Svěřenský fond, novela a pravidla

Advokátní kancelář Taylor Wessing Praha vysvětluje institut Svěřenský fond, který do našeho právního řádu zakotvil občanský zákoník. Svěřenský fond není osobou ani věcí, nemá vlastní právní osobnost, jedná se pouze o označení zvláštní struktury práv k vyčleněnému majetku a jeho správy svěřenským správcem.   (TZ)

Thomas Rechberger, právní expert advokátní kanceláře Taylor Wessing k tomu dodává: “Současná úprava svěřenského fondu byla několikrát kritizována z důvodu, že může sloužit jako nástroj legalizace výnosů z trestné činnosti. Zákonodárce v novele občanského zákoníku tedy podnikl kroky k zamezení zneužití tohoto institutu, a to zavedením povinné registrace v centrální evidenci svěřenských fondů. Rejstřík povede Ministerstvo financí a bude uveřejňovat mimo jiné účel fondu, jméno a doručovací adresu svěřenských správců. Do rejstříku se budou zapisovat i údaje o zakladateli, obmyšleném* a skutečném majiteli, které budou sice neveřejné, ministerstvo je ovšem poskytne každému, kdo prokáže právní zájem, jakož i státním orgánům. Povinnost registrace bude platit i pro svěřenské fondy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti novely občanského zákoníku, do evidence svěřenských fondů se však budou muset zapsat do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Nebude-li návrh na zápis v uvedené lhůtě podán, správa svěřenského fondu zanikne. Novinka bude účinná od 1. ledna 2018.”

Daně a převedení firmy do svěřenského fondu

Z hlediska zdanění nepodléhá dani z příjmů příjem vzniklý fondu v důsledku vyčlenění majetku zakladatele nebo zvýšení majetku svěřenského fondu jinou osobou.

V průběhu své existence je svěřenský fond považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob. Obdobně jako u právnických osob se při zdanění svěřenského fondu aplikují pravidla pro daňovou uznatelnost nákladů a daňové odpisy majetku. Taktéž z hlediska daně z přidané hodnoty je na svěřenský fond nahlíženo jako na právnickou osobu. Svěřenský fond je rovněž poplatníkem daně z nemovitých věcí, ze zákona není od daně osvobozen.

Zisk svěřenského fondu je u příjemce plnění, tj. (i) u fyzické osoby zdaněn srážkovou daní jako příjem z kapitálového majetku, (ii) u právnické osoby tvoří takovýto zisk součást jejího základu daně.

Podle zákona o účetnictví je svěřenský fond účetní jednotkou a jako takový vede účetnictví. Za vedení účetnictví a sestavení účetních závěrek, jakož i plnění ostatních účetních povinností, odpovídá svěřenský správce. Účetní závěrka svěřenského fondu musí být ověřena auditorem, došlo-li k naplnění alespoň jednoho z kritérií, kterými jsou: celková aktiva více než 40 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč, průměrný stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50.

Zakladatel, správce i obmyšlený mohou být stejná osoba

Je možné, aby zakladatelem, správcem i obmyšleným zároveň byla stejná osoba. Zákon tento případ předvídá a pro zabránění vzniku konfliktu zájmů volí konstrukci, že je-li svěřenským správcem zakladatel nebo obmyšlený, musí mít svěřenský fond dalšího nezainteresovaného spolusprávce, který není ani zakladatelem ani obmyšleným. Lze si představit i situaci, kdy se tento spolusprávce v budoucnu stane obmyšleným. Takový správce pozbude sice svou nezávislost, nikoliv však způsobilost vykonávat nadále svou funkci. Oprávněná osoba ovšem musí v takovém případě zajistit výkon správy dalším nezávislým svěřenským správcem.  

Pro úplnost dále uvádíme, že osoba svěřenského správce musí splňovat podmínky zákonem na ni kladené. Je-li svěřenským správcem fyzická osoba, musí být plně svéprávná. Právnická osoba může vykonávat funkci svěřenského správce pouze v případě, že jí to umožňuje zákon. Takovým zákonem je v současné době pouze zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který umožňuje, aby se svěřenským správcem stala investiční společnost.

