Mladá vědkyně získala od Thermo Fisher Scientific 200 tisíc korun

Doktorandka Centra fyziky materiálů ve španělském San Sebastiánu, Andrea Konečná, uspěla v každoroční soutěži brněnského producenta elektronových mikroskopů značky FEI, a získala tak dvouroční grant ve výši 200.000,- korun. Soutěž, určená mladým vědcům do 30 let pracujícím s elektronovým mikroskopem, je vyhlašována společností Thermo Fisher Scientific ve spolupráci s Československou mikroskopickou společností. Finance z grantu použije Konečná na studijní stáže a pro účast na konferencích. (TZ)

Soutěž pro mladé vědce vyhlašuje Thermo Fisher Scientific, výrobce mikroskopů značky FEI, již od roku 2007. „Jsme rádi, že se vítězové FEI grantu ve světě neztratí a jejich výzkumy posouvají vědu kupředu. Je naší dlouhodobou strategií podporovat mladé vědce v jejich práci a FEI grant je k tomu výborným nástrojem. Jsme rádi, že se nám každý rok sejde více přihlášek,“ uvedl k soutěži Jiří Očadlík, viceprezident Thermo Fisher Scientific. Letošní ročník 2017 je již vypsán a mladí vědci mohou podávat své přihlášky do 7. července 2017 na webu Československé mikroskopické společnosti www.mikrospol.cz.

Letošní vítězka, Andrea Konečná vystudovala v Brně na Fakultě strojního inženýrství VUT obor Fyzikální inženýrství a nanotechnologie. Centrum ve španělském San Sebastianu si během studia zvolila pro zahraniční stáž a zůstala mu věrná. Patří totiž ke světové špičce v teoretické nanofotonice, která Konečné učarovala, a ve zkoumání optických vlastností látek na nano-úrovni se věnuje i ve svém doktorském studiu. “Fascinuje mě svět na atomární úrovni, kolik věcí je tam jiných než v našem velkém světě. Elektronový mikroskop je úžasný nástroj, který nám dává možnost do atomárního světa nahlédnout, ale jiná věc je rozumět tomu, co „vidíme“ a proč to tak je,” upřesňuje Konečná.

Konkrétně se Konečná zabývá návrhem nanostruktur se speciálními optickými vlastnostmi a jejich zkoumáním pomocí elektronového svazku v prozařovacím elektronovém mikroskopu. Neobvyklé chování navržených struktur při ozáření světlem by mohlo například sloužit při optické detekci velmi malého množství molekul, nebo by mohly být využity v optických obvodech, nahrazujících klasické elektrické. Přestože zůstává věrná španělskému San Sebastianu, ráda vzpomíná i na přátelskou atmosféru Ústav fyzikálního inženýrství v Brně. “Myslím, že právě přátelské prostředí je ve vědě důležité a může napomoct vzniku originálních nápadů. Ve výzkumu je samozřejmě důležité také vybavení, které je zde na špičkové úrovni. Brno ale nikterak nezaostává, spíše naopak. Proto věřím, že věda má v Brně velkou budoucnost,” vysvětluje Konečná.

V příštím roce se mladá vědkyně nudit nebude. Kromě několika mezinárodních konferencí plánuje stáž v USA na Arizona State University, kde chce získat nové poznatky o metodách výpočtů a spolupracovat na interpretaci a návrzích experimentů.

Grant ve výši 200 tisíc korun může změnit život – tak, jako vítězům z předchozích let, kteří se díky finanční podpoře mohli naplno věnovat svému výzkumu, účastnit se vědeckých konferencí či vyjet na zahraniční stáže:

Vítězka prvního ročníku, doktorandka z Masarykovy univerzity, Šárka Mašová, získala grant na projekt studia parazitů obratlovců pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Získané finance použila na kurzy, školení a konference nebo na účast na parazitologický kongres v Austrálii, který by si bez finanční podpory nemohla dovolit. Kromě finančního příspěvku měla Šárka Mašová také možnost využívat ke své vědecké činnosti elektronový mikroskop Quanta. Výsledkem jsou zatím nejpodrobnější publikace zabývající se hlísticemi z afrických sladkovodních ryb a plazů

Ivo Kuběna se díky grantu věnuje tenkým vrstvám materiálů a jejich fyzikálním vlastnostem. Nyní v Ústavu fyziky materiálů AV ČR zkoumá pokročilé oceli, které se používají v oblasti energetiky, a vliv okolního prostředí na jejich mechanické vlastnosti. Jeho výzkum otevřel nové možnosti zkoumání materiálů a jejich únavového poškození.

