ČSOB razí trend tzv. paperless firem. Digitální bankovnictví mají stále více v oblibě i klienti, kteří si rychle zvykají na tzv. biometrické podepisování smluv. Za březen se biometricky podepsalo přes 230 tisíc dokumentů, což znamená, že se poměr biometricky a ručně podepsaných dokumentů blíží 1:1. Spolu s budováním zelených firemních sídel, grantovými programy a dalšími aktivitami tím ČSOB prokazuje, že má ohleduplnost k životnímu prostředí ve své DNA.
„ČSOB s testováním biometrických podpisů začala již koncem roku 2014. Nyní je na bezpapírovou obsluhu nastavena celá pobočková síť ČSOB,“ uvedl Martin Vašek, výkonný ředitel útvaru Klientské služby ČSOB. Nově banka zavádí službu mobilního bankéře, který je díky biometrii schopný jen za pomocí notebooku či tabletu obsloužit klienta i mimo pobočku, například u něj doma nebo v kanceláři. Od poloviny dubna bylo zahájeno v pobočkách ČSOB a finančních centrech biometrické podepisování smluv penzijního spoření a další na řadě bude neživotní pojištění. V pilotním provozu je využití biometrie i u firemního bankovnictví.
„Ze zákona musí banka archivovat všechny dokumenty, což znamená celkem 2 580 tun papíru, které celkem zabírají plochu 4 270 m3. Digitalizací se zachrání asi 4 000 stromů, které by jinak padly na výrobu těchto papírů. Díky biometrii se tak banka bude chovat ještě více ekologicky a zodpovědněji,“ připomněl Martin Vašek.
Nedílným zásadním příspěvkem k ochraně životního prostředí je i samotná budova centrály ČSOB v Radlicích, která je dlouhodobě považována za jednu z nejekologičtějších staveb u nás a získala i řadu ocenění, včetně titulu Stavba roku 2007 nebo označení „nejzelenější“ administrativní budova ve střední Evropě. Vedle ní již vzniká budova nová, která by ji měla šetrností k životnímu prostředí a využitím moderních technologií ještě překonat. V podobně šetrném duchu vůči přírodě bude i nové regionální sídlo ČSOB v Hradci Králové, které by mělo být postaveno v roce 2020.
ČSOB dále například upřednostňuje spolupráci s dodavateli, kteří jsou držiteli certifikátů potvrzujících dodržování environmentálních norem a pravidelně se připojuje k celosvětové akci Hodina Země a květnové kampani Do práce na kole. Z jiných aktivit lze jmenovat třeba grantový projekt ČSOB pomáhá regionům, jehož cílem je zlepšit život a životní prostředí.
Historie Dne Země se začala psát roku 1970 v USA, kdy senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayesa organizací série environmentálních protestních setkání a výukových programů s cílem podpořit environmentální hnutí po celých Spojených státech. Dnes slaví Den Země víc jak miliarda lidí ve 175 státech světa. Den Země se tak stal největším sekulárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost.
Odkazy: www.denzeme.cz; www.EarthDay.net