Top 10 Gartner předpovědí pro IT organizace a uživatele v roce 2019 a dalších letech

Společnost Gartner představila v rámci série konferencí Symposium/ITXpo 2018 svůj přehled deseti předpovědí pro rok 2019 a následující období. Pokrývají zejména klíčové dopady postupující digitální inovace: umělé inteligence a s ní souvisejících dovedností a znalostí, pokroků v oblasti organizační kultury a procesů jež se stávají produkty v souvislosti s rostoucími digitálními dovednostmi podniků a nástupem konceptu neustálé průběžné technologické změny.

„S tím, jak se technologie a technologické koncepty rozvíjejí stále rychleji a podniky s těmito změnami nezvládají držet krok, hrozí, že stále více změn bude vyvolávat dojem chaosu. Ale i chaos v sobě může skrývat uspořádání – klíčem bude schopnost CIO identifikovat praktické kroky a v prostředí chaosu je uskutečnit,“ říká viceprezident společnosti Gartner Daryl Plummer. „Nepřetržitá změna může být přínosná, jestliže organizace jasně definuje svou vizi. Není-li toho společnost schopna, měla by se zaměřit na změnu svého myšlení. V obou případech je nicméně důležité sledovat i ty předpovědi, jejichž souvislost či význam nemusí být na první pohled zřejmý.“

 Mezi takové patří i desítka nejdůležitějších strategických předpovědí, sestavovaná každoročně analytiky společnosti Gartner:

Během roku 2020 bude 80 % AI projektů považováno za „alchymii“ provozovanou mágy, jejichž znalosti není možné v organizaci ve větší míře rozšířit

Během posledních pěti let způsobila rostoucí popularita technik využívajících prvky AI její zakomponování do projektů v řadě organizací po celém světě. Nástup AI tak značně předběhl tempo jakým je možné „produkovat“ specialisty pro oblast umělé inteligence. Jde přitom nejen o technicky zručné či matematicky zdatné datové vědce a důmyslné datové inženýry, ale také důsledné specialisty, kteří by vymýšleli další či lepší provozní uplatnění AI nebo propracované logistiky.

„Převážná většina dostupných specialistů se znalostí AI technik umí vařit z několika ingrediencí, jen velmi málo ale zvládne vařit podle zcela nových receptů, nebo dokonce vymýšlet úplně nová jídla,“ říká v nadsázce Daryl Plummer. „Až do roku 2020 bude převážná většina AI projektů připravována mistry v IT kuchyních. Změna v podobě systematičtější a efektivnější tvorby nastane až ve chvíli, kdy firmy přestanou AI chápat jako cosi exotického a začnou se primárně zaměřovat na její obchodní či byznysové přínosy.“

Do roku 2023 se na vyspělých trzích oproti roku 2018 sníží počet pohřešovaných osob o 80 % díky AI technologiím rozpoznávajícím obličej

Rozpoznávání obličeje pomocí fotografií a 3D modelů se během několika příštích let stane významným segmentem zachycování dat zejména v souvislosti se zranitelnými osobami, jako jsou děti, senioři nebo duševně či tělesně postižení. Bude tak možné výrazně snížit počet pohřešovaných osob, aniž bude třeba ve velké míře „skenovat“ veřejné prostory a davy. Hlavní pokrok se odehraje v oblasti snímání obrazu, rozvoje knihoven pro jeho ukládání a katalogizaci, postupů obrazové analýzy a také v postoji veřejnosti k těmto technikám. Roli budou hrát i rostoucí možnosti „edge“ zařízení, jako jsou kamery či mobilní přístroje, včetně integrace funkcí, jako je AI přímo v nich, a tedy i možnosti zpracovat či filtrovat snímaná data dříve, než jsou odeslána do cloudu.