Správce fondu a jeho pravomoci

Podle občanského zákoníku náleží svěřenskému správci plná správa majetku ve svěřenském fondu. Správce tedy může s majetkem činit vše, co je dle jeho názoru nutné a užitečné nejen k zachování hodnoty majetku, ale především k dosažení jeho růstu. Může tak například úplatně zcizovat majetek, zatěžovat jej nebo investovat. Bezúplatné převody svěřeného majetku lze provádět jen tehdy, je-li to přímo v povaze správy, nebo jedná-li se o majetek nepatrné hodnoty a převod v zájmu beneficienta. Při veškeré činnosti je správce povinen zachovávat péči řádného hospodáře.

Svěřenský fond představuje oddělené vlastnictví vyčleněné se zřetelem k účelu, jemuž má sloužit. Jako vlastník fondu je ve veřejných evidencích uveden svěřenský správce, který jako vykonavatel vlastnických práv činí veškerá jednání vlastním jménem na účet fondu. Dohled nad správou fondu vykonává podle zákona zakladatel a osoba označená za obmyšleného. Z ustanovení občanského zákoníku lze dovozovat, že vedle kontroly ex post může zakladatel ve statutu fondu vymezit povinnost správce nechat si určitá právní jednání schválit předem zakladatelem. Taktéž přichází v úvahu uvést ve statutu fondu pravidla pro zcizování majetku a omezit tak například zcizování určitého druhu majetku.

Obmyšlený, zakladatel i věřitelé fondu jsou před případným poškozujícím jednáním správce chráněni ustanovením občanského zákoníku, podle kterého se může zakladatel, obmyšlený nebo jiná osoba mající na tom právní zájem dovolat neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje svěřenský fond nebo právo obmyšleného; nabyla-li však třetí osoba právo v dobré víře, nesmí to vést k její újmě. Zároveň lze iniciovat odvolání svěřenského správce a jmenování nového soudem.

Práva zakladatele při zániku svěřenského fondu

Správa svěřenského fondu ze zákona zaniká uplynutím doby u fondu zřízeného na dobu určitou, dosažením účelu nebo rozhodnutím soudu, odborná literatura dále jako důvod zániku správy fondu uvádí vyčerpání veškerého majetku nebo splnění jiné podmínky zakotvené ve statutu. Svěřenský fond zřízený za soukromým účelem zaniká také v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu, projev vůle je zapotřebí učinit ve formě veřejné listiny.

Správce svěřenského fondu následně provede inventarizaci, vyúčtování a vydá majetek tomu, kdo na něj má právo. Zákon zde stanoví vyvratitelnou právní domněnku, má se tedy za to, že majetek bude vydán obmyšlenému, a pokud není, zakladateli svěřenského fondu. Není-li možné vydat majetek žádnému z nich, připadne majetek ze svěřenského fondu do vlastnictví státu. Uplatňuje-li právo na vydání majetku třetí osoba, musí zákonnou domněnku vyvrátit a svůj nárok dokázat. Poté, co je majetek fondu vypořádán, svěřenský fond zanikne a dojde k jeho výmazu z evidence svěřenských fondů.

* obmyšlený: https://cs.wikipedia.org/wiki/Obmy%C5%A1len%C3%BD

O Taylor Wessing:

Taylor Wessing je mezinárodní advokátní kancelář poskytující svým klientům celosvětově kompletní servis ve všech odvětvích jejich podnikání. Více než 1 200 právníků přistupuje k poradenství cílevědomě a o obchodních záležitostech klientů přemýšlí inovativně, čímž jim pomáhá uspět zejména v rychle se rozvíjejících oblastech. Taylor Wessing podporuje své klienty všude tam, kde chtějí podnikat. Celkem 33 kanceláří* v Evropě, na Středních východě a v Asii, stejně tak dvě kanceláře v USA nejsou jen symbolickým zastoupení;  jedná se o týmy se znalostí místního obchodního, průmyslového a kulturního prostředí, ale zároveň s mezinárodní zkušeností, která advokátní kanceláři umožňuje vždy poskytovat efektivní a integrovaná řešení.

* zahrnuje přidružené kanceláře v Indonesii, Saudské Arábii a Jižní Korei