I když povinnost elektronické evidence tržeb (EET) pro maloobchody a velkoobchody startuje až od března 2017, měli by se obchodníci zabývat problémem již nyní. Po zkušenostech s náběhem EET v gastronomii to doporučuje Rychlá Pokladna, přední český poskytovatel pokladních systémů s řešením EET. (TZ)
Podle Pavla Friedricha, jednatele společnosti One Pub, která vyvinula pokladní systém Rychlá Pokladna, totiž problémy restaurací v prvních dnech a týdnech po zavedení EET vyplývají především z nepřipravenosti samotných hostinských. „Technicky zvládá finanční správa EET zatím bez větších výpadků či potíží,“ soudí Pavel Friedrich. Podle něho nejvýraznější potíže způsobilo otálení gastronomických zařízení s přechodem na EET. Některé podniky tak s nákupem zařízení čekaly skutečně až na poslední chvíli, jiné si zase včas nezajistily identifikační kódy potřebné pro komunikaci se systémem EET, a konečně významnou roli hrála i nezkušenost personálu, který se včas nenaučil s aplikacemi zacházet. „Je to podobné, jako u nového auta. Tam také chvilku trvá, než si zvyknete, jak zabírá spojka, kde máte ovladače světel či stěračů, jak reaguje v zatáčce či jak brzdí. Podobně i EET hardware a software si musíte nejprve osahat,“ soudí Pavel Friedrich.
Protože zavedení EET u maloobchodů a velkoobchodů bude ještě podstatně masivnější akcí, než tomu bylo v případě gastronomie, doporučují odborníci z Rychlé Pokladny s pořízením systému nečekat až na poslední chvíli a naopak začít co nejdříve. „Za ideální dobu považuji hned začátek roku, kdy budou mít obchody dokončeny inventury. Mohou tak nastartovat systém na čistém stole,“ soudí Friedrich. Podle něho bude vyšší složitost druhé etapy EET dána jednak tím, že do ní spadá mnohem více subjektů (odhadem cca 240 tisíc oproti zhruba 40 tisícům gastronomických a ubytovacích zařízení) a také kvůli tomu, že obchody mívají většinou podstatně širší a různorodější sortiment, než restaurace a hotely. „Oproti desítkám či stovkám položek v restauracích můžeme u obchodů hovořit o tisících či dokonce desítkách tisíc. Sortiment se pohybuje od potravin či drogerie až třeba po paliva nebo stavební materiály,“ dodal Pavel Friedrich. Rychlá Pokladna přitom již v průběhu podzimu 2016 s předstihem vyvinula modifikace svého systému, které jsou určeny právě potřebám malo a velkoobchodníků.
Současně více než 6 týdnů po startu EET v gastronomii trvá masivní nápor zákazníků z tohoto segmentu. Rychlé Pokladně se hlásí „opozdilci“, kteří dočasně přerušili činnost, ale také firmy, které nejsou spokojeny s fungováním svého stávajícího EET systému. Rychlá Pokladna navíc registruje další „dětské nemoci“. Mnoho gastronomických provozoven, které EET bezchybně a bezproblémově plní, například nemá u vchodu nebo v prostoru uvnitř umístěno povinné a zákonem vyžadované informační oznámení. Oznámení musí být z pozice zákazníka dostatečně viditelné a čitelné a musí obsahovat předepsaný text o povinnosti prodávajícího vystavit kupujícímu účtenku.
Projekt Rychlá Pokladna nastartoval své první krůčky již před lety. Zakladatelé firmy Pavel Friedrich a Aleš Vaněk při svých dlouhodobých kontaktech s gastronomickými zařízeními na vlastní kůži cítili problémy spojené s jejich provozem. A to jak z pohledu zákazníka, tak především z pohledu majitele či provozního, který chce mít vše organizačně i finančně pod kontrolou a nechce trávit dlouhé hodiny při inventurách, objednávkách či doplňování skladu. A dospěli k názoru, že všechny tyto aspekty by bylo nejlepší řešit jediným všestranným systémem, který vše rychle namarkuje, zrychlí inventuru pomocí vážení alkoholu a dokonce sám navrhne objednávku i ji naskladní. Tento pohled se stal základem dnešní Rychlé Pokladny.