Do roku 2023 se počet pacientů, kteří v USA dorazí na lékařskou pohotovost, sníží o 20 milionů díky zařazení chronicky nemocných pacientů do programů virtuální péče využívající AI

Nedostatek lékařů v oblasti klinické péče, zejména na venkově, ale i v některých městských aglomeracích nutí poskytovatele zdravotní péče hledat alternativní způsoby jejího zajištění. Virtuální péče již v řadě případů ukázala, že může nabídnout vyšší míru pohodlí a nižší náklady než klasické osobní návštěvy. Výzkum Gartneru navíc ukazuje, že je často lépe hodnocena i z hlediska kvality a dostupnosti. Její nástup nicméně nebude snadný a vyžádá si řadu kulturních změn i úpravy úhradových modelů. Poskytovatelé, kteří se budou těmto trendům vyhýbat, ale v budoucnu proti svým konkurentům neobstojí.

Do roku 2023 začne čtvrtina organizací po zaměstnancích vyžadovat podpis prohlášení, že se nezapojí do „kybernetické šikany“. 70 % podobných iniciativ nicméně selže.

Ve snaze omezit škodlivý dopad na reputaci se zaměstnavatelé pokusí zpřísnit pravidla regulující chování jejich zaměstnanců (týkající se například sexuálního obtěžování či diskriminace) a aplikovat je i mimo pracovní prostředí – například na projevy na sociálních sítích. Příkladem mohou být například požadavky na podepsání prohlášení o tom, že se zaměstnanec zdrží jakýchkoliv projevů kyberšikany.

Během roku 2022 překoná 75 % organizací s týmy obsazenými kulturně rozmanitými členy své finanční cíle.

Rozmanitost a schopnost začlenit do týmu osoby s různým kulturním pozadím a vzděláním chápe jako důležitou většina vedoucích pracovníků. V současné době je důležité zejména zlepšit kvalitu rozhodování na nižších úrovních „čelní linie“. Rozmanitost by ale neměla vycházet z parametrů jako je pohlaví či rasa, ani z kvót, ale spíše ze snahy o obsazení lidí s odlišným vzdělanostním profilem, pracovními styly a myšlenkovými vzorci (a tedy i způsoby rozhodování).

Do roku 2021 postihne 75 % veřejných blockchainů fenomén „otravy soukromí“ (privacy poisoning) – zahrnutí osobních dat, které učiní blockchain nevyhovující platné legislativě.

Organizace, které nasadí blockchainová řešení, aniž budou věnovat pozornost otázkám ochrany soukromí již při jejich návrhu, riskují, že dojde k uložení citlivých osobních dat, která nebude možné smazat, aniž zároveň bude narušena celistvost blockchainu. Veřejný blockchain je ve své podstatě pseudoanarchistický autonomní systém připomínající v lecčems internet. Internet nelze žalovat nebo jej učinit odpovědným za přenos dat. Stejně tak blockchain není možné určit odpovědným za obsah, který je v něm uložen. Každá organizace, která se zapojí do využívání veřejného blockchainu, bude navíc muset uchovávat jeho kompletní kopii ve svých systémech. Veřejný blockchain „otrávený“ osobními daty pak nelze nahradit, anonymizovat nebo strukturálně smazat ze systému sdílených záznamů. Podnik pak v podstatě nemůže plnit své závazky vůči předpisům na ochranu soukromí.

Do roku 2023 se díky regulacím ochrany soukromí v on-line prostoru zvýší náklady na provoz on-line služeb, zejména díky omezení možností používat tzv. cookies, a tedy i snížením příjmů ze současných modelů on-line reklamy.

GDPR a další připravované předpisy, jako jsou kalifornský CCPA nebo ePrivacy, dále omezují používání cookies a zvyšují nároky na vyhovující formu informovaného souhlasu. V budoucnu tak například nebude ze strany uživatele možné prostě odsouhlasit používání cookies a bude vyžadován výslovný souhlas ohledně toho, co cookies sledují a jak jsou takto získaná data využívána. „Žádná současná ani budoucí regulace nepřinese totální zákaz cílené reklamy. Nicméně nové předpisy dramaticky omezují dosavadní model internetové reklamy,“ vysvětluje Daryl Plummer. „Současný stroj na on-line reklamní peníze je důmyslnou změtí a překryvem firem schopných sledovat jednotlivce, shromažďovat osobní data, analyzovat, předvídat a cílit reklamu. Narušením datových toků, případně označením některých z nich za nelegální se přinejmenším naruší jemná rovnováha služeb rozvíjená během desetiletí, kdy bylo možné s daty nakládat volně.“

Během roku 2022 se nejrychlejší cestou k digitalizaci stane konverze interních schopností na externí produkty či služby generující obrat, a to prostřednictvím cloudové ekonomiky a flexibility.