V roce 2010 získala první místo Jana Rohožková z Institutu molekulární genetiky. Získané prostředky využila na studium proteinů v buněčných jádrech. Zakoupila speciální chemikálie pro plánované experimenty, díky kterým prokázala zapojení konkrétních proteinů do tvorby pohlavních buněk. Výsledky jejího výzkumu tak pomohou pochopit procesy vzniku genetických poruch nebo mužské neplodnosti.

Absolvent doktorandského studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, Filip Novotný, se věnuje zkoumání zlatých nanočástic. Finance z grantu použil na pracovní cesty a měření vzorků nanotyčinek. Společně s vědci z vývojového týmu firmy FEI jako první na světě pozorovali uspořádání nanočástic ve vysychajícím vodném roztoku. Výsledky tohoto pozorování byly publikovány v prestižních vědeckých časopisech a poslouží například k rozvoji biomedicíny nebo inovativním kompozitním materiálům.

Další z úspěšných účastníků soutěže, Šárka Mikmeková, vyhrála grant v roce 2012. Vydala se na cestu do Japonska, kde nastoupila na stáž do ocelárenského koncernu JFE Steel, jedné z největších firem v Japonsku. Po skončení stáže jí firma jako prvnímu cizinci nabídla stálé místo na pobočce v Kawasaki. Šárka Mikmeková je jedinou ženou v dvěstěčlenném týmu, který vyvíjí speciální ocelové slitiny pro automobilový průmysl. Pomocí elektronového mikroskopu FEI zkoumá vliv struktury oceli na její pevnost.

Student Ústavu elektrotechnologie VUT, Tomáš Kazda, díky grantu a možnosti využívat zařízení FEI sledoval děje probíhající během syntézy katodového materiálu. Jeho výzkum směřuje k využití nové technologie výroby baterií, která by umožnila zvýšení jejich kapacity až o třetinu při zachování stávajících rozměrů. Další výhodou nového materiálu pro akumulátory je lepší stabilita při nabíjení a  vybíjení, což je užitečné v případě elektromobilů. Tomáš Kazda si od nové technologie slibuje zvýšení jejich dojezdu a významného zkrácení času potřebného pro dobití.

Loňská vítězka soutěže, doktorandská studentka Lenka Bučinská z katedry Molekulární biologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, také využila grant pro účast na konferencích, kde mohla prezentovat své dosavadní výsledky týkající se fungování buněčných membrán. Lenka Bučinská se specializuje na fotosyntézu sinic v souvislosti s tvorbou buněčných membrán, což je jeden z největších otazníků současné biologie.

Vítězka ročníku 2015, Kamila Hrubanová, studentka postgraduálního programu na VUT v Brně (obor Fyzikální a materiálové inženýrství) se snaží posunout práci s elektronovými mikroskopy na novou úrověň – jejím cílem je vyvinout nové speciální držáky vzorků nebo novou metodiku pro studium komplikovaných společenství mikrobů. „Novou techniku a metodiku pak bude využívat například Mikrobiologický ústav Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně,“ říká Kamila, která své výzkumy provádí nyní na Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

O Thermo Fisher Scientific

Thermo Fisher Scientific je světovým lídrem produktů pro vědu s obratem 18 miliard USD a více než 50 000 zaměstnanci v 50 zemích světa. Předního producenta elektronových mikroskopů, FEI Company, zakoupila v loňském roce, čímž společnost výrazně posílila divizi vědeckých přístrojů.

FEI představuje celosvětově známou značku elektronových mikroskopů, jejichž cena se může vyšplhat na desítky milionů korun. Společnost Thermo Fisher Scientific pod značkou FEI vyvíjí, vyrábí a podporuje mnoho druhů vysoce výkonných mikroskopů, které poskytují obrázky v mikro, nano a pikometrovém měřítku. Tato inovativní zařízení umožňují zákazníkům z průmyslového a vědeckého odvětví zvýšit svou produktivitu a učinit zlomové objevy.

Brněnské technologické centrum sídlící v Brně na Černovických terasách je již několik let největším exportérem v Jihomoravském kraji. Vloni převýšila hodnota exportu z Brna 8,2 mld. Kč. www.thermofisher.com