikosti pilulky. Po spolknutí vibracemi buší do vašich vnitřností v předem nastaveném BMP. Těkavý pocit vás rozpumpuje až k šílenství.
Projekt Audioplill není jen výstřední experiment. Součástí je i crowdfoundingový projekt na stránce Indiegogo. Pokud uspěje, vnitřní šílenství si může dopřát kdokoli na planetě.
Představení:
Chcete poslouchat hudbu intenzivněji? Chcete poslouchat hudbu zevnitř?
Audiopill dává pocit, jako když stojíte uprostřed koncertního sálu s výkonným audiosystémem uvnitř těla. Nebo jako když stojíte v tovární hale plné kovoobráběcích strojů a do břicha si ještě vrážíte příklepovou vrtačku. Jen s tím rozdílem, že kolem vás je naprosté ticho a vy to vše zažíváte naprosto soukromě a jen uvnitř.
Po spolknutí trvá asi hodinu, než se Audiopill dostane trávicím traktem dolů (první minuty si musíte držet na hrudi dlaň aby jste vnímali údery). Když už se ale dostane do oblasti pánve, efekt je velice intenzivní. Chvílemi pak litujete své experimentáltorské odvahy.
Jste na 10hodinové party jednoho jediného hypnotického rytmu, před kterým neutečete.
Údery v břiše vytváří neopakovatelný pocit něčeho těkavého, něčeho co vás ohromí, něčeho co vás nadchne, ale pokud máte menší výdrž než baterie uvnitř (10 hodin a nejde už po spolknutí vypnout!), může vás i rozpumpovat k šílenství. Audiopill má i další efekt. Tím jak postupuje trávicím traktem, může posloužit i jako výuková pomůcka pro vlastní medikální až maniakální introspekci.).
Instrukce k používání:
Ovládání funguje v napevno zapouzdřené kapsli dálkově, spínáním magnetického jazýčkového relé. Aktuální režim nastavení Audiopill ukazuje kontrolní dioda.
vypnuto, LED nesvítí
1x přiložíte magnet: vibruje pomalých 95 BPM a současně bliká LED ve stejném rytmu
Vibrace trvá 3 vteřiny – potom Audiopill 30 vteřin bliká a nevibruje = čas na spolknutí (vibrace vypnuty kvůli dávivému reflexu)
dále Audiopill vibruje už pořád, dokud se nevybije baterie (nebo opět nepřioží magnet)
1x opět přiložíte magnet: Audiopill zrychlí na 130 BPM (dále stejný postup)
1x opět přiložíte magnet: Audiopill zrychlí na nejvyšších 143 BPM (dále stejný postup)
1x opět přiložíte magnet: Audiopill úplně vypne
Technické parametry:
Hmotnost: 8 g
Délka: 35 mm
Tři předvolená tempa beatů:
~ 95 BPM (Grinderman, No pussy blues)
~ 130 BPM (Die Antwoord, I Fink U freeky)
~ 143 BPM (M.I.A., Bad Girls).
Ovládání: dálkově pomocí neodymiového magnetu.
Baterie: Vydrží přibližně 10 hodin vibrací a po spolknutí už nejde vypnout
Motor: Precision Microdrives
Senzor: Standex Meder electronic
Barevné verze:
~ Clear empty space (čirá)
~ Juicy juicy juicy pink (růžová pro holky)
Autor Jan Poope
Vlastním jménem Jan Strmiska. Vytvořil českou verzi technologického časopisu T3 (Tomorrow’s Technology Today). Po letech šéfredaktorování odešel do pánského časopisu Maxim, kde více než deset let pracoval na pozici Fashion Dictator. Kromě diktování módy zde psal bizarní témata, účastnil se svlékání v redakci a dekadentních večírků.
Před více než rokem odešel a za ušetřené peníze nejdříve dva měsíce trávil cestováním na Royal Enfieldu po Indii a Bangladéši, kde se pokoušel vytvořit projekt outsourcovaného umění zařízlých zadků. Ten ovšem zkrachoval na lenosti a pokrytecké morálce lokálů.
Poslední rok pak pracoval na projektu vyhřezlých zadků, surfoval, vyvíjel Audiopiluli, lámal si žebra jízdou na své Kawasaki a učil se masážní techniky, aby lépe pochopil lidské tělo.
Také si vzpomenul na odkaz svého otce, potravinářského chemika, který např. vyvinul sýr Lučina. Z bytu si Jan vytvořil laboratoř a naučil se konzervovat prasečí vnitřnosti. Také dělal pokusy s polymerovými materiály vhodnými pro zapouzdření jeho přístroje Audiopill a zkoušel různé postupy krystalizace hexakyanoželezitanu draselného. Na sobě taky testoval vliv červených muchomůrek a dechových technik na lidské vnímání.
Je autodidakt a kamikadze průzkumník.
Sirio
Celý tento koncept užívání si hudby zevnitř, má dvě části:
BodyBass: Tedy zmíněný prototyp přístroje Audiopill, poskytující vibrace uvnitř trávicího traktu připomínající ultrabasové hudební beaty.
UltraTreble: Druhou část “hudební složky” v tomto konceptuálním díle Jana Poope obstarává italský lékařský přístroj Sirio, který původně určen pro léčbu poraněných míst pomocí nízkofrekvenčních ultrazvukových vln. Strmiska si všiml, že jeho vedlejším efektem je zvláštní pocit pískání, který pacient, tedy posluchač, vnímá uvnitř hlavy. Vnější pozorovatel nic neslyší. Pro pokusný subjekt je to ale intenzivní vjem zvuku. Nízkofrekvenční ultrazvukové vlny se průchodem těla modulují (trochu podobně jako zubařská vrtačka). Čím blíže hlavě, tím je pocit zvuku intenzivnější.
Ultrazvukové scratchování na lidském těle je tak úplně nový hudební žánr. Extrémě osobní a nekopírovatelný. Kromě samotného jediného posluchače nikdo nic neslyší, dokonce ani sám interpret-hudebník.
Varování:
Princip spolknutí elektronické kapsle je podobný, jako lékařsky ověřené endoskopické kapsle. Nicméně toto je experimentální umělecký přístroj. Při vývoji autora varovalo mnoho lékařů a čtyři odborníci na polymery se kterými konzultoval zapouzření, ať “v žádném případě nic podobného nepolyká”. Tedy vše je riziko samotného uživatele. Autor nepřebírá žádnou zodpovědnost za případné zdravotní problémy. Důrazně také doporučuje sledování vlastních výkalů pro jistotu zda přístroj vyšel v pořádku ven (přibližně 48h).
Autor:
Jan Poope (koncept, zapouzdření, design, testy)
Jan Vojtěch (elektronika)
World launch:
- 1. (vernisáž výstavy Prolapse of Love)
Odkazy:
www.audiopill.net, wwww.indiegogo.com (již brzy)