EDUkační LABoratoř zahájila výzkum rizika syndromu vyhoření u pedagogů mateřských škol

Praha, 16. dubna 2018 – Ve spolupráci s Katedrou psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy provádí vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř (EDULAB) od dubna tohoto roku rozsáhlý výzkum mezi učitelkami a učiteli mateřských škol. Jeho cílem je zjistit, jaké je riziko syndromu vyhoření u zmíněných pedagogů a na základě zjištěných výstupů jim nabídnout účinnou pomoc. Výsledky budou zveřejněny na podzim.

Projevy syndromu vyhoření neboli citového a mentálního vyčerpání pramenícího z dlouhodobého stresu z práce vykazuje podle loňského výzkumu téměř pětina vyučujících na základních školách. A dalších přibližně 60 procent pedagogů je vznikem tohoto syndromu aktuálně ohroženo. Cílem výzkumu EDULABu je zjistit, jak jsou na tom pedagogové v mateřských školách. Syndrom vyhoření se projevuje v psychické i fyzické rovině a nepříznivě ovlivňuje život vyhořelého člověka i jeho vztahy. Mezi příznaky patří například dlouhodobý pocit únavy, nechuť do práce, podrážděnost, vyčerpání, nadměrná sebekritika, cynismus, negativismus, bolesti hlavy, nespavost nebo snížená mentální akceschopnost. Tyto změny chování a prožívání následně ovlivňují náhled na profesní realitu.

„Učitelé mají někdy problém přiznat si, že se necítí v některých situacích při své práci dobře, mají pocit, že přiznat to by bylo profesním selháním, ale rozhodně to tak není. Každý má právo si říci, že dnes mne to a to vážně naštvalo, protože… důležité je něco s tím zkusit dělat,“ uvedla doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Pocit vyhoření je stále poměrně tabuizován, učitelky a učitelé jej cítí jako svůj osobní neúspěch a nechtějí o něm mluvit, což je jen dalším krokem k plnému rozvoji tohoto syndromu,“ doplnila Miluše Vondráková, vedoucí metodička pro primární a preprimární edukaci vzdělávací organizace EDULAB.

V rámci výzkumu odpovídají učitelé v online dotaznících na řadu otázek, například zda se cítí dlouhodobě v pracovním stresu, jestli jsou spokojeni se vztahy na pracovišti a jak reagují v náročných situacích. „Základem úspěšné prevence je znalost rizika a osvojení si pozitivních strategií zvládání stresu, protože dlouhodobý stres je hlavním důvodem rozvoje daného syndromu a ve školním prostředí se mu nelze vyhnout,“ dodala doc. PhDr. Irena Smetáčková.

Závěrečná zpráva z výzkumu vycházející z výsledků dotazníkového šetření bude zveřejněna na podzim letošního roku. „Současně EDULAB ve spolupráci s Katedrou psychologie PedF Univerzity Karlovy nabídne nový formát DVPP zaměřený na oblast osobnostně sociálního rozvoje pedagogických pracovníků reflektující právě závěry tohoto výzkumu,“ řekla Miluše Vondráková.

„Protože téma profesního vyhoření bereme opravdu vážně, stali jsme se partnerem 4. České konference o stresu a vyhoření, která proběhne 2. června v pražském Hotelu Olšanka. Vystoupí na ní přední odborníci vědy, výzkumu, vzdělávání či osobnostního rozvoje jako jsou František Koukolík, Jan Mühlfeit nebo právě Irena Smetáčková z PedF UK,“ konstatoval na závěr Michal Orság, ředitel EDULABu.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je nezisková organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Hlavním cílem je zvýšit popularitu využívání moderních vzdělávacích technologií na školách a ukázat jejich přínos a význam pro modernizaci školství. Je členem České národní koalice pro digitální pracovní místa (DigiKoalice) a své aktivity a činnosti realizuje v souladu se Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020 MŠMT a snaží se naplňovat její cíle. Více informací naleznete na www.edulabcr.cz.

Reklamy