Po řadu let si interní IT oddělení rozvíjela své interní schopnosti a často toužila po příležitosti jít s nimi na trh a začít vytvářet přidanou hodnotu pro svou organizaci – bránily tomu ale ekonomické, technické i další faktory. Cloudová infrastruktura a poskytovatelé cloudových služeb to ale změnily. Výpočetní kapacita pro škálování aplikačního řešení je dnes odpovědností poskytovatele cloudové služby. Velké app stores řeší distribuci i některé funkce marketingu. Jednodušší a dostupnější cloudové nástroje činí podporu či přeměnu aplikací na produkty snazší. Cloud také pomohl přesunout interní účtování nákladů blíže k bezprostřední alokaci. Stále více „agresivních“ podniků tak přetváří své interní procesy a data na tržní řešení, a generuje tak první příjmy, další je budou následovat.

Do roku 2022 se společnostem využívajícím výhody spolupráce s digitálními giganty podaří v jejich odvětvích získat průměrný tržní podíl 40 procent.

Globální tržní podíl čtyř největších hráčů v jednotlivých odvětvích klesl mezi roky 2006 a 2014 v průměru o čtyři procentní body. Byl to zejména důsledek ztráty pozic evropských firem vůči novým hráčům přicházejícím zejména z Číny. „Věříme nicméně, že se to změní s tím, jak se na globální úrovni začnou projevovat ekonomické škálování a síťové efekty. Digitální technologie a inovace vedou k ještě vyšší hustotě propojení, vyšší přidané hodnotě z nich plynoucí, například díky strojovému učení a AI, a rychlejší výměně mezi uzly – i díky zrychlujícímu se datovému propojení,“ říká Daryl Plummer.

Cesta k dosažení a udržení dominantního tržního postavení nicméně povede k jednomu či více digitálním obrům (Google, Apple, Facebook, Amazon, Baidu, Alibaba či Tencent), respektive skrze jejich ekosystémy. Tito největší hráči totiž již vlastní obrovské tržní podíly a využívají své pozice „vrátných“ i svou infrastrukturu i pro vstup do B2B sféry. Podporují trend rostoucího počtu propojení, jsou na špičce v oblastech, jako je AI, a stále agresivněji pronikají do fyzického světa ve snaze učinit z něj součást digitálního světa, který ovládají.

Do konce roku 2021 budou mít skandály na sociálních sítích a bezpečnostní incidenty jen velmi krátkodobý dopad na chování spotřebitelů.

Tato předpověď vychází z premisy, že přínosy používání digitálních technologií převažují nad možnými, ale neznámými budoucími riziky. Míra využívání digitálních technologií spotřebiteli tak dále poroste a případné dopady na firmy, které s technologiemi „zašly příliš daleko“, budou jen krátkodobé. „V posledních pěti letech se objevilo každoročně hned několik kauz, vždy široce medializovaných, reálné dopady ale byly minimální. Hlavním důvodem je chybějící možnost volby či konkurence,“ vysvětluje Daryl Plummer. „Takzvaný síťový efekt navíc činí přechod k jiné službě obtížný, protože argument, že danou službu používá každý, je prostě příliš silný. Dokonce i při vzedmutí negativních nálad nedošlo k žádným změnám. Proč by to tedy v příštích letech mělo být jinak?“

O společnosti Gartner

Gartner je přední nezávislá výzkumná a poradenská společnost zaměřená na informační technologie. Více než 1 200 analytiků Gartner studuje na dva tisíce technologií, aplikací a trendů, provádí tržní analýzy 175 technologických segmentů, sleduje přes dva tisíce výrobců a dodavatelů a produkuje ročně 5 000 IT benchmarků. V databázi Gartner je víc než 122 tisíc vlastních reportů a analýz. Gartner má celosvětově přes 14 tisíc klientů; je mezi nimi 75 % firem z žebříčku Global 500.

 

Reklamy